Kristian Luna

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

kolem 1671

11.8.1729 Praha

Pohřben pravděpodobně na Bílé hoře


Poprsí z kamene s nápisem Luna

Úvoz 160/24


Malíř žijící pod Hradčany.Jeho tvorba je málo známa.Podle jeho malířské předlohy byl zbudován areál poutního místa P.Marie vítězné na Bílé hoře.



Pokračováním dnešní Nerudovy ulice (dříve Ostruhová) směrem ke Stra- hovskému klášteru je ulice nazvaná Úvoz.Mezi budovami,jež hledí do Stra- hovské zahrady,stojí zajímavá barokní stavba z roku 1706,jež má na průčelí kamenný marianský sloup s poprsím patrně malíře Luny,který kdysi dům vlast- nil.Odkud malíř přišel,kdo to byl,utonulo v šedi dějin,ale z matriky ka- tedrály sv.Víta víme,že se poprvé oženil 22.10.1695.Za svědka na jeho dru- hé svatbě 3.6.1715 mu byl jeho přítel z Malé Strany,slavný barokní malíř Petr Brandl.

Ověřitelný je i další údaj o jeho životě.Luna byl přijat do cechu malostranských malířů v roce 1699.A to je zhruba všechno,co zbylo z živo- ta malíře ve své době jistě uznávaného a jak ukáže jeho další životní fakt přičinlivého.

Luna se zapsal do dějin Prahy jako malíř a trochu i architekt roz- sáhlého památkového areálu na Bílé hoře,který se stal památným poutním místem zázračné P.Marie vítězné,kam se až ze Staroměstského náměstí vodila děkovná katolická procesí k díkůvzdání Panně Marii za porážku kacířských Čechu na Bílé hoře 8.listopadu 1620.Už pražský arcibiskup Lohelius vyzval v roce své smrti 1622 katolíky ke sbírkám na postavení kaple na Bílé hoře, která by byla apoteózou vítězné bitvu Habsburků a katolické církva nad českou povstaleckou šlechtou v roce 1620 na Bílé hoře.Sbírka měla ohlas u pobělohorkých zbohatlíků z majetku českých exulantů,protože už v roce 1624 vytáhlo od sv.Víta první procesí k nové kapličce na Bílé hoře děkovat P.Marii za porážku českých kacířů 8.listopadu 1620.

V roce 1626 přišel do Prahy z Alexandrie generální vikář řádu žebra- vých servitů (zal.ve Florencii 1240) Odoneus,který znovu v Čechách obnovil řád,zaniklý v roce 1420 a roku 1627 dostal císařské svolení ke stavbě kláš- tera na Bílé hoře.O rok později položili základní kámen za přítomnosti cí- saře Ferdinanda II.,který už v roku 1623 si v doprovodu Valdštejna,kardi- nála Harracha a generála servitů přišel prohlédnout bělohorské bojiště. Stavba však zanikla v dalších událostech doby.

Začátkem 18.stol.bylo založeno "Bělohorské bratrstvo",jež vystavělo a 8.8.1706 nechalo vysvětit rozšířenou kapli P.Marii vítězné.Když se Bra- trstvo dostalo do sporu s majitelem pozemku hr.Bredou,přišla věc až do Vídně a císařovna Eleonora Magdalena Terezie vzala 25.8.1711 nad kos- telíkem ochranu.Na jejim Diplomu "bratrstva" byli uvedeni správci kaple: Kristian Luna (malíř) a pět dalších malostranských měšťanů.Luna už měl zřejmě od r.1705 plán na zbudování velkého bělohorského poutního areálu. Jeho projekt,spíše malba,známá z rytiny Birkhardta z roku 1723,se do roku 1730 realizoval.Luna vycházel symbolikou stavby ze vzoru pražské Lorety.

Luna se sice ukončení svého projektu nedožil,protože rok předtím v 56 letech zemřel.Vznikla ale především jeho organizační zásluhou rozsá- hlá stavba s kapli sv.Rosalie,sv.Vojtěcha,jehož ostatky tu byly uloženy, sv.Hilaria i historicky nepotvrzeného sv.Jana Nepomuckého.Po čase vznikla i krypta,zlacená báň atd.Kostel vyšperkoval freskami nikdo menší než V.V. Reiner.Kolem stavby nakupili řadu soch vkomponovaných do zeleně.V roce 1730 připevnili stukatéři na bránu císařského orla a českého lva.

Na důstojném vzhledu poutního místa,jež se zapředlo nejrůznějšími pověstmi,se podíleli skvělí mistři - Brandl,Dientzenhoffer,Kranner,Alli- pranti,Scitti.

To co dnes na Bílé hoře zbylo,má v podstatě základ v Lunově projek- tu.Dějiny se však zejména po Josefově vydání tolerančního patentu zapsaly do bělohorského areálu neblaze.Na hlavním oltáři však zůstal obraz P.Ma- rie,který je jednou z kopií strakonického marianského obrazu.Obraz se stal velmi známým zásluhou Luny,který si jej namaloval na svůj dům pod Hradem.

Kostel na Bílé hoře byl znovu obnoven a císař František I.,který v roce 1812 na Bílé hoře vítal svou dceru Marii Ludovici,provdanou za Na- poleona Bonaparta,svolil,aby kostel sloužil svému původnímu účelu.