Ladislav Zápotocký

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

12.1.1852 Praha

    1916 Praha

Pohřben

PD,1952 Haštalská 5



Český redaktor a politik.Jeden ze zakladatelů "Českoslovanské sociální demokracie",jež vznikla na tajném sjezdu 15.delegátů 7.dubna 1878 v hostinci U kaštanu v dnešním Břevnově.Vydal "Ka- pital a práce","Upřímné slovo k našemu rolnictvu a řemeslni- ctvu","Vzpomínky z prvních dob dělnického hnutí v Čechách",pře- kládal z Marxe,Engelse aj.


  "Zde se může člověk na místě přesvědčit,že soukromá dobročinnost

není s to tuto bídu zmírnit,tím méně ji odpomoci."

                            L.Zápotocký v čas.Budoucnost



          Mohl si připadat jako císař Josef II. za moru roku 1771 na pou-

ti po Čechách,rozdávající po groši morem stiženým lidem.Císař tehdy ne- šťastně napsal matce Marii Terezii:"Srdce krvácí,ubohé Čechy..".Redaktoru Dělnických listů Zápotockému srdce neméně krvácelo o sto let později,když předával v horských chalupách domácích tkalců peníze od amerických dělníků. Líbali mu ruce a děkovali.Jenže Zápotockého zatkla policie a vyhnala jej z kraje.

         Kdo věděl o chudobě víc než on,vyučený krejčí!Otec mu zemřel

brzo a otčím Jiskra jej pečlivě připravil na život tím,že ho vyučil krej- čovině a probudil v něm lidskou hrdost,čili povědomí,že každý člověk má právo na lidský život.Čímpak by byli bohatí bez rukou prostého krejčího, který ovládá řemeslo a má talent pro ledacos.

         Této prosté pravdy se Ladislav dopídil přemýšlením o životě a

na životě stejně chudých.Měl talent zvídavosti,přemýšlení a vlohy ke psa- ní,organizování a nebál se promluvit.Neřečnil,mluvil ze srdce pro srdce stejně chudých.Nemohl "řečnit",musel srozumitelně vyložit,aby lidé pocho- pilo příčiny své bídy.Z přemýšlivého krejčího se postupně stal pracovník

Chleborádova konsumního spolku dělnictva Oul a začas se objevily v Dělni- ckých listech mladočeského skvělého organizátora,řečníka a psavce Josefa Baráka i Ladislavovy článečky.

     Hodně se vzdělával,hledal odpověď na otázku,jak usnadnit prostým pě-

šákům z lidu život a přitom se mu dostaly do rukou spisy dělnických vůdců Lassala,Marxe i anarchistické teorie ruského zchudlého šlechtice Bakunina.

         Nebyl sám,kdo hledal,i kolega v Oulu Pecka hledal stejné odpově-

di.V roce 1874 se tajně v Neudorfelu u Vídeňského Nového města sešel za- kládající sjezd celorakouské sociální demokracie a Zápotocký s Peckou se ho zúčastnili.Zápotocký založil časopis Budoucnost a ten se stal tichým mluvčím dělnictva.Jenže jedna dělnická organizace pro celé Rakousko bylo příliš velké sousto.To vyvolalo myšlenku o založení samostatné Sociálně de- mokratické strany v Čechách.

         Dne 28.září 1876 se v Praze sešla první konference českých sociál-

ních demokratů a 7.dubna 1878 se v přístěnku hostince U kaštanů,tehdy v dědince Tejnka u Břevnova,tajně sešlo 15 delegátů na l.ustavujícím sjezdu Českoslovanské sociální demokracie.Schůzka proběhla v pečlivé konspiraci a samozřejmě se jí zúčastnil i Zápotocký.Pražský policejní ředitel Czi- hlař měl přecjen reference o konání nějaké dělnické schůzky,napsal ve Vzpo- mínkách L.Zápotocký,ale nevěděl,kde sjezd zasedá.Delegáti projednali otázky práva na desetihodinovou pracovní dobu,právo volit,rovná práva žen s muži, vyučování děti do 16 let zdarma atd.Nikdo si nesměl nic zapsat,jenže Pecka měl sklon k historii a doma vše zapsal,zašil do starého kabátu a pohodil jej do kouta.Napotřetí se policejní šťáře podařilo u Pecky zápis objevit. Byl z toho soud a vězení od 4 do 14 měsíců.

     Sociálně demokratická strana se znovu stmelila,jenže do vedení Rakou-

sko-Uherské vlády nastoupil Taafe s ostrým kursem proti jakýmkoliv odstí- nům socialismu.Ve vládě byl i první český ministr spravedlnosti,brněnský staročech,advokát Pražák.Policejní režim za jeho úřadování v Čechách při- tuhl,takže Pecka odešel s časopisem Dělnické listy do mírnější Vídně a Zá- potocký vydával čas.Budoucnost v Praze.

     Dne 31.října 1881 Zápotockého v Praze zatkli a z Vídně přivezli

do Prahy v řetězech i Pecku.Bylo pozatýkáno mnoho sociálně-demokratických předáků a hlavním obžalovaným se stal Zápotocký,kterého obvinili z urážky jeho Veličenstva a z pobuřování.Konal se monstrózní soudní proces,v němž se rakouské justici a policii podařilo rozehnat organizaci Sociální demo- kracie.Zápotockému soud vyměřil 18 mesíců vězení a přidal mu ještě 5 měsí- ců pro jeho stížnosti.Pecku odsoudili na 14 měsíců a ostatní na 1 až 4 mě- síce.

     Zápotocký odjel s rodinou do Chebu,ale brzo jej z města vykázali.

Nezbylo mu nic jiného,než se v souladu s paragrafy vydat do rodiště svých předků,čili do Zákolan pod Budčí.Tam proti němu statkáři štvali lidi,ale on těžce živě rodinu krejčovinou,přesvěčil vesničany,že "socan" dýchá a žije jenom pro ně.Na Budečsku vznikly dělnické organizace,v jejichž pod- houbí obživly ideje lidských práv.V Zákolanech Zápotocký prožil šestnáct roků a jeho syn Antonín napsal o tom román "Vstanou noví bojovníci".

     Rodina se vrátila do pražského rodiště v roce 1900 a Ladislav pra-

coval v odborové organizaci železničních zřízenců,jimž vydával časopis až do své těžké nemoci v roce 1907.K jeho překladu Marxovy "Kritiky politické

ekonomie"přibyly úryvky z Engelsovy knihy "Postavení dělnické třídy v Ang- lii" a sám ještě napsal stovky článků a studií.