Jan Želivský a Šablona:Podtextem: Porovnání stránek

Z Pražský pantheon
(Rozdíly mezi stránkami)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
 
Řádek 1: Řádek 1:
{{introtext
+
<div style="text-align:center; background:#f1efef;padding:20px 20px;margin-top:60px;">
|intro = Český kazatel doby husitské, charismatický vůdce. Vedl lid k Novoměstské radnici, kde 30. července 1419 proběhla tzv. 1. pražská defenestrace. Vůdce vojsk proti křižákům. Dne 9. března 1422 byl zlákán do Staroměstské radnice a tajně katolíky popraven.
+
<p>Našli jste v textu chybu či nedostatek? Neváhejte navrhnout úpravu!</p>
}}
+
<p>[[Speciální:Vytvořit účet|Vytvořte si účet]] a editujte stejně jako na Wikipedii.</p>
 
+
</div>
{{quote|text=„Tento svět se podobá moři, je falešný, trpký a smrdutý. A tak jako velká ryba pohlcuje malé, tak požírá boháč chudé.“|sign=Jan Želivský v kázání}}
 
 
 
{{infobox
 
|foto= [[Soubor:Zelivsky1.JPG ‎|230px|střed]] 
 
|birth= 1380 (Humpolec)
 
|death= 9. 3. 1422 (Praha)
 
|PD=
 
* [https://goo.gl/maps/udC4oGFmLQAg2ydN9 Staroměstská radnice]; PD s bystou, K. Lidický 1960
 
* Pohřben v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
 
|odkazy=
 
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Želivský Článek na Wikipedii] 
 
}}
 
 
 
V neděli 8. března 1422 odpoledne přišli dva staroměstští konšelé za kazatelem Janem Želivským se vzkazem, aby přišel na Staroměstskou radnici. Dostavil se s několika stoupenci až nazítří. Konšelé s ním zprvu rozprávěli, ale pak se zprudka rozletěly dveře síně a vtrhl rychtář s biřici: „Stuojte! Zjímáni jste!
 
 
 
Na radničním dvoře zůstalo ležet 17 bezhlavých těl a krev tekla pod vraty až na náměstí. Jan je mrtev, šturmovaly zvony u Panny Marie Sněžné, divoce a žalostně. Novoměstský lid se valil na Staroměstský rynek, vyrazil radniční portál a když spatřil v kalužích krve svého miláčka Jana s jeho druhy, začala krvavá msta.
 
 
 
Jan do Prahy přišel kolem roku 1415 z premonstrátského kláštera v Želivě. Byl velmi vzdělaný, výřečný, odvážný, nesmírně ctil názory M. Matěje z Janova, jednoho z prvních kritiků nešvarů v katolické církvi. Vyznával valdenství. Církev ho však prohlásila za kacířství. Janovi byla mravní přikázání Bible normou života.
 
 
 
Vyhradili mu kazatelnu v kostele P. M. Sněžné na Novém Městě. Ohnivý řečník v apokalyptických příměrech burcoval mravní svědomí posluchačů, kterých přibývalo: „Ten, kdo miluje Boha, se pro něho vystaví v nebezpečí, když vidí, že se proti němu dějí nepravosti,“ volal z kazatelny.
 
 
 
Král Václav IV. dosadil na Staroměstskou radnice katolické konšely a navíc jim ponechal vládu nad všemi kostely. Ti okamžitě kališníkům zakázali prosebná procesí a všemožně omezovali jejich náboženská práva. Želivský z kazatelny Panny Marie Sněžné bouřil, že bohatí konšelé jsou lupiči, zloději a povaleči na radnici.
 
 
 
V neděli 30. července 1419 se vydal od Panny Marie Sněžné k Nové radnici na Dobytčím trhu obrovský průvod lidí, který vedl Želivský. Průvod zamířil k Novoměstské radnici. Mluvčí žádali katolické konšely, aby okamžitě propustili vězněné kališníky. Jenže ti začali na dav házet z radnice kameny. Spoléhali na pomoc králova vojska. Jeden z kamenů zranil Želivského. Když lidé spatřili svého miláčka v krvi, vyvalili vrata radnice a vyházeli konšely z oken. Tak české dějiny zaznamenaly „1. pražskou defenestraci“.
 
 
 
Král Václav IV., který byl právě na Novém hradě u Kunratic, se rozlítil až k smrti, když mu někdo řekl, že byl v davu spatřen i jeho bývalý voják Jan Žižka.
 
 
 
Dav chudého lidu ovládl Nové Město, jenže zanedlouho na Prahu přitáhl s křižáckým vojskem „drak ryšavý“, jak přezdíval krále Zikmunda Želivský. Jenže v Praze se objevila i vojska kališníků, vedena jednookým Žižkou. V Praze na Vítkově se 14. července 1420 strhla první historická bitva Žižkova vojska se Zikmundovo křižáky. Zikmund byl poražen a Žižka jej zahnal z Prahy. Želivský u P. M. Sněžné vášnivě kázal proti Zikmundovi: „Ještěru hroznému, červenému, sedmihlavému.“ Volal lidi do boje proti cizákům a sám se postavil do čela vojsk u Duchcova, Mostu a Žatce.
 
 
 
V Praze se radnice dostala do rukou bohatých měšťanů. Želivský od své biblické pravdy nikdy neustoupil. Na věži P. M. Sněžné zněly zvony, jimiž byli svoláváni věrní biblické pravdy. Z kazatelny do řad věřících padala apokalyptická slova o zrádnosti pánů. Želivský dosadil za nového hejtmana táboritu Jana Hvězdu z Vícemilic a spolu s ním Prahu znovu ovládl.
 
 
 
Avšak volba na radnici v únoru 1422 stmelila bohaté, bez rozdílu vyznání, a na křesla konšelů dosedla liberální strana. Konšelé vystrašeni chudinou, odvolali hejtmana Jana Hvězdu a na jeho místo dosadila Haška z Valdštejna. Dva týdny na to, pozvali konšelé na Staroměstskou radnici k jednání Želivského. Pak už tekla krev pod radničními vraty. Plačící lid si odnášel do kostela Panny Marie Sněžné Želivského mrtvé tělo. Lid se ještě dlouho mstil za popravu svého vůdce.
 
 
 
Z myšlenek ohnivého kazatele zbyly jenom písemné drobty. Dlouho se však ozývala jeho velkolepá píseň: „Povstaň, povstaň veliké město pražské.“
 
 
 
[[Kategorie:Náboženští představitelé]]
 
 
 
{{Podtextem}}
 

Verze z 9. 4. 2020, 22:27

Našli jste v textu chybu či nedostatek? Neváhejte navrhnout úpravu!

Vytvořte si účet a editujte stejně jako na Wikipedii.