Ludvík Očenášek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.8.1872 Křiše u Radnice 10.8.1949 Dražeň u Plzně Pohřben na Olšanech

PD,1936 U Demartinky 152/2



Český vynálezce.Z řady patentů (i v zahraničí):otáčivý výbuš- ný motor,elektrická lampa s automatickou regulací,hvězdicový motor letadla,torpedo,raketa aj.Ve 2.světové válce odposlouchá- val telefonní spojení armád mezi Vídní a Berlínem.Zprávy předá- val odbojové české Maffii.




     V roce 1934 odhalovali pamětní desku na Velkopřevorském náměstí

hudebnímu skladateli,který byl u toho a koncem září 1936 Očenáškovi,kte- rý stál rovněž opodál.A to bývá zřídkakdy,aby veřejnost oslavila památní- kem ještě zaživa a nemusel se později sundávat.

     Očenášek stejně jako ilegální protirakouská organizace Mafie věděl,

že někde pod Bílou horou vede telefonní kabel mezi Vídní a Berlínem,dvěma zeměni,jež vyvolaly válku a po kabelem se domlouvaly.Mafie Očenáška požá- dala,aby kabel našel a rozhovory Vídně s Nerlínem odposlouvhával.

     Pěšinkami pod Strahovem se procházelo hodně lidí a mezi nimi i muž,

který větral svůj šatník často,protože byl pokaždé obléknut jinak.Prochá- zel se málem denně mezi Bílou horou,Strahovem a Košířemi,aby vysledoval, kde kabel s kopce do Košíř ke Klamovce vede.Bylo to drama předstírat vy- cházky v sledovaném prostoru před očima hlídek.Samotné Očenáškovy procház- ky později rozechvívaly básníkům osrdí k oslavným veršům.

     Očenášek byl vášnivý koumák a neméně vášnivý Sokol.Na vznešené řeči

si nepotrpěl.Hlavou mu odmala proudilo hodně nápadů.Později řečníci a no- vináři v superlativech vzpomínali,jak ho zjara 1918 pozval do redakce Ná- rodních listů šefredaktor Sís a dal mu přetajný úkol najít tajný vojenský telefonní kabel,zakopaný někde na Bílé hoře.Měl se na kabel napojit a si nevšiml,že pod kabátem má různá měřidla.

     V půli svahu mezi Klamvkou a Demartinkou kabel objevil.Finančník

dr.Bečka právě zakoupil u Klamovky pozemek,na němž se okamžitě začalo taj-

ně i netajně kutit.Postavili zahradnickou boudu,plot a mezi jeho dráty se protáhl sotva viditelný kablík.Za noci Očenášek dotáhl žlábkem v zemi až k vojenskému telefonnímu kabelu pod zahradním ohrazením.

     Po válce se novináři předstihovali,kde vytáhne z Očenáškova života

víc podrobností.Cvičil v Sokole,bratr byl v sokolském ústředí,a to koumá- ctví měl v sobě od dětství.Sedmiletý dokázal sestrojit kolotoč,jaký viděl o pouti.Ve čtrnácti jej maminka vyprovodila na učení do Prahy a po otcově smrti dokázal svými výrobky uživit zbylou rodinu,ba vystudoval po večerech i průmyslovku.

     Pak jej přijali do patentového úřadu a občas zaběhl na přednašky

do auly techniky.V úřadě si dal zaregistrovat vynálezy:nové spínače,zdoko- nalenou obloukovou lampu a krystaly pro radiopřijímače.

     Ve své dílničce v Bílkově ulici na Starém městě od něj kupovali podi-

vuhodně praktický sortiment výrobků.Stačily mu vydělat na obživu.V roce 1898 vyráběl různé druhy elektrických a fyzikálních pomůcek a obchod šel tak výtečně,že zaměstnával na 100 dělníků.V roce 1906 o něm napsali ve fran- couzské "Encyklopédie contemporaine",že Očenáškův otáčivý výbušný motor váhy 75 kg,12 HP,100 otáček za minutu byl patentován ve všech hlavních evropských státech.Vynalezl také elektrickou lampu s automatickou regula- cí,která mu vynesla pověst "geniálního vynálezce".A to mu bylo teprve 35 roků.

     Brzo přišel s hvězdicovým motorem a v Nuslích si našel prostor,aby

mohl v klidu pracovat na stavbě jednoplošného letadla,které k velkému úža- su Pražanů vystavil na Žofíně.Jeho živnost vyrostla až do akciové společ- nosti.V roce 1911 přivezl svůj letoun do Pardubic,aby se s nim pokusil vzlét- nout,ale nepodařilo se mu to.

     Brzo se dověděl,že jeho hvězdicový motor začala bez patentového opráv-

nění a rovněž bez studu vyrábět jakási francouzská firma a nazvala ho "Gnome".Očenášek však neměl čas na spory,jež přinášely advokátům výdělky po několik let.

     Očenášek byl špatným obchodníkem,byl geniálním vynálezcem,jemuž hlav-

ní "odměnou" bylo uspokojení.Byl to "český Křižík" č.2,který neustále pře- mýšlel a vynalezal užitečné přístroje bez harpagonského počítání peněz. Jeho letadlo jej dovedlo až k bankrotu.

     Očenášek byl vojákem v 1.světové válce.Někdo v zákopech nosil Slez-

ské písně Bezruče,on "Písně otroka" od Sv.Čecha.Jeho velitelům se však nelíbilo,že vyměnil čestnou císařskou medajli za buřta a zavřeli ho.Zavře- li ho i za pomalý vztyk při rakouské hymně.Tajně a pilně pracoval na kon- strukci vzdušného torpeda a podařilo se mu poslat náčrtky po sokolech Ma- sarykovi do Paříže.Francouzům Očenáškovo torpédo výtečně ve válce poslou- žilo.

     Konečně se seznámil s průkopníkem torpéd H. Obethem,který jej v ro-

ce 1928 inspiroval k vlastnímu torpédu,jimž přiváděl Pražany při zkouše- ní na Bílé hoře v úžas.Když získal peníze,investoval je do jiného vyná- lezu a v šedesátce,kdy jiní odcházejí na odpočinek,zoufale zápasil s ban- krotem.V té nejkričtější době života mu přišel dopis od prozíravého podni- katele Tomáše Bati,který jej v roce 1933 vzal do Zlína.Baťa znal cenu ta- lentů a Očenášek mu zdokonali systém automatizace a dokonce mu zkonstruo- val pohon pro jeho říční lodě.

     Po anexi ČSR Hitlerem 15.března 1939 Očenášek navrhl raketové zbraně

s doletem 2.5 km a čtyři typy člunů,které pro své armády zužitkovalo Pol- sko,Japonsko a Rumunsko.Fašisté mu přikázali,aby se každý týden hlásil na gestapu,ale to mu nezabránilo,aby při práci ve farmaceutickém průmyslu, kde se vytvořila silná ilegální skupina,nekutil posvém.

     Ve své třiasedmdesátce hájil Prahu na barikádách,přičemž mu střela

přeťala žílu a tepnu na ruce.Vykřesal se a ještě v roce 1949 vynalezl pro farmaceutický průmysl šest konstrukčních novinek a dva dni po smrti mu přišlo vyrozumění,že jeho poslední patent tlumiče pro střelné zbraně byl zaregistrován.