Karel Knittl

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.10.1853 Polná u Jihlavy

17.3.1907 Praha

Pohřben na Olšanech


PD s portrétem,Č.Vosmík 1927

Masarykovo nábř. 248/16 (Hlahol)



Český hudební pedagog,skladatel a dirigent.Sbormistr "Hlaholu" v letech 1877-90 a 1897-1903.Ředitel pražské konservatoře po A.Dvořákovi.


Po Smetanovi a Bendlovi působil jako třetí dirigent pěveckého sdru- žení "Hlahol" Karel Knittl.Velkolepé hudební těleso vzlétlo jak Fénix z ná- rodního útlaku Bachova diktátu a bez úředního povolení zapělo nad hroby dvou koryfejů českého života: P.J.Šafaříka a Václava Hanky.Vystrašený Fran- tišek Josef I. válečnou porážkou s Francouzi a Sicilany u Solferina (24.6. 1859) musel brát české nadšení z pádu diktatury jako fakt a pospíšil si zklidnit odpor vůči sobě vydáním tzv."Říjnového diplommu" (20.10.1860), v němž přislíbil ústavnost.Rostly české spolky jak houby po dešti:Sokol, Umělecká beseda,Protímní divadlo,vyšly Národní listy,bývalý Luke-sův sbor si dal symbolický název Hlahol.

Knittl po gymnasiu v Chrudimi a Hradci Králové,absolvoval hudební ústav slepého učitele Jaksche,pak kurs kapelníka Pivody a varhanickou ško- lu.V letech 1863-5 sbor vedl B.Smetana,který nacvičoval hlavně své náročné skladby.Náročné skladby zvedly úroveň zpěvu.Po Smetanovi se sboru postavil do čela Karel Bendl (1865-77).Dvořákův přítel,mladý,muzokální a plný elá- nu.Velmi promýšleně a uvážlivě zvedal laťku pěvecké úrovně sboru a jeho nezanedbatelným činem bylo,že doplnil sbor o ženské hlasy.

Knittlovi bylo čtyřiadvacet a dokončoval právě státní zkoušky z hud- by,když mu řízení Hlaholu nabídli.Byl znám v hudebním životě i z hudebních recenzí a kritik,hrály se už jeho klavírní drobnosti a zpívaly jeho písně. Vyučoval na školách,jež absolvoval.Neblýskl se příliš skladatelsky,ale předčil předchozí dirigenty Hlaholu pedagogickým umem.

Především osamostatnil orchestr Hlaholu a za druhé vytvořil z velké- ho mužského sboru sbor smíšený.Orchestr,mužský i ženský sbor,všichni měli vlastní reperoáry a v hudebním souzvuku celého tělesa sbor představoval v zemi vrchol sborového zpěvu.Knittl pokračoval v Bendlově náročném reper- toiru především romantického ladění.Kladl však důraz především na skladby "a la capella",čili bez doprovodu orchestru.Zůstal u sboru déle než Bedl čli v letech 1877-90 a vrátil se k němu znovu za sedm roků v letech 1897- 1903).

Knittl psal do Hudebních listů,Národních listů,Světozoru a Osvěty a když se rozbouřil spor o Smetanu,stál na straně svého učitele Pivody,čili člověka protismetanovského.Pivoda byl sice skvělý muzikant,který vychoval řadu vynikajících pěvců,byl rovněž členem Hlaholu,Umělecké besedy,redakto- rem Hudebních listů,ale neporozuměl novým tendencím R.Wagnera a tudiž ani Smetany.

Knittl si pro svoje školské,chrámové,církevní zpěvy (Hostýn) a pís- ně psal často texty sám (pod pseudonymem Karel Polenský).Připravil kla- vírní výtah ze Smetanova "Tajemství",upravil jeho "Richarda III.",napsal ouverturu k "Zimní pohádce",psal kantáty (Píseň o zvonu) atd.Z jeho tvor- by přežilo však málo.

Knittl nikdy nepřestal učit.Od roku 1882 byl profesorem na pražské varhanické škole a v roce 1889 si jej Antonín Dvořák vybral na profesora pražské konservatoře.Poznal,že Knittl je nejenom dobrý pedagog,ale měl vy- nikající organizační schopnosti.Dvořák mu proto rád svěřoval všechnu admi- nistrativu konservatoře,jež mu ubírala skladatelský čas.A když odešel na odpočinek,nastoupil Knittl na jeho místo.

Knittl na konservatoři sjednotil učební postupy,zavedl do vyuky ho- diny češtiny a české historie.A především jako jeden z nejzkušenějších dirigentů zvedl úroveň ústavního orchestru.Právě Knittl napsal pro kon- servatoř,jako druhý po někdejším slavném hudebním pedagogovi A.Brejchovi, práci o melodice "Nauku o skladbě homofonní".A do silného svazku svých článků a studií přidal biografie pěvce a zakladatele Hlaholu J.K.Lukese, kapelníka Pivody a prof.varhanické školy Skuherského.

V roce 1897 jej požádali,aby se znovu ujal Hlaholu.Byla to zlatá doba sboru,neboť z času nového vzepětí boje o národní suverenitu vzešel nápad,postavit pro Hlahol vlastní budovu.Ze sbírek zakoupili pozemek na zbořeništi svatovojtěšské čtvrti.V červnu 1904 položili základní kámen a v listopadu se dvojdům Hlaholu otevíral.Stavba Čeňka Gregora a secesní interiér Josefa Fanty zdobí cedule s heslem:"Zpěvem k srdci - srdcem k vlasti".

Knittl se slavnostního otevření budovy Hlaholu ještě dočkal.