Miroslav Tyrš

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

17.9.1832 Děčín 8.8.1884 Oetz v Tyrolsku

PD s portrétem,1935 Střelecký ostrov 336/1



Zakladatel Sokola a jeho časopisu "Sokol",tvůrce filosofie so- kolství.Filosof a estetik.Poslanec zemského a říšského sněmu. Z publikací:"Historický úvod do filosofie Arthura Schopenhauera", "Mohamed a jeho nauka","O podmínkách vývoje a zdaru činnosti u- mělecké","Dějiny umění výtvarných" (nedopsal).


    "Poznej ten svět a zděs se z jeho hrůz
    Však nezavírej zrak a mysl svou!
    Nezastav krok!Svět má-li spasen být,
    i ty ten úkol musíš podstoupit."
                                   M.Tyrš v básni 24.12.1873



     Svalnatce "Zbyhoně z Erbenova vydání "Rukopisů Královédvorských"

(1861 a 1876) kreslil Josef Mánes podle Tyrše,jemuž se tehdy blížila tři- cítka a dlouho se už živil sám,protože nechtěl přijímat dobrodiní praž- ského strýce.Byl sirotou od pěti let.Otec,lékař u Thunů na děčínském zám- ku,sestřička i matka zemřeli na tuberkulozu a jeho si vzal k sobě do Stra- nova na Mladoboleslavsku strýc.V desíti si ho vzal pražský strýci na Malé Straně,který jej posílal do tělocvičného ústavu,aby posílil jeho neduživé tělíčko.Pak studoval na staroměstském gymnasiu,maturoval na výbornou a udělal i nepovinnou zkoušku z jazyka českého.

     Zahleděl se do antické filosofie a tělesné výchovy a přitom si uvě-

domil,že obě discipliny byly ve starém Řecku propojeny ve výchově mladých mužů v jednotu ducha a těla a řecky se tomu říkalo "kalokagathia".Chlapci se učili filosofii a přitom nemilosrdně cvičili ,aby bystře chápali a měli urostlé a odolné tělo.Studium filosofie na fakultě se Tyršovi stalo dobro- družstvím,ale studoval i křesťanství,přírodní vědy,politické dějiny,li- teraturu a slovanské jazyky.Na medicíně dokonce navštěvoval přednášky

z anatomie.Vychovat pořecku celý národ,znamenalo vzdělávat jeho ducha a sílit tělo.

     Když mu zbylo něco z peněz za cvičitelskou práci v tělovýchovném

ústavu a za studie,jež psal do Riegrova naučného slovníku,pustil se pěšky přes Alpy do Itálie.Vrátil se bez haléře,ale sehnal si narychlo kondice u vlasteneckého továrníka Bartelmuse v Novém Jáchymově u Berouna,který mu svěřil do výchovy dva syny.Velké věci se často rodí z malých náhod.V blí- zké myslivně na "Králi" pobýval v matčině rodišti ředitel pražské pojišťov- ny Fugner.Slovo ke slovu a chronicky zvídavý,o deset roků starší Němec v Tyšově české kalogagathii rozpoznal cosi nového,neobvyklého a zahořel.

     Rok po setkání s Fugnerem Tyrš obhájil doktorát filosofie (1860).

Překvapil veřejnost kapitolami o Senecovi,o systému čisté logiky a také o Schopenhauerovi.S dr.J.Grégrem vypracoval stanovy tělovýchovného spolku a 16.února 1862,kdy se český národ uvolněním rakouské diktatury probudil k životu,konala se první valná hromada "Pražsské tělovýchovné jednoty", která obdržela název "Sokol".Za starostu Tyrš navrhl Jindřicha Fugnera a sám v roli místostarosty (zásluhou Fugnera placeného) se ujal cvičitelské práce.

     Fugner si užuž představoval řady cvičenců,okamžitě jej napadlo,že

by měli mít sokolský stejnokroj.Požadal Josefa Mánesa úkol,aby jej na- vrhl,k tomu ještě prapor,znak,a sám přišel s nápadem,aby sokolové nosili garibaldovskou čapku.Na vlastní útraty se pustil do stavby cvičebny,čili sokolovny v Mezibranské ulici.Ještě se dožil prvního sokolského cvičení pražského Sokola v roce 1865,jenže sokolstvo se zakrátko s nim rozloučilo na hřbitově Olšany.

     Tyrš musel vzít na svá bedra činnost Sokola,a protože ukázal svoje

schopnosti,byl po vydání císařova "Říjnového diplomu" (20.11.1860),v němž Franz Josef I. přislíbil ústavnost,i v českém a říšském sněmu.Přitom se zabýval uměním.V roce 1869 podepsal deklaraci českých poslanců císaři, v níž protestovali proti Rakousko-Uherskému vyrovnání,čili vzniku Rakou- sko-Uherska v roce 1867,protože císař stejné sliby pro Čechy hodil za hla- vu.Tyrš byl u zrodu radikálního spolku "Česká lípa",který policie rozprá- šila,řečnil na táboru slovanské omladiny na Letné a publikoval výtvarné kritiky.Jeho vědeckou činnost je možno považovat za první odborně fundo- vané soudy o vývoji moderního českého umění.Pomohl k uznání Mánesovi,Čer- mákovi,K.Purkyňovi,Schnirchovi,Ženíškovi a dalším svým přátelům objek- tivním ocenění jejich díla.Přivítal mladé umělce,např.Myslbeka a definiti- vně zformuloval jakési evangelium sokolství a zveřejnil je v čas."Sokol".

     V životě,říká se v něm.,"...existuje věčný boj o bytí a trvání..

v němž podlehne..co k životu nadál je neschopno..Malý národ musí ve svůj prospěch vypěstovat odolného,krásného člověka antického typu".

     Tyrš považoval Sokol za všenárodní,demokratickou organizaci bez roz-

dílů stavu,smýšlení či náboženství.Napsal pro cvičence "Základy tělocviku" s vlastní tělocvičnou soustavu a terminologií.Jeho atletické tělo však přemohla nervová choroba.Sotva z ní pookřál,vrhl se do studia Hypolytta Taina,sledoval sociologické zřetele uplatnění umění jako lidskou nezbyt- nost.Když se zvedalo Národní divadlo,byl ve výboru pro jeho výzdobu.Jako uměnovědec napsal studie o zákonech kompozice,o gotice,o estetice výtvar- ných umění a také světově ojedinělou studii o estetice hromadných cvičení.

Připravoval se svou mladou chotí Renátou,dcerou Fugnera,velké dílo "Ději- ny umění výtvarných",jež mělo mít 2700 stran.

     V roce 1881 se ještě habilitoval na technice,protože v Praze byla

jen německá universita,která mu habilitaci odmítla.Pak jako docent umění přednášel na české universitě,která vznikla v roce 1882,v stejném roce, kdy se 16.června na Střelecký ostrov poprvé slétlo dva tisíce Sokolů ke svému l.všesokolskému sletu,který Tyrš řídil.Lidé tleskali v zarputilém nadšení a zanedlouho zatvrzele sbírali do kasiček na nové Národní divadlo, které dva měsíce po l.sletu shořelo.

     Svůj velký životní program Tyrš nedokončil.Za léčení v Tyrolích se

zřítil do proudu řeky Aachy.Našli jej za 14 dní a převezli do hrobu Fugnera na Olšanech.

PD s portrétem,J.Kodet a Greif 1932 Karmelitská 379/18

Socha na podstavci,L.Šaloun Tyršův dům na Malé Straně

PD s textem o Fugnerovi a Tyršovi Sokolská 1437/43