Martin Kukučín

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

17.5.1860 Jasenova na Oravě

21.5.1928 Záhřeb

Pohřben v Turčianském sv.Martině


PD s portrétem,J.Harcuba 1970

Rumunská 185/13


Slovenský spisovatel a lékař.Osobitý tvůrce literárního realismu lidské účasti a jemného humoru.Většinu života strávil mimo Slovensko (Praha,Dalmacie,Jižní Amerika).Z povídek: "Neprobudený" (1885),"Mladá léta"(1889).Z románů: "Dom v stráni"(1903-4),"Mať volá"(1926-7),"Lukáš Blahoseň Krasoň"(1929).


"Kde zle celku,nemože byť dobre ani jednotlivcovi"..."Slova sú len podoba a nádoba - podstata je,čo sa v nich skrýva". M.Kukučín


"Osud ma vybral,aby ma dobre popreháňal",napsal v trpkém humoru,když se po letech vrátil domů.Koneckonců chlapce z oravských vrchů jiný osud nečekal.Chtěl být učitelem,tož byl jen pro děti rodné dědiny,ale potom ani to ne.Maďaři Slováky pomaďaršťovali od prvňáčků.Martin sbalil svršky a v roce 1885 odjel do Prahy studovat medicínu na českou univerzi- tu,kterou Češi měli od roku 1882.Zdálo se,že Sláky čeká osud lužických Slovanů.

Bydlel v nárožním domě na Vinohradech,na stravu a všechno ostatní si musel vydělat kondicemi a nekdy zapadl do hospůdek,kde se bouřlivě debato- valo.Byl psavec odjakživa a v Praze si objevil Vrchlického,Sládka,prostě "lumírovce" a dostal se k četbě českého realismu,ke Gogolovi,Turgeněvovi a Tolstému.Už po příjezdu mu otiskli povídku "Neprebudený" z osudů rodné dědiny a za čtyři roky přinesl do redakce jakoby ozvěnu Jiráskovy "Filosof- ské historie povídku "Mladá léta" a česky "Před zkouškou".

Po studiích (1894) nechtěl "...zadať v ničom svojmu presvedčeniu.." pod maďarským diktátem a zamířil do Dalmacie.V Selcích na ostrově Brač stojí dodnes památník,který mu postavili vděční pacienti v roce 1931: "Ovdje je radio Dr.Matej Bencúr (Martin Kukučin) opčinski liječnik i svo- jin "Dom u strani" ovjekovjecio Selca".(Zde působil vesnický lékař dr.Ma- těj Bencúr (Martin Kukučín),který svým románem "Dom v stráni" zvěčnil Selce".

Sotva se porozhlédl ostrovem,poznal pacienty,rozběhl se krajem a na- psal o jeho kráse "Cestopisné črty" (1898-9),v nichž vyprávěl o svém puto- vání.Po čtyřech letech vydal onen slavný román "Dom v stráni"(1903-4), v němž vykreslil život v Selci,vyprávěl o jejich Mate Beracovi,ušlechtilém vůdci selského stavu.Lidé začali pro svého "liječnika" i dýchat.Román patří mezi nejkrásnější a nejumělečtější knihy ve slovenské literatuře.Je V Ní hodně lidské moudrosti a psychologických úvah,neboť vzdělání ducha a srdce bylo Kukučínovým evangeliem,klenbou,mostem,kterým mohou lidé mezi sebou překlenout rozdíly a předsudky.V něm vyslovil základní myšlenku svého lid- ství v životě i literatuže,že "...národ a či skor lud nemože sa podvihnuť, kým je v otroctve."

Po třinácti letech pobytu v Selci nastala pro obyvatele nesnesitel- ně zlá doba,kdy se lidé ve vlastním domově nemohli uživit.Zvedla vystěho- valecká vlna za obživou a ta sebou vtáhla i rodinu Bencúra.Lidé se doslech- li o lepším životě za oceánem,ale zprvu se nevědělo,kterým směrem.V Dalmácii zavládl politický teror a poostrčil lidi k hromadnému odchodu.Zamířili na jihoamerický kontinent.A Bencúr jel s nimi.

Uplynulo dlouhých patnáct roků emigrace svět se probouzel z hrozné 1.světové války a Bencúra-Kukučína to táhlo domů.Zrodila se Českosloven- ská republika,to byl jeho sen,jež počítal mezi právo lidí a národů.Přichá- zely z obrovské dálky doma zprávy o úděsných důsledcích válečných jatek, v nichž zaplaťpámbú dodýchal "žalář národů",jak se monarchii říkalo.

Čtyři roky po válce se objevil doma v Jesenovej a potom v Praze.Byl rok 1922,kdy se racionalizovaly ideály rozepjaté do mnoha představ o bu- doucím životě Republiky.Životními ztrastmi zkoušený Bencúr,který laskavě a s pochopením obnažoval duši prostých a trpících lidí,byl přesycen plány na dlouhý život.Dal se do pětidílného vyprávění,jež nazval "Mať volá" (1926-7).Lidé se drali k penězům,bez nichž není solidní existence,jenže Kukučín myslel na všechny lidi,neboť "...pre peniaze sme sa rozdelili lu- ďia na utlačovatelou a utláčaných.Každý ...hrabe k sebe".

Nepodařilo se mu román napsat tak sevřeně a poeticky jako "Dom v strani".O historii vlastního národa od 40.letech 19.století napsal čtyř- dílný román "Bohumil Valizlosť Zábor"(1930).Je ze štúrovské doby a hrdi- nou je vlastenecky zanícenec evangelický bohoslovec Sam Hroboň,který stu- doval v Jeně a v Praze zahořel opětovanou láskou k mladičké přítelkyni B.Němcové Bohumile Rajské.Láska skončila Hroboňovou smrtí na tubekulózu a Rajská obětovala z vlasteneckého důvodu život o mnoho staršímu idolu čes- kého obrození L.Čelakovskému,jemuž zemřela choť a zůstal se čtyřmi dětmi sám.

Kukučín se vydání svých románů nedočkal.