Karel Vaníček

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

10.2.1860 Praha 24.6.1926 Praha Pohřben na Olšanech

Portrétní medajlon,J.Šejnost,b.r. Plzeňská 168/27


Pracovník tělovýchovné organizace Sokol."Sokolský písmák",který přednášel a psal o otázkách sokolství.Zakladatel "Sokolského muzea". Z díla : "Sokolské epištoly".




     Poblíž Dívčího skoku v Divoké Šárce postavila ve dvacátých letech

Sokolská jednota v Liboci mohylu,na níž bylo napsáno:"Zde zemřel sokol- ský písmák Karel Vaníček." Ranila jej mrtvice při každodenní vycházce. Byl s bratrem Jindřichem v Sokole pojmem.Karel se chopil péra,stal se "sokolským písmákem" a nad Jindřichy sportovní výkony nebylo.Oba vyro- stli na Hradčanech mezi jedenácti dětmi hradního sluhy,vystudovali malo- stranské gymnasium a vyšší reálku a společně vstoupili do Sokola na Smí- chově.

     Karel si po maturitě v roce 1878 zapsal na německé přírodovědecké

fakultě přednášky z chemie a živil se kondicemi.Jenže v roce 1883 studia zanechal,protože rodina by se bez jeho finanční pomoci neobešla.Byl nad- šen z prvního sletu Sokolstva 16.června 1882 na Střeleckém ostrově,kde s bratrem cvičili pod taktovkou M.Tyrše mezi 1600 účastníky.Samozřejmě ještě bez dudby.A od tohoto l.Všesokolského sletu žádný do smrti nevyne- chal.

     Za par týdnů po sletu,bylo to 12.srpna 1882 s bratrem zahlédli

ze smíchovského břehu hořící Národní divadlo.Kolik za tu nocí tehdy nedo- spali,aby sesbírali na obnovu zlaté kapličky peníze.!Žal umocňuje nadšení I smíchovský Sokol,kde s bratrem cvičil,troškou přispěl.

     Když nacvičovali na I.slet,byl vyslán za Tyršem,který trávil zdravot-

ní vikend v podnájmu vilky u řeky na Zbraslavi,aby jej pozval na cvičení smíchovské jednoty na Santošce.A pak s Tyršem ještě mluvil několikrát. Z Karla se stal filosof,který propadl idei výchovy těla i ducha českého národa,jak ji podle principu řecké "kalokagathie",čili "otužování" těla

i ducha zformuloval Tyrš.Byl to jeden ze způsobů,jak vychovat v českém národě lidi statečné a moudré.

     Tyrš byl filosofem a estetikem a nikdo po něm nenapsal nikde este-

tickou studii o estetickém smyslu masových cvičení.I malý národ může být velkým svou vitalitou a duchem,napsal.Cvičení těla i ducha mu bylo tmelem národa,lidí bez rozdílů víry i majetku.

     Karel byl ve smíchovském Sokole zprvu cvičitelem a pak se stával

i hlavním "mudrcem" ve smíchovském vzdělávacím kroužku "mudrci".V roce 1985 jej poštovní úřad,kde pracoval,převelel do Karlových Varů,ale Karel se do roka vrátil a od roku 1886 začal o sokolství psát.Zprvu psal drobné zprávičky,pak psal o sokolských písničkách a nakonec o genezi této velko- lepé myšlenky.Když vydal v roce 1893 dvacet "Epištol sokolských",ozval se na jeho filosofické eseje o mladičký básník Karel Hlaváček z libeňské- ho Sokola první svou sbírkou "Sokolské sonety".

     V tom čase se smíchovská jednota přestěhovala do nových prostor a

Karel se stal jejim předsedou.Jenže nakrátko,protože "sokolský písmák", jak se mu říkalo,odešel v roce 1895 ze smíchovského Sokola na místo jed- natele Pražského Sokola.Zanechal na smíchovské Santošce malé sokolské mu- zeu a také základy archivu.

     "Epištoly sokolské" se rozrostly až na 60.kapitol.Stalo se z nich

jakési "sokolské evangelium". Karel se rozjel do jednot po Čechách i na Moravu s přednáškami.V jeho zápisníku se našel údaj,že navštívených jednot bylo na 300.Přednášel a psal o mravních,náboženských,filosofických otázkách sokolství i o věcech sokolské praxe.Za všechna témata jeho vzdě- lavatelské činnosti jen několik titulů:"Sokolstvo,jeho směr a cíl","Povin- nosti sokolské","Z moudrosti všelidské","Historický kalendář","Příručka pro činovníky jednot sokolských"(I.a II.díl),"Zeměžluč"(z pantologie mís- topisu) atd.

     V roce 1912 Karel vypracoval návrh na vybudování "Sokolského muzea",

jež přežilo i l.světovou válku."Sokolský písmák" se těšil velké autoritě, protože znal obecné i české dějiny,filosofii,dějiny tělovýchovy a její organizace,čili svým způsobem se stal "Tyršem" své doby.

     Na Karla Vaníčka nemohou zapomenout ani filatelisté,pro něž jako

poštovní úředník se smyslem pro řád a pořádek,napsal přehlednou knížečku.