Ladislav Zelenka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

11.3.1881 Praha 2.7.1957 Praha Pohřben na Malvazinkách

PD s bystou, F.J.Archalous 1960 Mostecká 48/14


Český violoncellista,člen Českého kvarteta od roku 1913.Vir- tuozitu prokázal v Dvořákově (1915) a Beethowenově (1916) cy- klu.Vynikající interpret violoncellového koncertu A Dur a h moll A.Dvořáka.Od r.1922 profesor,pak rektor pražské konser- vatoře.Roku 1946 první rektor AMU (Akad.muzických umění).



     Po třech stovkách roků národní i náboženské poroby Čechů rakousko-

katolickým režimem,který po Bílé hoře rozdal vítězné šlechtě český zkonfi- skovaný majetek,vyhlasil dne 28.října 1918 v Obecním domě Národní výbor Čechů samostatný Československý stát.Osvobozená česká národní hrdost se přihlásila otevřeně k životu.Jungmann si o porobě Čechů kdysi napsal,že hrozna je moc státní i náboženská,hroznější jsou však spojené v jednotu. Potom ubohé národy rdousí.

     Do ticha vyhlášení českého státu zahrálo "České kvarteto" Škroupovu

a Tylovu píseň "Kde domov můj".Oči se mžily i čtyřem českým muzikantům, kteří proputovali pod názvem České kvarteto svět: Karel Hoffman,primama- rius,Josef Suk,druhé housle,Jiří Herold,viola a Ladislav Zelenka,"benja- mínek" kvarteta,který v roce 1913 nastoupil za zemřelého profesora konser- vatoře Vihana.Kvarteto ještě posvětil ředitel pražské konservatoře A.Dvořák v roce 1892 a pak odjel do Ameriky.

     Zelenka byl rodákem z Malé Strany.Narodil se v empírové budově upro-

střed Mostecké ulice.Otec byl čalounickým mistrem,ale rozpoznal synovo hu- dební nadání a poslal jej s housličkama do nedalekého Renthausu na Malo- stranskémí náměstí,kde si Dvořákův přítel Jan Ondříček otevřel hudební školu.Vášnivý Ondříček vychoval české hudbě bezpočet muzikantů a mezi nimi i své čtyři syny,z nichž František vystoupil na piedestal houslové hvězdy světa.

     Na konservatoři se mladému houslistovi podíval na prsty violoncelli-

sta prof.Vihan a ten zajásal: takové prsty zvládnou i violoncello.Tak

z houslisty vyrůstal violoncellista.Byl pilný a ukončil konservatoř v roce 1904 pobytem u vynikajícího mistra Huga Bechera ve Frankfurtu nad Mohanem. "Konservatoř Evropy",jak českou zemi nazval aglický muzikolog Burney,vysla- la do světa znovu velký talent.

     Začas Zelenku zvábil do svého orchestru v městském divadle v Oděse

žák O.Ševčíka Fr.Stupka.Čeští muzikanti totiž v přímořské oáze hudby ustavi- li kvarteto v obsazení: Kocián,Stupka,Perman a Zelenka.Ruský skladatel Gla- zunov jim za předmes jednoho ze svých sedmi smyčcových kvartet podepsal svou fotografii s poznámkou,že teprve po české interpretaci poznal,co na- psal.

     "Benjamínek" Českého kvarteta" od roku 1913 ještě najezdil s přáteli

požehnaně kilometrů křížemkrážem světa.Muzikantská řehole byla vykupována nezapomenutelnými prožitky a návraty domů.Domov to byly pro ně vzácné svát- ky,jež naplňovali koncerty po Čechách.Po dědinách i městech a potom znovu zpátky do metropolí světa.Hráli rumunské královně Alžbětě,anglickým lordům i sedlákům.Kalendář zájezdů pečlivě vedl Suk.Zelenka vzpomínal na přípravu každé skladby.Bylo to věčné pilování,obrušování každého tónu.Každý svůj koncert České kvarteto uvedlo Smetanovým kvartetem "Z mého života",čili na 120 koncertech ročně zazněla po celém světě Smetanova hudba.

     Zelenka měl smysl pro vtip a uměl své kolegy povahově charakterizovat.

Hoffmann byl milý,prostý a vznětlivý a měl na starosti finanční záležitosti. Suk byl skromný,nadaný houslista a skladatel,který nerád chodíval na zkou- šky a strašně nerád ladil nebo natahoval struny.Obvykle mu v tom pomáhal tichý a rozvážný Herold,který zase byl vášnivým houslařem a nadšeným hvěz- dářem.

     Suk svému "benjamínkovi" často říkával: "Já se Ti, Ládičku,divím,

že s námi hraješ,takový umělec." Obdivoval totiž Zelenkovu virtuózní interpretaci Dvořákova violoncellového koncertu "h moll",kterou však Zelenka ke škodě nenahrál na desku.Neméně virtuózně ukázal své umění v interpretaci Beethowena.

     Zelenkův čas od roku 1922 naplnily i povinnosti prof.konservatoře.

Po zániku Českého kvarteta v roce 1933 hrával s houslitou St.Novákem a klavíristou J.Heřmanem v triu.Ale začátkem 40.let naň doléhla i povinnost rektora pražské konservatoře a po válce se stal prvním rektorem AMU (Aka- demie muzických umění).

     Když mu přišli početní přátelé blahopřát k pětasedmdesátce,ukázal

jim ve své příslovečné skromnosti blahopřání od světového mistra hry na violoncello.Končilo: "...s nejlepším přáním kolegy a staršího bratra u violoncella. Pablo Casals."