Naděžda Konstantinovna Krupská

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.2.1869 Petrohrad

27.2.1939 Moskva

Pohřbena u Kremelské zdi


PD,J.V.Schwarz 1960

Černomořská 384/9 (odstraněna 1991)


Učitelka,pracovnice osvěty.Žena V.I.Lenina (Uljanova).Učila i ve večerních školách pro dělníky,pracovala v redakcích.Po vzniku SSSR vzdávala vydělávací knihy,časopisy,věnovala se osvětě, školství,vzdělávání dospělých nového státu.


Třicetiletá Krupská přijela na jaře roku 1901 do Prahy a v Kolárově (dnes Černomořská) ulici zaklepala ve 4.patře na dveře.Otevřel jí muž asi stejného věku a představil se jako Modráček,redaktor Tiskového vý- boru české Sociální demokracie.(František Modráček 1869-1960).Sdělil ji, že její muž už odjel do Švýcarska a bydlí v Ženevě pod jménem Rotmayer.

Pocházela ze zchudlé šlechtické rodiny,která ji umožnila vzdělání na soukromém gymnasiu,v roce 1889 absolvovala vyšší kurzy matematiky a v jednadvacíti začala v Petrohradě učit.O rok mladšího Uljanova poznala v dělnické škole.Vystudoval práva absolvováním předepsaných zkoušek a se- známil se s Marxovým dílem,z něhož pochopil,že třídou,jež může změnit Rus- ko je na majetku nezávislé dělnictvo.Proto začal pro ně psát a vzdělávat je. Rusko,to byl car,pravoslaví,latifundisté a 90 % chudých mužiků,většinou negramotných.Krupská měla k jeho mínění blízko.

Carský policejní režim rozpoznal politické nebezpečí,zatkl je a po- slal na tři roky do sibířského vyhnanství,jež okusily tisíce kritiků reži- mu od mladých důstojníků "děkabristů" v začátku 19.století,po tisíce odpůr- ců carismu,mezi nimiž byl i Dojevský,pak atentátníci na cara Alexandra II. (1881),v němž popravili i Vladimírova bratra a řada pokračovala až zavra- ždění carské rodiny a tím carský režim v Rusku padl podle úsloví,čím kdo za- chází,tím také schází.

Po třech letech Sibiře si třicetiletý Uljanov vezl tajně napsanou knihu "Vývoj kapitalismu v Rusku" (500.s.) a musel okamžitě emigrovat,pro- tože jej policie chtěla jako "nejschopnějšího revolucionáře" v Rusku popra- vit.V Ženevě už existovala Ruská Sociální demokracie s výtečným Plechano- vem v čele.Vedla se polemika o strategii i taktice.Lenin s pomocí Krupské a mnoha dalších emigrantů začli vydávat noviny "Jiskra a "Vpřed" a různé tiskoviny,jež byly tajně přes Prahu kolportovány do Ruska.Krupská pracovala v novinách,pracovala,jak bylo zapotřebí a byla si vědoma,že svobodné Rusko bude potřebovat především vzdělání jak školní tak mimoškolní a sbírala v emigraci poznatky.

Byla v emigraci 17 roků,čili do doby po únorovém pádu carismu 1917 a převzetí moci eserskou vládou (socialistů) Kerenského.V říjnu přezala vládu země strana Lenina (bolševiků=čili většina (bolše) na pražské konfe- renci ruské sociální demokracie roku 1912).Podle carské policie se "nej- schopnější revolucionář" ujal vedení většiny rusjé sociální demokracie. Za těch 17 roků byl roku 1905 krvavý masakr před Zimním palácem,kdy stov- ky mrtvých demonstrantuů před Zim,ním palácem v Petrohradě zrubala kozácká eskadrona.To vyžadovalo i polemiku o nové strategii a taktice sociální demokracie,kterou Lenin vedl i ve filosofickém spise "Materialismus a em- piriokriticismus",v níž obhajoval materialismus.

Ministrem osvěty se stal vzdělaný Lunačarskij s Krupskou a připravo- vali systém školství,záchranu sirot,vzdělácací a školský systém v zemi. Byl to čas,jak zdůraznil Lenin v projevu k mládí,kdy bez vědomosti se hod- ně zkazí a proto řekl ono okřídlené:"učit se,učit se a učit se".Rusko hla- dovělo,umíralo,ale bylo si vědomo,že nebojuje jenom o ideu,ale o Rusko. Vyhlalo 12 carských a zahraničních armád,vznikla lidová,"rudá armáda" na úkor úzmních ztrát vyl vyhlášen mír,moc převzaly tzv.sověty (čili lidovlá- da) a byla provedena parcelace půdy latifundistů.

Krupská s vynikajícím Lunačarským a štábem vzdělanců zpracovali kon- cepci ruského školství a osvěty.Krupská byla u zakládání domovů pro bez- prizorné děti (ztratily rodiče),byla při ustavování vzdělávacího systému a jeho institucí,přednášela,psala,vydávala pedagogické časopisy,např.redi- govala asopisy "Národní osvěta","O našich dětech" atd.Nepředstavitelná, obrovská práce ve zničené zemi na vzdělanosti občanů byla dnešními hledisky nepochopitelná.

Lenin od roku 1921 v důsledku přepětí sil i zranění z atentátu postonával.Vytkl Stalinovi jeho aroganci nejen ke Krupské,ale když měl být Stalin navržen na místo vedoucího tajemníka strany,řekl,že Stalin je často příliš brutální,když toho není zapotřebí.Krupská byla u Leninovy smrtia pak pracovala na svém vzdělávacím úkolu.Napsala o svém muži kni- hu.Leninovo přání bylo,aby jej pohřbili do rodinné hrobky.Postavili jako pro císaře a vládce dávnověku "mauzoleum",včetně udržování a uctívání jako svatých.

Krupská muže přežila o 15 roků v práci ve školské a vzdělávací činno- sti.Kromě mnoha knížek vydala kromě knížky vzpomínek na muže i články o různých okamžicích v jeho životě.Nedožila se přepadení podle Hitlerova pláni "Barbarosa" Sovětského Svazu.Na ni si Stalin netroufl,když likvido- val starou Leninovu garnituru v letech 1937-38.