Norbert Fabián Čapek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

3.6.1870 Radomyšl

říjen 1942 Dachau

Zahynul v německém koncentračním táboře

PD s bystou, J.Kotyza 1953

Karlova 156/8


Zakladatel "Náboženské společnosti čs.unitářů".Redaktor,autor knih "Typologie","Rytmus tvůrčího života" aj.Účastník českého odboje v první i druhé světové válce.



Po jeho návratu z Ameriky v roce 1924 si Unitářská obec zakoupila v Karlově ulici dům,který kdysi patříval mincmistru českého království Pottingerovi.Čtyřiapadesátiletý rodák ze statku v Radomyšli u Strakonic vystudoval v Brně filosofii a zaujal ho myšlenkový svět mudrců tisíciletí před Kr.,kteří přemýšleli o původu existence světa a života.Načas pracoval v redakci brněnského časopisu "Nový lid".Byl z generace české omladiny, kterou rakouské úřady ztrestaly za požadavek českého státního práva a 67 "buřičů" odsoudila na dva roky jako politické "zločince" na Bory.Jenže Čapkův myšlenkový svět byl zřejmě už o tisíciletí v lidské minulosti.Zřej- mě měl plnou hlavu filosofie dávnověku,ale i odnoží unitářských učení,jež v českém myšlenkovém světě existovaly.

Ještě před 1.světovou válkou odjel za nimi do Ameriky,kde mezi sebou polemizovaly rozmanitá skupinky filosofů,kteří snažili pochopit svět jako univerzum,jednotu,ze které se vydělují části.Odmítali křesťanskou trojici boží,třebaže vyznávali křesťanství,jenže bez církve.Tato americká unitář- ská větev vyšla z učení básníka a filosofa Ralpha O.Emmersona,který byl inspirován myšlenkami Egypta a Indie,hlavně proslulým "Hymnem na slunce", jehož autorem prý byl faraon Achuenaton.

Čapek zjistil,že v Americe existuje několik unitářských koncepcí,jež byly často málem protichůdné a tím se Čapkovi stala práce náročnější a jeho pobyt v Americe se prodlužoval.Nepřišel za moře s prázdnou.I doma vířily z dob českého obrození podobná učení.Když spojil studium údobí Egypta,Indie,Evropy s americkými koncepcemi,vzniklo z toho obrovské uni- verzum myšlenek,protkané navzájem a Čapek z toho splétal českou variantu unitářství.


Jenže do vznešenosti filosofie a múz zahřměla děla praktické poli- tiky mocných světa.V Sarajevu padl nástupce trůnu Ferdinand d´Este,vzne- šenost myšlenek přehlušil manifest "Mým národům" Franz Josefa I. a Čapek už nemohl přes moře zpátky domů.I jemu,Čechovi ne zrovna daleko od Pso- hlavců a hrdého Koziny,se přitlumilo unitářské vizionářství,protože šlo o bitva za samostatný český stát.Český národ už měl dost věčného "být či nebýt" a pořád být sluhou ve vlastní zemi.Čapek se zařadil do Masarykova zahraničního odboje.Z českého staletého útlaku zahřměla hrana touuhy české- ho národa po svobodě.Čapek zůstal v Americe až do roku 1924.

Přijel domů jako unitářský filosof,který vymodeloval českou modifi- kaci Unitářů.Jenže východní učení nebyla v Čechách terra incognita (země neznámá).V 1.polovině 19.století moravský filosof M.Klacel zasvěcoval do této filosofie Boženu Němcovou a věnoval ji svou knihu "Všeměrnost", v níž podal základy "univerzalismu".I katolický kněz Augustin Smetana té- to filosofii a hegeliánství podlehl a katolická církev jej postaru exko- munikovala.Zrovna tak jako geniálního Bolzana,který vyčuhoval z dogmat katolicismu do souvislosti logiky lidství.Touha po svobodě myšlení "naka- zila" unitářským rozmměrem myšlení i "lumírovce",snad nejvíce Vrchlického, Zeyera,Březinu i Sv.Čecha.

Čapek po návratu z Ameriky zformuloval českou variantu unitářství. Založil "Společnost svobodného bratrství",jejimž cílem bylo působit v no- vém státě unitářským humanismem.Ten předpokládal víru v "Jednotu Boží" čili "Unitas Dei".

Člověk a lidství nebo svět a život jsou celky,čili Veškerenstvem. I člověk je sám sobě vnitřní jednotou ducha a těla,přičemž každá část má vlastní poslání.Pro unitáře je kategorickým imperativem přísná morálka. Člověk musí podle této morálky žít v úctě k veškerému životu."Považujeme se za spolupracovníky Boha,snažíme se s nim myslet,s nim tvořit,s nim jednat..",napsal v jednom spisu F.N.Čapek.Tato interpretace života má indické kořeny a v roce 1923 ji za návštěvy v Praze vysvětloval bengál- ský umělec,spisovatel a filosof Rabindranath Thakur.Rok před návštěvou indického spisovatele a myslitele vyšel český překlad jeho populární kni- hy "Sádhána".Přiblížila Čechům obsah tzv."upanišád",čili staroindických náboženských komentářů k védským hymnům z 10.až 6.století.

Norbert Čapek napsal knihy,jež aplikovaly pojetí náboženského univer- zalismu do života.V roce 1925 vydal "Rytmus tvůrčího života",po dvou le- tech knihu o "Manželství".Jsou to praktická témata jako vodítka pro běž- ný život lidí.Přejmenoval v roce 1930 Pražskou "Společnost svobodného bratrství" na "Unitáře".Napsal několik dalších publikací,např. dvě jeho knížky zkoumaly podstatu jevů lidské duše:první nazval "Nálada" a druhý silný tlustopis "Typologhie". Ta se stala ve své době velmi populárním rádcem lidí pro život.Vyšla v pěti vydáních po sobě.

Unitáři zamítali dogmata,podstatou byl život sám.Do svého symbolu "U" si v pozadí vsadili dvě slunečnice jako obrácení mysli k Bohu.Jejich činnost spočívala v pomocí lidem.První pražská vegetariánská jídelna byla jejjich dílem a první v Praze.

Čapek prokázal kult morálky a lásku k národu za německé okupace.Ve- řejně odmítal násilí a proto svůj život skončil ve dvaasedmdesáti letech v koncentračním táboře Dachau.