Karel Půlpán

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

21.9.1885 Vídeň 5.6.1914 Praha Pohřben ve Vršovicích

PD,1934 Rybalkova 379/51


Český spisovatel a novinář.Náměty hledal v životě ubohých a ponižených.Říkali mu "český Gorký".


"Byl neúnavný a neoblomný,neznal oddech,pracoval ve dne v noci ucho-

vávaje si stále mladý zápal a víru ve vítězství idee,již zasvětil celý svůj život"

                  K.Pulpán:Tři povídky (na jeho pomníku)



     Neúnavný,neoblomný,plný zápalu a víry,že pro chudoby se musí najít

cesta k humannímu životu,v němž důstojnost člověka najde své oprávněné místo.Svou matku ani nepoznal,jenom věděl,že mladičká služka u pánů ve Vídni pohoršila nemanželským dítětem strážce morálky,kteří ji přinu- tili,aby své dítě svěřila do péče jedné rakouské obce.Když bylo Karlíko- vi šest roků,museli se o malého caparta postarat prarodiče v Rybitví u Pardubic,ale děda,živící se flašinetem,dceru proklel a na chlapce se ani nepodíval.Jediným paprskem mu v životě byla babička.

     V jedenácti chlapec utekl do vedlejší vesnice a pásl u sedláka

za stravu krávy.Pobyl tu do čtrnáctého roku,spřádaje si sny o lepším ži- votě,přičemž se poohlížel po něčem jiném.Náhoda mu dohodila příležitost práce mezi havíři na šachtě Ida ve Svatoňovicích.Po vzdušných loukách, lesích se ocitl v čmoudu a uhlí.V tomto postředí se v něm rodila "uhlíř- ská víra",jak dělnické vizi lepšího světa nazval Šalda.

     Čím byl starší,tím víc jej tížila osiřelost a vášnivě si přál spa-

třit matku,kterou znal málo.Odjel za ni do Vídně,ale nanešel ji.V císař- ském městě jej však mezi sebe vzali v krajanském spolku a postarai se, aby se přemýšlivý mladík vyučil alespoň truhlářskému řemeslu.Město plné života,novot a podivuhodností v něm probudilo básnivý pud a Karel napsal své první verše,povídky,či spíše autobiografické črty,v nichž se vyzpo-

vídal ze svého osudu.

     V roce 1906 se jednadvacetiletý mladík,který zvládl řemeslo i pero,

jemuž dlouho do noci svítil lampičkou,se objevil v Praze.Po roce se o něj začala zajímat redakce "Českého slova".Jeho články,verše,povídky se rodi- ly mimo dobový literární svět,ale urputná píle,houževnatost,jež neznala oddechu,jej zanedlouho vyzvedly na místo vedoucího redakce časopisu "Mla- dé proudy".Velkou oporou mu byl spisovatel Karel Nový,který později na- psal na literárního samouka vzpomínky.

     Pulpán ctil Karla Havlíčka,s nimž sdílel názor,že "..vnitřní síla

národa ale záleží v jeho vzdělanosti,mravnosti".V početných verších bylo kus vroucného srdce Bezruče,Svatopluka Čecha,ale i Fráni Šrámka a v podtó- zněla teskná struna absence matky.

     V roce 1908 vydal Pulpán knížku povídek "Bez plachet".Našel v ní

osobitý tón a stačil ještě vydat knížečku "Černé obrázky" antimilitari- stickou knížku "Vzpoura a jiné povídky",soubor povídek "Cudné děti" a románek svého srdce "Bez maminky".

     V touze pomoci osudu mládeže začal vydávat časopis "Nový člověk"

s dětskou přílohou "Klíčení". Když na prahu války zemřel na tuberkulózu, napsal F.X.Šalda o devětadvacetitém Pulpánovi,jemuž říkali "český Gorký", že jeho obsáhlé dílo patřilo mezi to nejlepší v dělnické literatuře.