Milada Horáková

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

25.12.1901 Praha

27.6.1950 Praha

Pohřbena u strašnického krematoria ve společném hrobě popravených


PD,1992

Mošnova 376/2


Politička,pracovnice v ženském hnutí a sociální péči.Od roku 1923 v Ženské národní radě. Po válce předs. Čsl. rady žen,členka Mezinárodní federace demokratických žen a poslankyně Národního shromáždění (1946-48) za Národně socialistickou stranu. Vězněna v německém koncentračním táboře (1940-45).V inscenovaném soudním procesu 31.5.-8.6.1950 odsouzena pro velezradu k smrti.


"Ptáci už se probouzejí - začíná svítat.Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba.I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný.V boji se padá a co je jiného život než boj." M.Horáková v dopise před popravou.


V domě Mošnovy ulice na smíchovských Hřebenkách s manželem bydleli po návratu z německého koncentračního tábora,čili od roku 1945.Gestapo je zatklo 2.srpna 1942 v Horním Bradle u Nasavrk,kam se v zlé předtuše o prázdninách uchýlili.Před německým soudem se statečně obhajovala,ale vyměřili namísto původního trestu smrti 8 roků lágru.V těžkých chvílích napsala otci: "...bylo ve mně mnoho z Tvých vlastností..". Otec byl za Ra- kouska,když šlo o český neúhybný.To patrně zdědila a už na gymnasiu ve Slezské ulici se zúčastnila protirakouské demonstrace a vyhodili ji ze školy.K maturitě se dostala a otec rázně zamítl její touhu po medicí- ně.Nikdy lékařům neodpustil,že zavinili smrt jeho dvou dětí.Studium práv ji schválil,uměla se bránit už na škole,debatérkou byla k pohledání a ten mravní,evangelický kodex a úctu k Masarykově statečnosti a vzdělanosti převzala po tátovi.Pak se vdala za zemědělského inženýra Horáka stejné evangelické víry.

Začátek existence ČSR byl zvichřelý,revoluční,jaký to bude stát. Potomci často soudí dějiny soudobými měřítky,v Čechách tak často mělkými galimatiášem názoru,jimiž se Češi dávají strhnout.Je v tom,jak trefně při- pomněl Komenský,Palacký i Werich málo sebehrdosti a příliš nápodobivosti. Milada v tom vybočovala z řady.Její rod zůstal "kacířský" a humanního zá- zemí.Nad dogmata ji byl mravní kodex.Zažila na škole ono dohadování nové Republiky s Vatikánem o majetkové i duchovní postavení katolicismu v no- vém státě,aby skončila éra rakouské monrchie,v níž,jak poznamenal Jungmann, se spojila duchovní a světská moc "..a ubohé národy dáví.

Mladá právnička se bystře zorientovala a vřadila se do ženského eman- cipačního hnutí s kořeny v čase B.Němcové.Vedla je v začátku nové republiky poslankyně Plamínková.Ta se starala,aby po válce s 10.miliony mrtvých,20. miliony mrzáků a ve vyrabované české zemi Rakouskem i chudina žila polid- sku.Ministr financí Dr.Rašín zamezil inflaci a rozkrádání orazítkováním rakouských platidel a provedl bolestnou měnovou reformu.Horáková s Plamín- kovou byly v Narodně socialistické straně.

V roce 1923 ženy založily nadstranickou - Čsl.radu žen a v jejim vedení se postupně utvořila věkově odstupnovaná trojice: Zemínová - Plamín- ková a Horáková.Milada si našla místo v sociálním odboru pražského magi- strátu a jako vyznavačka Masarykova systému státu,v němž měly zákony vy- važovat humannost života,zahořela ohněm spravedlivých.Bylo těžko v nesty- datosti hrabivých ochránit chudinu.Od počátku mladá zástupkyně žen promý- šlela nové sociální zákony,pak se stala poslankyní parlamentu a po celou existenci ČSR žila úkoly Rady žen a parlamentu.

Sotva se Republika o píď zvedlak lepšímu,přišla světová hospodářská krize (1929-34) a s ní sociální důsledky,po nichž se v Německu vyšplhal do čela státu Hitler.Třicátá léta už byla nejen o hladu,ale i o bezpečno- sti ČSR.Německo,jež nesmělo zbrojit,tu najednou diktovalo Evropě a jedním z diktatury byl "prodej" ČSR Francií a Anglií v Mnichově (29.9.1938) Hit- lerovi.Hitler začal naplňovat svůj sen knihy "Mein Kampf" (1925).

Kdy 15.března 1939 přišla okupace ČSR,Horáková už jako známá poli- tička i mluvčí hnutí žen musela pod jménem Kopecká do ilegality.Pracovala v Petičním výboru ilegální organizace "Věrni zůstaneme" a formulovala je- jí program "Za svobodu".

Její zatčení i mužovo zatčení přišlo brzo a setkali se v lágru Tere- zín.Tam se Milada naposled uviděla s Plamínkovou,kterou popravili.Německý soud s Miladou byl obdobou německých soudů mezi životem a smrtí trest smrti opravdu dostala,ale ona život uhájila na 8 roků tráty svobody v lágru. Bylo ji čtyřiačtyřicet,měla hodně plánů,obdržela válečný kříž a medajli 1.třídy a stala se předsedkyní Čsl.rady žen.Zasedla za Národně socialisti- ckou stranu v Prozatímním národním shromáždění (1945-6) a po volbách v ro- ce 1947 v Ústavodárném národním shromáždění (1946-8).Na její návrh se ko- nal v Praze roku 1947 Mezinárodní kongres žen.

V únoru 1948 v ostrém střetu s komunisty podali pravicoví ministři demizi,prezident Dr.Beneš ji po dlouhém jednání přijal a vláda byla dopl- něna ministry většinou komunistickými,mezi nimiž zůstal Jan Masaryka jako ministr zahraničních věcí.Horáková se 10.března 1948 vzdala po záhadné smrti Jana Masaryka poslaneckého mandátu.

Dne 27.září 1949 ji zatkla policie pro spoluúčast na "akci N",čili obvinili ji z tajné schůzky stran,odešlých z vlády na faře ve Vinoři.

Státní bezpečnost se sovětskými poradci Lichačovem a Makarovem začala utkávat schéma protistátního spiknutí.Vykonstrovali scénař pro soudní proces 30.května 1950 s "Vedením záškodnického spiknutí proti republice". Trval deset dní a do ruzyňské věznice přivezli na 350 zatčených,z nichž 13 bylo odsouzeno k trestu smrti.

Pro čtyři odsouzené se nedostalo milosti prezidenta Republiky.Za hla- vu "spiknutí" byla označena Dr.Horáková.Odsoudili ji k smrti.Podruhé v je- jim životě ji přes hlasy světových autorit jako byl Rolland,Aragon,Rusell, Einstein a jiní prezident Gottwald nedal Horákové milost a podepsal trest smrti.Ta v soudní síni odpovídala klidně a věcně a stejně klidně přijala rozsudek smrti a tentokráte neodvolatelně.

Před rozbřeskem dne popravy napsala dopis na rozloučenou: "V boji se padá,a co je jiného život než boj." Popravili ji 27.června 1950.Na úplnou rehabilitaci musela čekat takřka 40 roků.


PD,1998

Nová radnice (vestibul)


PD s portrétem,2002

Milady Horákové 2