Karel Kramář

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

27.12.1860 Vysoké nad Jizerou

26.5.1937 Praha

Pohřben na Olšanech - krypta ruského kostelíka


PD,1931

Divoká Šárka,blízko restaurace "Čertův mlýn"


      text na kameni:"Vzpomeňte v chvíli rozvášněné
                    čím národ pro svobodu rost,
                    minulost když zapomene,
                    ohrozí lid svou budoucnost".
                    Dr.Karel Kramář,Dr.Alois Rašín - František Sís
                    In memoriam 1914-1918
                             XI.org. Nár.dem. ve Vokovicích"
                             (odstraněno za německé okupace)


Český politik,od roku 1891 poslanec Říšského a Českého sněmu.V roce 1915 odsouzen k smrti,amnestován.První předseda vlády ČSR.Zůstal věren tradicím české národní politiky a všeslovanské myšlence 19. století.


"Všechny otázky nutno řešit s hlediska zájmu celku - národa a vlasti - a tomuto zájmu podříditi vše." Karel Kramář


Trojici vedení české ilegální organizace v první světové válce "Maf- fie" tvořili Kramář-Rašín a Sís.Často šli procházkou šáreckým chodníčkem pod skálami v zeleni stromů,aby se ukryli před slídily.Byli jenotni v ob- raně českého národa,jemuž monarchie utužila germanizaci.Kramář to byl zná- mý slovjanofil,tak výtečný řečník,že se mu studenti pošklebovali,že prý studuje "na Riegra",čili na výřečného Palackého zetě Riegra.který málem půl století vedl českou politiku.

Rieger byl ze mlejna,Kramář z rodiny zámožného stavitele,oba měli hmotně vystaráno.Leželo mezi nimi 42 roků boje za české sebeurčení.Kramář studoval na Malostranském gymnasiu a byl vlastenecky zaujat,že se obával, "aby nezahynul vlasti bez prospěchu".V osmnácti si vzdýchl:"Kéž možno být Havlíčkovi podobným,neboť dosíci ho nelze".V tom roce byl na zakázaných osla- vách vítězství Ruska nad Turky (1877) a chytil ho policajt.Vyškubl se mu a utekl.

Po gymnasiu zamířil za vzděláním do ciziny: na práva do Berlína,rok do Paříže a několik měsíců do Londýna.Diplom doktora práv mu 26.dubna 1884 předala v roce 1884,dva roky po svém založení česká Karlova universita. Pak se toulal Německem,pobyl ve Vídni a nadšeně se vrchl do politiky,zprvu s Masarykovými realisty,ale brzo přešel mezi "mladočechy" bratří Grégrů, Riegrových oponentů,čili přešel do strany svobodomyslných.Brzy se vyšvihl mezi její politické koryfeje vedle výtečného politika Kaizla.Protože se vyznal v národohospodářství,politice i sociologii,dostal se do vedení.

Krámář řečnicky omračoval.Byl tak silným rusofilem a myšlenky vše- slovanství,že se vevázal do osobních známostí s ruskými politiky.První je- ho cesta do Ruska byla v roce 1890,čili ve stejných letech,kdy tam odcesto- val i spisovatel Holeček,který tím ve své literární tvorbě dotvářel své všeslovanství.Po návratu Kramář třicetiletý Kramář kandidoval s Masarykem do Říšské rady i Českého sněmu a jako znalec národohospodářtví,sociální a finanční problematiky pracoval v komisi Říšské rady.V českém sněmu se dostal až na místo místopředsedy.

Byla to bezpochyby kariéra závratná a jako vejce vejci podobná ka- riéře Riegra před půlstoletím.

Zanedlouho zemřek mladočeský další vynikající rétor poslanec Herold a na jeho místo předsedy klubu poslanců národní strany nyl zvolen Kramář. Míval od mládí zásadu: "Pravdou třeba proti všem". Jenže v tom čase už by- lo značně obtížné určovat,co pravda je a co už není,protože čas nestojí, ale běží,český národ už lecos k svému životu prosadil a rusofilství už hodně v tom čase zvětralo.Ne proto,že by se s největší slovanskou zemí ne- počítalo,ale na politickou scénu se už vyhoupla společenská třída dělni- ctva,která táhla za sebou sociální problémy času.

Existovala jakási společná,všemi pocíťována pravda: nezbytnost jazy- ková rovnosti češtiny s němčinou a všeobecné volební právo pro každého, ba i pro ženy,které jej neměly.

Kramář všechnu svou politiku podřizoval úkolu vyšší úrovně kulturno- sti a hospodářské síly národa,jenže v hospodářské síle národa už ostře vy- vstal problém sociální,čili nejsilnější hlas situace dělnictva.Kramář jako poslední Mohykán všeslovanství trpěl utkvělou představou,že se musí po více než půlstoletí svolat všeslovanský sjezd,který rozmetala v roce 1848 ra- kouská vojska s policií.Mnozí Kramářův požadavek považovali za správný ve smyslu udržování všeslovanství,jenže ne zdaleka každý mydlel na spoje- ní s ruským samoděržaví,v němž to už jiskřilo vzpourami.

Kramář se spojil ve snaze o slovanskou obnovenou jednotu s přísluš- nými vrstvami slovanských zemí a v roce 1908 společně svolali do Prahy Všeslovanský sjezd a po dvou letech se sjezd konal v Sofii.Podařilo se mu přitlumit věčný polsko-ruský spor i slovanské rozmišky na Balkáně. V říjnu 1912 statečně na Říšském sněmu varoval Vídeň,že její připravovaná expanze do Srbska může mít těžké důsledky.Za dva roky atentát na nástupce cisáaře Ferdinanda d´Éste mu dal za pravdu.Císař v naduté slepotě vydal 28.října 1914 Manifest,jimž nahrál na světová válečná jatka.

Kramář se chystal do emigrace,ale nechtěl odejít od umírající matky a zůstal doma.V rozrušení napsal do Národních listů,aby český národ vypo- věděl monarchii poslušnost."O budoucnost svého národa se nebojím",pozname- nal.

Ustavil s přáteli po sicilsku "Maffii",jenže 21.5.1915 si pro něj přišla policie,přibrali starostu Sokola dr.Scheiera,dr.Rašína a obvinili je z velezrady.Dne 3.června 1916 ráno vynesl soud nad nimi verdikt:smrt oběšením.Odvolací líčení trvalo do 20.listopadu a císař Franz Josef ze- mřel 22.listopadu zemřel,aniž rozsudek podepsal.Jeho nástupce Karel si byl vědom,že monarchii zvoní hrana a v lednu 1917 změnil rozsudek na 15 ro- ků vězení a záhy vyhlásil amnestii.

Kramáře v říjnu 1917 vítala Praha jako hrdinu.Právě jemu bylo dě- jinami určeno vyhlásit 14.listopadu 1918 na ustavující schůzi revolučního Národního shromáždění samostatnost Československé republiky.Toto shromáž- dění zvolilo prezidentem nepřítomného T.G.Masaryka.Kramář se stal prvním předsedou vlády.Bylo potřeba hranice zrozené ČSR a schválené Versailleskou mírovou smlouvou z 28.6.1919 dobýt zbraněmi,zbudovat instituce,vojsko,čet- nictvo,zajistit zasobování obyvatel,upravit vztahy k ostatním státům atd.

Nejvíc Kramáře ranila zpráva T.G.Masaryka z 8.července 1919,že v dů- sledku voleb se ujme předsednictví vlády sociální demokrat Vlastimil Tu- zar.Kramářovi ruská revoluce vzala sídlo Barbo na Krymu a jeho ruská choť Naděžda Nikolajevna přišla v Rusku o své dědictví.Postavili si dům na Let- né přímo proti Hradu.Kramář neakceptoval dobové proměny,zůstal věren své národní a slovanské politice.V bouřlivých dnech prosince 1936 mu po 36 le- tech manželství zemřela choť a sám za ní odešel zjitra 26.května 1937. V posledních dnech svého života často vyslovoval svoje varování:

"Mám za svou povinnost neskrývat,že se o osud vlasti bojím,bojím, bojím."


PD v žulovém balvanu,1937

"Lípa Dr.Karla Kramáře,na věčnou paměť

dáno dne 31.X.1937"

Kramářova vila,Letná (pod lipou u začátku cesty k vile)

(Odstraněno za okupace)