Rudolf Sokol
26.7.1873 Sadská 3.2.1927 Praha Pohřben v Sadské
PD,1925 Elišky Krásnohorské 123/10 (uvnitř domu)
Český geolog.Zabýval se petrografií,geomorfologií a metodi- kou daného oboru.Největším jeho dílem je devítisvazkový spis "Český les,geologický průřez horstvem a předhořím".
"Zde žil,pracoval a 3.2.1927 zemřel prof.Phdr.Rudolf Sokol,
učitel a geolog český".
Pamětní deska ve vchodu domu
Když přišel na reálku do Prahy,právě se široká veřejnost loučila
se zakladatelem české geologie prof.Janem Krejčím (+ 1887),vědcem,spiso- vatelem,přítelem Joachima Barranda,který geologii přiblížil svým literár- ně čtivým perem veřejnosti.Napsal bezpočet studií,článků,ale ze všeho je snad nejvýznamnějším činem,který prospěl českému školství.Je autorem první české učebnice geologie.
Sokol začal podobně s Krejčím kantořinou.Absolvoval totiž učitelský
ústav,kde s už rysovaly jeho celoživotní zájmy,jkež se rozložily do oborů geologie a mineralogie.Prameny zájmů jsou mnohdy klikaté,málo postřehnutel- né.Životní fakta však ukazují,že v době otevření nového Národního muzea roku 1891 v místech zbouraných hradeb na horním konci Václavského náměstí, byl osmnáctiletý Sokol přitom.A pak už z kamenného bohatství svatyně čes- ké prehistorie i historie neodešel.Měl tu při ruce všechny Krejčího studie i Barrandovu obrovskou sbírku zkamenělin,který uhleduplný Francouz věnoval českému muzeu,neboť,jak napsal,v české zemi je nasbíral a české zemi patří. Našel tu i díla významných vědců prof.Zippa,A.Friče,jejich předchůdců i ná- sledovníků.
Učitel byl v tom často jako vandrovník nejenom po české zemi,putoval,
kam jej usadili.První učitelskou štací Sokola byla Plzeň.Pro jeho zájmy nebylo z ní daleko do zvedajících se zelených vrchů Šumavy,Českého lesa,
kopce jej zlákaly do povlovných i strmých kopců a on do nich každou volnou chvíli vyrazil.
Do roku 1915,kdy se na pražské filosofii dopracoval doktorátu filo-
sofie,poznal celý kraj dopodrobna.Začas se k němu přidávali jeho někteří žáci.
Z písemného styku s odborníky v zahraničí se zrodilo krátké studium
v Německu.V roce 1917 ztvrdili jeho vědecké renomé na pražské universitě doktorátem.Pražská technika ocenila jeho vědecké zásluhy tritulem soukro- mého docenta.Ale to se už jeho odborný ustálil,ohraničil do mezí oboru petrografie,čili nauky o horninách a geomorfologie čili nauky o změnách tvarů hornin.
Byl to on,na něhož čekalo zpracování otázek metodiky a teorie oboru
v tom nejzákladnějším smyslu.
Sokolovy studie v akademických Rozpravách nebyly ani nemohly se stát
rozbředlým teoretizováním.Vycházel z tvrdého poznání konkrétních lokalit a proto jeho studie přinášely nové poznání.Těch studií,jež napsal,bylo přes stoku a povětšině se zabývaly lokalitou Šumavy a Českého lesa.Neopo- nula však ani rodné Polabí.
Za plzeňského působení napsal při své kantořině devítisvazkové origi-
nální dílo "Český les,geologický průřez horstvem a jeho předhořím".Prů- běžně jak dílo vznikalo,je zveřejňoval v Rozpravách české akademie.Geomor- fologickou studii z regionu jihozápadních Čech,v níž zmapoval strukturu říčních tras,pojmenoval "Morfologický vývoj západních Čech".
Sokol byl kantorem a proto neomohl ani nenapsat knížku i pro dorost
geologických věd a dal ji název "Geologie výzkumná".V němčině vydal "Geo- logische praktikum".Jeho práce byla o to obtížnější,že musel promýšlet a dokonce i sestrojovat přístroje pro geologické měření,které mu minulost neposkytla.
Sokol se stal členem Královské české společnosti nauk a obdržel růz-
ná ocenění i ze světa.Ve čtyřiapadesátce se dočkal jmenování univerzitním profesorem,ale svého kantorsko-vědeckého titulu si moc neužil,protože náh- le zemřel ve čtyřiapadesáti letech.
