Karel Valenta

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

29.10.1898 Deštná u Jindřichova Hradce 31.8.1942 Mnichov Popraven v německém koncentračním táboře

PD,1946 Hošťálkova 704/10


Vedoucí protifašistických odbojových skupin "Předvoj" a "Aktiv", působících v Břevnově.Měla na 2 tisíce členů.




     Před popravou 31.srpna 1942 napsal rodině na rozloučenou: "...sná-

šejte statečně osud,který si s námi tak strašně zahrál." Byl rodákem z chalupnické rodiny ve smíšené českoněmecké oblasti,čili uměl dobře ně- mecky od dětství.Pak vandroval do Vídně na učení krejčovině a po válce přišel za prací do Prahy.

     Psal se rok 1921,krejčovina jakžtakž vynášela a když se oženil,mladá

rodina mohla přičíst do rozpočtu i manželčin příjem z továrny na punčochy. Začas se nejenom jemu snížily příjmy a on hledal existenční oporu mezi děl- nictvem ve spotřebním družstvu "Včela" (zal.1906) a vstoupil do odborového hnutí.Dělnictvo se sdružovalo k existeční obraně proti libovůli majitelů fabrik.

     V roce 1929 toho bylo zapotřebí,protože obživu stížila světová hospo-

dářská krize.Dělníci byli masově propouštěni a nezaměstnanost narostla na milion lidí.Desetikoruna na rodinu byla výsměchem,než pomocí,proto se této kartičce říkalo "žebračenka".Lidské bytí,jeho úroveň formovalo názory,jež se radikalizovaly,protože starost o existenci je základem života.Tu a tam sehnal práci na den,na dva a pak se šlo do ulic projevit svou nespojenost s životem v bídě.

     Valenta měl v sobě cit solidárnosti se stejně postiženými,proto se

vřadil do hladových pochodů nezaměstnaných,jež policie rozháněla.Dělni- cké střety s policií byly tvrdou školou dělnictva v kapitalismu,kdy vláda vyslala na nespopkojené lidi četnické jednotky.A byli mrtví,jež ironizoval slovutný literát prof.Šalda verši: "Tiše,tiše,střílelo se...".

     Valentovi bylo přes třicet a přemýšlel nejen o svém osudu.Žil v Břev-

nově na periferii Prahy,kde byly i lidské brlohy a chudinská kolonie.Konec- konců Karel Čapek přinesl o nich zdrcující reportážní svědectví.Příležito-

stně paběrkoval a přemýšlel kudykam.Porozuměl křiku v Německu okamžitě, a sudentští Němci se k Hitlerovu křiku přidali.Bezbřehost faktů,co se mů- že stát,mu ukázal křik henleinovského frenetismu "Heim ins Reich",číli domu do říše,jenže i s českým územím.Čili Němci volali o přičlenění Sudet k Německu.

     Valenta nescházel na žádném protifašistickém shromáždění.A když

z Německa utíkali antifašisté,aby si zachránili holý život,vstoupil v ro- ce l937 do Komunistické strany,která se mu antifašistickými postoji stála nejbližšší politickou stranou.Především to byla strana dělnictva.Pro něho nebylo těžké porozumět,oč Němcům jde.

     Na Letné bylo utvořeno středisko,jež soustřeďovalo antifašistické

utečence z Německa a Valenta pro ně sháněl dokumenty,pasy,ubytování,jídlo, a vyváděl je bezpečnými cestami do ciziny.V tom čase národního ohrožení byl v Břevnově zvolen za předsedu KSČ a zastupoval starostu obce.Sotva vy- hlédl Hitler 15.3.1939 vítězně z okna Pražského hradu na pokořenou Prahu, Valenta založil s několika přáteli ilegální protifašistickou skupinu "Předvoj",kterou později přejmenoval na "Aktiv".Zúčastňoval se ilegalních schůzek hnutí,jež zprostředkovával instruktor ilegálního vedení KSČ Jan Zika.

     Valenta byl rozeným organizátorem,podařilo se mu ustavit šedesát

ilegálních organizačních buněk,v nichž konspiračně spolupracovalo na 2 ti- síce lidí.Vzájemné propojení promyslel tak dokonale,že při velkém za- tykání v roce 1940,kdy byl zatčen i Valenta,se gestapu nepodařilo rozlu- štit spleť jeho systému hnutí.Ti,co zůstali,mohli v ilegalitě dál pokra- čovat.

     Z pankracké věznice Valentu převezli do Drážďan,Mnichova a zpátky

do Prahy,kde německý soud vyslovil nad nim ortel smrti.Ještě se mu poda- řilo poslat domů moták,v němž ve víře v budoucnost prostince zaveršoval v tónu své naděje a víry:

             "Práce bude dost/nouze bude báj/
              přijde jaro,přijde jaro naše/
              přijde lidstva máj".