Karel Marx

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

5.5.1818 Trevír

14.3.1883 Londýn

Pohřben v Highgate sev.cípu Londýna


PD s portrétem, D.Kotek 1975

Truhlářská 1117/16 (sundaná v roce 1990)


Německý ekonom a filosof,tvůrce vědeckého systému nazvaného po něm "marxismus".Hlavním zdojem mu byly:německá filosofie, anglická ekonomie a francouzský utopický socialismus.Největší dílo je "Kapitál" (3 sv.).Spolupracoval s B.Engelsem a jejich dílo má přes 50 svazků.


"Je svobodný tisk,který se snižuje na živnost? Spisovatel musí ovšem vydělávat,aby mohl existovat a psát,ale naprosto nemusí psát,aby vydělával.Svoboda tisku bude tehdy,až tisk nebude živností." K.Marx v článku z října 1842


Žil v Manchestru s rodinou od roku 1850,kde napsal nejzávažnější svá díla a odkud řídil dělnickou mezinárodní organizaci.V roce 1874 mu lékař Gumpert doporučil na jeho jaterní chorobu léčení v Karlových Varech.Právě dokončoval své stěžejní třísvazkové dílo "Kapitál",jehož 1.sv.vydal v roce 1867.Bylo to dílo fundamentální povahy,protože obsahovalo materialistický pohled na vývoj dějin a rozbor systému,jemuž se říká kapitalismus.Hledal příčiny základních jevů lidských dějin,života člověka ne v predestinaci, čili v náboženském předurčení osudu nějakým hybatelem světa,ale vytvořil "Kapitálem" nový materialistický výklad světa a provedl rozbor jeho kapi- talistické etapy vývoje.Podstata učení nebyla nová,probleskovala už stale- tí v různých podobách.Pro mocenský systém vlády však byla odedáva nepřija- telná,protože vizí existence společného vlastnictví ohrožovala zakořeněný systém vlády bohatství.

Marxova silná postava a jeho mohutný plnovous zřejmě na kolonádě upoutala.Policie bezpochyby obdržela echo.Nepřijel jen vědec,novinář,ale i vůdčí duch hnutí dělnictva,který od 29.září 1864 stal v čele "Mezinárod- ního dělnického sdružení" ("Internacionály").Na I.kongresu této "Interna- cionály" v roce 1866 Marx s Engelsem nakoncipovali program,nazvaný "Ina- ugurální adresa" (čili "veřejný projev").Obsahoval základní požadavky děl- nictva:osmihodinová pracovní doba,časové omezení práce mládeže,dětí a žen, prostě základní lidská práva platná pro prostého člověka.Tento vousáč do- kázal rozebrat příčiny událostí bezprostředně po nich:rozebral příčinu návratu k císařství ve Francii,v němž hrál hlavní roli Bonapart III.,který se stal v revoluci 1848 prezidentem a 2.12.1851,s pomocí armády provedl puč a 2.12.1852 se jmenoval francouzským císařem.Stejně bezprostředně Marx rozebral příčiny pádu tzv.Pařížské komuny (18.3.1871),jež usilovala o první vládu dělnictva.)

Na léčení v Karlovýh Varech se seznámil s inteligentním,přívětivým spolumajitelem drážďanské firmy Max Oppenheimerem,který se zajímal o jeho ekonomickou teorii.Pozval prý Marxe k návštěvě svého pražského domu v Tru- hlářské ulici a Marx údajně přijel za nim do Prahy až při druhém léčení v Karlových Varech roku 1875.Praha mu bezpochyby jako většině návštěvníkům učarovala.Snad i pro ty klikatiny uliček oproti pohledu ze svého bytu na Maitland Park Roadu v Londýně,Měl tu v l.patře malou studovnu,plnou knih,rukopisů,novin,malý stolík a pohovku.Začínal pracovat ráno,skončil v noci a k jídlu jej rodina musela mockrát volat.

Prostě Marx oželel přepych už tehdy,když odešli s milovnou Jeny od svých zámožných rodičů. Marx hledal smysl života a horce poznával je- ho pravdu.Studoval filosofii v Bonu a v Berlíně,kde zaujal skvělou dizer- tací o Epikurově filosofii.Ve čtyřiadvacíti,když byl redaktorem v Reini- sche Zeitung,jež pak řídil,rozzlobil vládu Porýní kritikou hospodářských poměrů.

V roce 1843 musel narychlo odejet před stráci starých poždků,a kam jinam,než do Paříže,kde to vřelo červánky revoluce.Seznámil se s básníkem H.Heinem,socialistou Lassallem,filosofem Feuerbachem,s celou řadou vzdě- lanců.V roce 1844 za nim přijel čtyřiadvacetiletý syn továrníka B.Engels a věnoval mu svou knížku "Postavení dělnické třídy v Anglii".A kupodivu ti dva si púorozuměli na celý život.

Marx už vedl horkou vědeckou polemiku svými "Ekonmicko-filosofický- mi rukopisy" polemiku.Chápal dějiny v jejich materialistické podstatě. Dostal se do ostrého polemického střetu v roce 1845 s mladohegeliánci,kte- ří hlásali teorii "čisté" filosofie,zakuklené sama do sebe.Marx jim odpo- věděl ironickým spiskem "Svatá rodina"(1845) a řekl jim zpříma,že "...sou- kromé vlastnictví,jakožto takové...se nutně snaží udržet samo sebe,tudiž i svůj protiklad,proletariát...Proletariát jakožto takový směřuje naopak k tomu,aby sám sebe zrušil,a tím zároveň aby zrušil i svůj protiklad..sou- kromé vlastnictví."

Tady nešlo už o samoúčelnou filosofii,ale o filosofii života.Ve vý- kladu filosofie,jež mu byla směrovkou lidského života pokračoval spolu s Engelsem polemickým spiskem "Německá ideologie"(1845-6).Svá hlediska uplatnili i v knížečce "Filosofie bídy",jež byla polemikou se spisem pro- slulého vůdce dělnictva Proudhona "Bída filosofie".

Prusko žádalo Francii,aby Marxe z Paříže vyhostila.Sbalili s Jeny narychlo své propriety a odjeli do Bruselu,kde to už bouřilo revolucí. Tam revoluční vedení nabídlo Marxovi i Engelsovi členství v tajném spolku dělnictva "Svaz komunistů" a sjezd této organizace pověřil oba mladé věd- ce napsáním svého manifestu,v němž měly být stručně vyloženy teoretické základy teoretické orientace v dalekých cílech hnutí dělnictva.Tak vznikla útlá knížečka "Manifestu komunistické strany"(1848),materialistický vý- klad dějin,jejich společenských tříd,jež vznikly a vznikají v dějinách, aniž kdo chce nebo nechce.Mezi třídami dochází ke konfliktům,protože kaž- dá třída má své životní zájmy.Tak vznikla teorie proletářské revoluce,jež v Evropě právě vybuchovaly a monarchie je hasily všemi prostředky.

Po potlačení revolučních vzpour se museli revolucionáři rozutéci po světě a Marx s rodinou odešel do Londýna,kde žil od roku 1850 do smrti.

Engels zdědil továrnu a vypomáhal Marxově rodině.Přesto ji ve vel- ké nouzí zemřely tři děti.Marx nejen obrovský talent,ale i silnou vůli i dobrou tělesnou konstrukci.Vydržel duševní nápor studií i organizátor- ské činnosti.Jak tiše a pracovitě žil,tak tiše ve svém pracovním křesle zesnul.

Engels nad jeho hrobem 17.března 1883 řekl: "Jako Darwin objevil zákon vývoje organické přírody,objevil Marx vývojový zákon lidských dě- jin...skutečnost,že lidé musí především jíst,pít,bydlet a oblékat se a te- pve potom se mohou zabývat politikou,vědou,uměním,náboženstvím atd....Marx objevil také speciální zákon pohybu dešního kapitalistického způsobu vý- roby a jí vytvořené buržoasní společnosti.Objevením nadhodnoty nastalo na- jednou ve věci jasno..Marx v každém jednotlivém oboru,který podrobil bá- dání ...i v matematice,učinil samostatné objevy...proto byl Marx nejnená- viděnějším a nejvíc osočovaným mužem své doby...nedbal toho a odpovídal jen tehdy,když to bylo nanejvýš nutné...".

Marxovo dílo bylo se stalo dějinnou inspirací společenského pohybu, nemělo být Biblí,protože život se proměňuje a proměňuje i teorii.Čili Goethovo,že strom života se zelená."Papoušci" proměňují teorie v dogmata, pod jejichž křídly se páchalo zlo,jež Marx celý život obnažoval.