Kníže sv. Václav

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

asi roku 903 patrně 28.září 929 Stará Boleslav (podle historika J.Pekaře) Pohřben v katedrále sv.Víta

Sousoší kníže Václava na koni,J.V.Myslbek 1912-23 Václavské náměstí



Nejznámmější Přemyslovec lo.století.Stal se národní legendou a byl vzýván v těžkých časech.Přijal křesťanství,šířil je a stal se prvním českým svatým.


  "...dala jej bába jeho Ludmila učit knihám slovanským,a on

následuje učitele,naučil se rozumu všemu vbrzku.Přesadil jej pak kníže Vratislav v Budeč a chlapec počal se učit knihám latinským a naučil se dobře".

                                      Z legendy



     Václav byl z nejvzdělanějších lidí své doby.Vzdělanost nebyla tehdy

předností urozených lidí,ba naopak mnoha česká knížata nebo němečtí císa- řové neuměli často ani psát ani číst.Data jeho života byla spíše odhadem stanovena později,ale jisté je,že byl synem knížete Vratislava a matky Drahomíry.Datum tisíciletí od Václavovy smrti,jež se slavilo v roce 1929, vycházelo z odhadu historika J.Pekaře,že Václav byl zavražděn ve Staré Bo- leslavi 28.září 929.Pekař je převzal z Kosmovy kroniky (1040-1125) a Kos- mas je zase našel ve starší Kristianově legendě.Ale ať tak,či onak,vláda knížete Václava byla významným údobím českých dějin.

     I podoba knížete Václava je různá.Velmi blízké pravdě je sv.Václav

od stavitele katedrály sv.Víta a vynikajícího sochaře Petra Parléře z ro- ku 1379,rok po smrti Karla IV.Pozdější srovnání s lebkou sv.Václava ukáza- lo,že Parléř zachytil podobu svatého neuvěřitelně přesně.V 18.století vy- tvořil barokní sv.Václava na koni sochař J.J.Bendl pro Koňský trh (Václav- ské náměstí) a stála tu do roku 1869,kdy byla přemístěna na Vyšehrad.A třetího sv.Václava rovněž na koni vymodeloval sochař J.V.Myslbek pro vel- ký pomník na Václavském náměstí pod Národním muzeem.

     Přemyslovci žili v neustálých mocenských sporech a Václav,který se

ujal v třinácti letech vlády země,žil v neustálých bojích.Mocenské spory se řešily smrtí soupeře,a jak je z legend známo,i Václavova matka Drahomí- ra,která vládla za nezletilého syna,vyhnala křesťansky zbožnou babičku Ludmilu na hrad Tetín nad Berounkou a nezdráhala se ji dát zardousit,aby nemohla Václava svádět ke křesťanské zbožnosti.

     Václav byl mladík velmi zdatný a vyřizoval si pro pořádek v zemi

spory mečem.Výchova babičky jej dovedla k přijetí křesťanství,takže se obklopoval křesťanským duchovenstvem a vlastním příkladem šířil v české zemi křesťanské náboženství.Věděl si rady se vzpurnými kmeny a sjednal si respekt mečem i mezi zpyšnělými Zlíčany u Kouřimi,kteří nechtěli přijmout jeho pražskou svrchovanost.

     O vztahu Václava k německému císaři Jindřichu I. dějiny vypravují

různě.Historickou skutečnosti zůstalo,že Václav s Jindřichem I. uzavřel mír,i když mu prý musel dodávat každoročně 300 volů.Ale císař mu na oplát- ku a prý z přátelství daroval rámě sv.Víta pro Václavův kostel na Pražském hradě.

     Václavův příklon ke křesťanství i způsob vlády se znelíbily mladšímu

jeho bratru Boleslavovi,který sídlil ve Staré Boleslavi.Jednoho dne jej podle legendy pozval do svého sídla na vysvěcování kostela mučedníků Kosmy a Damiána.Po bouřlivém hodování se Václav poránu prý vydal na mod- litbu do kostelaa a znenadání se naň vrhli biřici.Václav doběhl jenom ke dveřím kostela,kde jej zavraždili.Událost je opředena bohatstvím le- gend.Historicky se podařilo zjistit,že Václav byl skutečně zavražděn.

     Boleslav dobyl po smrti bratra Pražský hrad a měnil všechno,co bratr

pokřesťansku zavedl.O něco později dal Václava pohřbít v kapli na Hradě, kterou předtím Václav založil a později se stala součástí katedrály sv.Ví- ta.Mnich Kristian napsal v legendě o Václavovi: "Pravdomluvný byl v řeči, spravedlivý v soudu,věrný ve všem,co mu svěřeno,míru lidské dobroty pře- konávaje."

     Poprvé se podle legendy jméno sv.Václava jako patrona české země

objevilo v bojích u Chlumce v roce 1126,v níž Soběslav I. zvítězil nad ně- mekým králem Lotharem III. Každá doba zpodobovala Václava posvém: gotika jako rytíře,předtím ve 13.století jako ochránce lidské důstojnosti.Král Karel IV. přijal svatováclavskou legendu za svou,sám se považoval za po- kračovatele sv.Václava a císařskou koruna pojmenoval jeho jménem na "sva- továclavskou".

     Od 13.století se začal zpívat svatováclavský chorál:"Svatý Václave,

vévodo české země,kníže náš,pros za nás Boha,svatého Ducha!Kyrie eleison!" Sv.Václava se dovolávali husité,václavský chorál zněl v Betlémské kapli, kde kázal M.Jan Hus,za zpěvu svatováclavského chorálu hmal Jan Žižka kři- žáky od Ústí a v roce 1420 se sv.Václava dovolávali i husité ve svém mani- festu.Hymnus "Svatý Václave.." zahřměl i při volbě Jiřího z Poděbrad čes- kým králem v roce 1458.

     V českých dějinách se historická postava knížete Václava stala sym-

bolem,který ožíval,když bylo lidem v Čechách úzko.Zmizela skutečnost jaká opravdu byůa a nahradil ji symbol,čili legenda.Ožívala v přáních lidí a českého národa a žije dodnes v národní české tradici.Kult sv.Václava zro- dil vcelké množství jeho plastik a portrétů po celé české zemi.