Osvald Polívka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

24.5.1859 Enža u Lince 30.4.1931 Praha Pohřben na Olšanech

PD,jméno Na Příkopech 858/20



Český architekt.Jeho tvorba je bohatá na dekorativní výzdobu bu- dov renesančního nebo secesního slohu.Projektoval mnoho reprezen- tačních budov.Z díla: Zemská banka,Živnostenská banka,Pražská mě- stská pojišťovna,nakladatelství Topič,palác U Nováků.S arch.Wieh- lem Pražská městská spořitelna,s arch.Balšánkem Obecní dům.


 "Krása díla spočívá v jeho svéráznosti,a překročí-li umělec slohová

pravidla a zrodí-li se z něho něco bizarního nebo divokého,dospěje vždy k zajímavějšímu výsledku,než mu je s to nabídnout sebelepší škol- ní recept".

                           Německý historik umění Richard Muther



     Mutherovo krédo vzal arch.Palívka za své a zůstal mu věren,třebaže

jej mnozí teoretici považovali za podivína.Hledal pro reprezentační budo- vy,jež stavěl,důstojný oděv.Vymykal se proto slohovému zařazení i histori- kovi umění Zdeňku Wirthovi,který v nekrologu Polívky napsal,že "...zane- chal ve svém díle typický obraz surrogatní (=náhražkové) nabubřelosti a umělecké nekázně." Čas ztupil hrany teoretických pří a Polívkovy stavby dnes ozvláštňují architektonický vzhled Prahy.

     Polívka se narodil na jedné ze štací železničního stavitele,ale re-

álku a Vysokou školu technickou vystudoval v Praze.Zkusil praxi na stav- bách a pak si jej k sobě vzal na techniku za asistenta architekt prof.J osef Zítek.I Polívka byl obdivovat renesanci v Italii jako Zítek.Jenže jako mladšího jej vývoj poposunul k jiné tvárné mluvě.

     U Zítka působil do roku 1887,kdy na břehu Vltavy už svítily Zítkovy

a Schulzovy neorenesanční skvosty:Národní divadlo a Rudolfinum.V roce 1892 jej přizval někdejší Zítkův asistent arch.Wiehl ke spolupráci na projektu Městské spořitelny v Rytířské ulici.Spořitelna se stala chrámem malířů a

sochařů,kteří stavbu vyšperkovali zdobnými prvky,jež dodnes vzbuzují po- zornost.Bylo to zřejmě dobové ozvláštnění tvarů a reprezentační budovy si to přímo vyžadovaly.

     Polívka měl fantazii,jež nezvládlo žádné pravidlo a mohou o tom vy-

právět na Příkopech dvě reprezentativní banky.Na zbořeništi někdejšího Nostického paláce,v němž bylo v letech 1845-1890 Národní muzeum,zbudoval Zemskou banku (1894-6) a ke spolupráci si přizval sochaře Kloučka,Herges- sela,Schnircha,Procházku,Šalouna,Suchardu,malíře Alše,Švabinského,Holárka a rozehrál fasádu a interiér uměním.Za dva roky postavil na Příkopech Živ- nostenskou banku (1898-1901),ale rok předtím (1897) dokončil po zemřelém arch.Bedřichu Ohmannovi reprezentační budovu paláce Assicurazioni generali na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice.Fasádu domu zdobí monumen- tální plastiky.

     Na zlomu století podléhl Polívka tvarové pestrosti secese a poprvé

se její prvky objevily na jeho stavbě Karafiátova nakladatelství v Brně (1897-8,byla později zbourána) a na Ekomptní bance v Karlových Varech (1898).Secesní dekor nejvíc rozvinul ve svých vrcholných projektech,např na Státní pojišťovně na Václavském náměstí (1906-7).

     Velmi decentně na sebe dodneška upozorňuje Polívkova stavba naklada-

telství Topič na Národní třídě (1910) a patrně nejvýmluvnější jeho sece- sní dekor na fasádě na paláci "U Nováků" ve Vodičkově ulici.Tato reprezenta- tivní budova vznikala ve dvou etapách,jež jsou od sebe vzdáleny téměř dva- cet roků - v roce 1905 a 1928.Odborníci tvrdí,že rovněž v paláci Lucerna jsou detaily,jež připomínají Polívkův styl.

     Na začátku 20.století přišli měšťané Prahy s náměstem,aby Praha

zbudovala dům,který by je reprezentoval.Secese se k tomu přímo nabízela. Po mnoha soutěžích,sporech obdrželi zadání projektu na Obecní dům v místě někdejšího královského dvora,v němž sídlil Václav IV.,dva koryfejové archi- tektury arch. Balšánek s arch.Polívkou.Nemohli scházet ke dvěma architek- tům doby nejlepčší umělci doby: Preisler,Mucha,Mařatka,Šaloun,Sucharda, Klouček aj.Vedle Prašné brány tak vyrostlo dílo vskutku reprezentativní.

     Výčet Polívkových budov může pokračovat palácem ministerstva vnitřní-

ho obchodu na Staroměstském náměstí,novou pražskou radnicí a dostavbou Ná- prstkova muzea.Z jeho projektů činžovních domů nelze pominout domy s pozoru- hodnou výzdobou v Haštalské ul.č.749 a 1072,na Karlově č.230,ve Vojtěšské ul.č.231,ve Spálené ul.č.112,ale nejzdařilejší stavbou z Polívkových proj- ektů domů pro soukromníky je Zemanova vila v Černošicích i nevelký vlastní dům ve svahu na levém nábřeží poblíž Strossmayerova náměstí.

     Žádné dobové spory nezdusily skutečnost,že Polívka navázal na českou

neorenezanci,a byť jeho nadměrná fantazie měla leckdy prvky eklekticismu, vytvořil jedinečnou syntézu výtvarného umění s architekturou.