Kilián Ignác Dientzenhofer

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1.9.1689 Praha

18.12.1751 Praha

Pohřben v kostele sv.Maří Magdaleny,

v roce 1784 převezen na Malostranský hřbitov

PD, společná s otcem a J.Eiseltem, 1962

Hellichova 455/5


Jeden z největších tvůrců českého stavebního baroka.Z díla: Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně a na Staroměstském náměstí,letohrádek "Amerika" (muzeum A.Dvořáka),"Invalidovna",dům "Portheimka",kostely "P.Marie na Slupi","Sv.Karla Boromejského","Sv.Bartoloměje","Sv.Jana Nepomuckého na Skalce" a jinde po "Čechách.



Polír Kryštof Dienzenhofer úzkostlivě dbal o vzdělání svých dětí, neboť na vlastní kůži poznal,že k přirozenému talentu citu pro tvar a materiál je potřeba mít i širší poučení.Jednou mu ožralý kolega vynadal do fušerů,Kryštof jej zažaloval a dostalo se mu onluvy.Jeho třetí syn Ignác byl nejnadanější a velmi šikovný v kamenickém řemesle.Kryštof roz- poznal talent,šikovné dláto a představivost.Rodu "fušerů" vyzešla hvěz- da a Ignáce,který otci odmala pomáhal,šel na jezuitské gymnasium,potom na filosofii.Celý čas studia otesával s otcem kámen při stavbě benedikt- ského kláštera u sv.Markéty v Břevnově.

Z živelné touhy po novém se Ignác vydal do Vídně a patrně se podíval i do Itálie,protože přijel uchvácen přísně matematickým mozkem architekta Guarino Guariniho,který dokázal vytvořit složitý systému chrámové klenby. A pak se vydal do Paříže za bratry Mansartovými,ale jak se říká,všude dob- ře,doma nejlíp,vrátil se,protože české barokní tvarosloví mu bylo zákla- dem,jež měl v krvi.

Pracoval na zakázkách s otcem až do jeho smrti v roce 1722.Lecos praktického od něj pochytil,ale nemálo otci také předal,což odborníci umí na stavbách leckdy rozpoznat.Postavili si vedle malostranského koste- la sv.Maří Magdaleny,který stavěl otec (dnes státní archiv) prostý dům, do něhož si Ignác přivedl první ženu Cecilií Popelovou,s níž měl tři děti. V třiadvacíti zaujal svým osobitým stylem hr.J.V.Michnu z Vacínova nato- lik,že od něj obdržel zakázku na stavbu letohádku (1712-20),v němž je dnes muzeum A.Dvořáka (Amerika).

Gotickou Malou Stranu,jak ji zachovaly obrazy malířů Sadelera a Hol- lara,dávno pohltila reprezentační nádhera paláců pobělohorské zbohatlé šlechty a církve.Od roku 1626,kdy na Malé Staně muselo uhnout 26 gotických domů Waldštejnově paláci,přišla po stu letech řada na Ignácův talent.Brzy po otcově smrti si zbudoval při smíchovské silnici,dnes vedle kostela sv.Václava (1864) překrásné rodinné sídlo,jež kdysi stálo v zeleni zahra- dy jezuitů,jimž postavil z druhé strany u řeky půvabný altánek,který v roce 1931 padl za oběť necitlivým investorům.Ignácův dům se dodneška pyšní nádhernými stropními bakchanaliemi v l.patře,jež mu vyčaroval geni- ální přítel a kmotr dětí malíř V.V.Reiner.

Jednou se prý Ignác vyjádřil,že neví,kolik projektů za život při- pravil,nejenom v Praze,ale po celé zemi.Na Malostranském náměstí pokračo- val po otci kupolí,kněžištěm a věží chrámu sv.Mikuláše,který je přitisknut k Orsinimu profesnímu domu jezuitů,jemuž musel uhnout gotický kostelík sv.Mikuláše i kostel sv.Václava se hřbitovem.Malostranský chrám sv.Mikulá- še Ignác budoval v letech 1737-53 a dobudoval jej geniální jeho zeť Ansel- mo Lurago hlavně kopulí.

V letech 1732-37,čili ještě předtím,postavil Ignác kostel sv.Mikulá- še na Staroměstském rynku.Na Luraga,který byl architektem pozdní fáze ba- roka,čekala po tchánovi dostavba protějšího paláce Kinských.

Do dlouhé řady pražských Ignácových projektů patří kostel sv.Jana Nepomuckého na Skalce,hlavní průčelí Lorety,kterým dotvořil otcovo dílo, kostel P.Marie U alžbětinek na Slupi,palác Sylva Turouca a císařský špi- tál na Hradčanech.Konventní budovu benediktinů v Břevnově po otci dokon- čil až v roce svého úmrtí.

Mezi jeho stavby po Čechách patří klášter Voršilek v Kutné Hoře,kos- tel v Nepomuku,ve Zlonicích (vedl se spor,jde-li o dílo Kaňky nebo I.Dien- zenhofera),v Radnici a jinde.

Tím největším Ignácovým projektem byla karlínská Invalidovna v Pra- ze,čili útulek vojenských veteránů.Vyprojektoval doslova obrovský palác, s kostelem,školou a hřbitovem.Před areálem stojí socha vojáka,diplomata a mecenáše stavby Strozziho.Projekt se však nedal realizovat,protože došly peníze,jež pocházely především z úroků odkázané Strozziho částky.

Dnešní Invalidovna je pouhopouhým torzem patrně největšího Ignáto- va projektu,v němž se mělo bydlet a žít.Kromě hlavní hodně zmenšené budo- vy postavil na Invalidovně školu pro děti českých vojenských invalidů a upravil vojenský hřbitov (byl zrušen).Součástí projektu měl být,jak bylo řečeno,velký kostel,ale ten se musel zmenšit v kapli sv.kříže.Později me- chanik Josef Brožek sestrojil na budovu Invalidovny hodiny a sochař Seidan vytvořil plastiky dvou generálů - Gallase a Bianchiho.

V roce 1741 do Prahy vpadli Prusové a Habsburkové Dienzenhoferovi svěřili stavbu opevnění Hradu.Vyznamenal se a ke spokojenosti dvora vy- projektoval rovněž úpravu Španělského sálu.Vyvolal vyvolal velkou spoko- kojenost dvora,ale dvůr nevyvolal spokojenost Ignáta,který se za svou práci nemohl dočkat spravedlivé odměny.Po jeho smrti se peněz nedočkala ani jeho choť a měla peněz zapotřebí,protože živila ještě hodně ze 13. Ignátových dětí ze dvou manželství.


Ignác nezastíral,že nehoří láskou ke dvoru,byl si vědom,že bez něho by nebylo dvorní či aristokratických paláců.Dvůr v domnění,že Ignát dy- chtí po titulu,nabízeli mu šlechtický titul,ale on se za něj poděkoval, ale nepřijal jej.Jeho práce pro celou zemi by mevyvážily stovky šlechti- ckých titulů,z nichž mnohé vymřely.

Splácení dluhů dvora se nedočkala ani Ignátova choť,která musela uživit početnou rodinu.Oba tvůrci českého stavebního baroka žijí v pano- ramatu Prahy,jež svou osobitostí vytvořilo pražské panorama,jež uchvacuje.