Karolina Světlá

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

vl.jm.Johanka Mužáková-Rottová

24.2.1830 Praha 7.9.1899 Praha Pohřbena na Olšanech

PD s bystou, M.Jirásková 1950 Karoliny Světlé 284/22



Česká spisovatelka.Autorka především vesnických románů.Čer- pala náměty z Podještědí,ze staré Prahy a českých dějin. Z díla:"Vesnický román", "Kříž u potoka","Nemodlenec","Kan- tůrčice","Hubička","První Češka".


  Společenská nespravedlnost by se mohla napravit "kdyby každý poctivec

určitě chtěl,aby měl každý stejná s nim práva a povinnosti,stejnému by se s nim těšil štěstí."

                                        K.Světlá


     V nekrologu k úmrtí B.Němcové v lednu roku 1862 Neruda napsal:"

Jedna hvězda spadla,druhá však počíná prosvítati leskem stříbrným,krá- sou budoucnost věštícím.." Tu spadlou hvězdu,Němcovou,jejíž jediný port- rét namaloval malíř Hellich (pohřben na Malostranském hřbitově) Neruda spatřil,když byl u ní v chudém příbytku žádat o příspěvek do almanachu "Máj".V almanachu "Máj"(1858) se objevil příspěvek její i Johanky Rotto- vé,která se provdala za svého domácího učitele Mužáka, a která prý napsa- la i povídku ve francouzštině."Májovci" ji v almanachu otiskli povídku "Dvojí probuzení" pod jejim pseudonymem Karolina Světlá.

     To příjmení měl na svědomí její švagr MUDr.Podlipský,který jí léčil

z traumatu,když jí zemřelo dítě.Doporučil jí venkovský vzduch.Tak se do- stala do manželova rodiště Světlá pod Ještědem,kde starší dcera obchodníka Eustacha Rotta našla opět zdraví a duševní klid.

     Němcová ji přivedla k emancipacipačním myšlenkám v duchu francouzské

spisovatelky Geoge Sandové a na schůzkách u lékaře Staňka v Široké (Jungma- nově ulici),u Náprstků nebo u Mudr.Čermáka na Betlémském náměstí se ženy učily,jak protrnout osudovost nerovného postavení žen.Tu se seznámila s B.

Němcovou.Byl to talent z prvního pohledu.Její povídky ze staropražského prostředí,kde žena byla bůžkem domácnosti,se dívaly na život nevšedně,ale přecjenom ve snaze po uvolnění lidské důstojnosti ženy.Vnořila se do časů Dobrovského ve vyorávění o "Lásce k básníkovi","O krejčíkově Anežce", v "První Češce" atd.

     Pod Jetědem ve vesničce Světlá se zachytila jako rosa poránu příběhů

vesničky."Přicházela jsem téměř každou hodinu na něco nového",vzpomínala, "zase jsem se zde setkala s oněmi opravdovými,hloubavými mysliteli...ducha prorockého,zápalu básnického,výmluvnosti úchvatné...".Vykrojovala z dědiny i její mluvu a nejvíc lidské charaktery,jež i ve své zaostalosti nesly světlo národní existence.Zdařilo se jí prostřít lidské povahy ve vážnosti i humoru.Tak dramatická témata a mluva se objevila v české literatuře po- prvé.Světlá poodkryla příčiny bezútěšnosti vesnických životů.

     V románech "Kříž u potoka" i ve "Vesnickém románu" oceňovala pevnost

manželského svazku i za cenu bolesti a útrpení.V novele "Kanturčice" našla zušlechťující krásu první lásky.Bolestně se ji dotýkaly osudy "Frantiny" nebo "Nemodlence",jejichž duše byly poblouzněny náboženskými poměry 18.sto- letí.Prostoduchá její povídka "Hubička" se stala přítelkyni Krásnohorské předlohou pro libreto opery B.Smetany.Romány "Paní Hlohovská","Zvonečková královna" jsou osudy lidí v 18.století a řada povídek jsou dramata sociál- ně a národně zjizvených osudů vlastenců kolem roku 1848.

     Světla psala hodně článků o ženské emancipaci,o důstojnějším životě

žen i člověka vůbec.Z jejich mravních a společenských zásad pozvolna vy- růstalo ženské hnutí,jež do konce 19.století dosáhlo nejenom vydávání žen- ského časopisu,ale i vlastního výrobního spolku "Minerva" i prvního dív- čího gymnasia Elišky Krásnohorské.

     Ke konci života chodila nemocná Světlá ze svého bytu v domě "U ka-

menného stolu" na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice posedět mezi stromy sadové úpravy bývalého Dobytčího trhu na park,kterou provedl zahradník Thomayer,bratr slavného internisty.Světlá s Krásnohorskou byly první emancipované ženy a poprávu jejich pomníky hledí uprostřed parku Karlova náměstí přes ulici u křižovatky na sebe.

    Kolem Světlé v emancipační práci vyrůstaly generace emancipovaných

žen,které si zařídily svůj dům Minerva,kde se vyrábělo,polemizovalo,vydával první ženský časopis,působilo na děti,na rodiny.Zde se zrodilo první dívčí gymnasium Elišky Krásnohorské,z něhož vyšla první česká lékařka Honzáková, "doktor v sukni" podle prof.interny Thomayera,která získala jako první žena diplom na české lékařské fakultě v roce 1902.

    B.Němcová,K.Světlá a T.Nováková přivedly ženy do rovného postavení

s muži.


PD,b.r. Ječná l a Karlovo nám.51 (Rohový dům)

Bysta na podstavci, Karlovo nám. park