Otakar Klapka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.6.1891 Ranná u Hlinska

4.11.1941 Praha

Zatřelen Němci v ruzyňských kasárnách


PD s portrétem,1991

Marianské náměstí (v radnici)


Právník,politik,primátor hl.m.Prahy (1938-1941).Odborník problematiky samosprávy.Z publikací: "Karla Havlíčka Borovského názory na samosprávu","Obecní zařízení","Samospráva a zřízení župní", "Obecní chudí".


"Jsou lidé - a k nim i já patřím - kteří pevně věří,že myšlenky nelze zabíti,že svoboda bude uhájena a že demokracie zůstane vítěznou,uvaruje-li se chyb a nevzdá se své síly.."

Z projevu v Táboře 18.3.1938


Kolem šesté zrána 15.března 1939 se hranicemi ČSR převalila německá armáda.Už v 11 hodin zavlál na Pražském hradě hakový kříž a navečer si Hitler prohlížel z okna českých králů a prezidentů pokořenou Prahu.Do Sta- roměstské radnice vítězně vstoupil německý akupační generál Gablonz a té- hož dne odpoledne fašisté spustili akci "Gitter",podle níž měli být zat- čeni komunisté,němečtí emigranti,Židé a významní demokraté Pak vyhlásili protektorát "Bohmen und Mahren".Všechno bylo do puntíku připraveno a také provedeno.

Primátor dr.O.Klapka,který nedávno nastoupil úřad po svém stranickém kolegovi Petru Zenklovi,musel vyhradit místo na radnici pro svého německé- ho zástupce,jimž se stal profesor pražské německé university J.Fitzner.Byl to historik,který měl Prahu za německé město a její osud byl tím zpečetěn. Začali Prahu proměňovat do podoby poloviny 19.století :sejmuli čsl.symbo- ly,přejmenovali ulice,mosty,odstranili pomníky a na radnici zavedli dvou- jazyčné úřadování.

Klapka svolal v bytě tajnou schůzku českého vedení města a zúčast- nil se jí i generál Eliáš,předseda české protektorátní vlády.Řešili ham- letovsky - jak "být či nebýt?" Mělo by vedení města abdikovat,nebo zůstat a bránit,co se bránit dá? Rozhodli:Zůstat!Klapka,Eliáš,osobní tajemník primátora kap.Nestával a několik dalších úředníků ustavili skupinu,jež jež se stala součástí vojenské ilegální organizace "Obrana národa".Radni- ce úřadovala,ale pod dohledem německého nacionalisty.

Pod korektním jednáním magistrátu se skryla skulinka pro pomoc ile- gální činnosti.Začala hra o život v stále těsnějším uzlíčku německých na- řízení,jež bedlivě hlídal německý historik prof.Fitzner.On jako pražský Němec nejlíp rozpoznal,co se dělo z 6.na 7.května 1939 v Pantheonu Ná- rodního muzea.Národ převážel na Vyšehrad litoměřické ostatky K.H.Máchy, čili realizoval se navrhl Slezana,ekonomického ministra vlády prof.K.En- gliš,aby Mácha nezůstal v Litoměřicích napospas německým fanatikům.Klapka vedl obrovský průvod z Panteonu Václavským náměstím,lidé se přidávali a k Vyšehradu už byla hlava na hlavě i na chdnících.V mlčení lidí a vážnosti seděl vzdor.Německé hlídky se neodvažily zasáhnout do tiché česká demon- strace.

Za dva měsíce,6.července Češi znovu vyšli do ulic Prahy a táhli na Staroměstké náměstí k pomníku M.Jana Husa.Projevy tichého odporu se množily v divadlech,na koncertech,v sálech po celé okleštěmé republice. A Němci užili síly: zakázali Smetanovu Libuši,Branibory v Čechách,Dvořáko- va Jakobína,Klicperovo drama Každý něco pro vlast,Máchův Máj v divadle E.F.Buriana atd.Za politiku promlouvalo jako vždy v českých dějinách umění.

"Klapkova skupina" na magistrátě dokázala z městského rozpočtu pře- sunout peníze pro ilegalní činnost,totiž Klapka měl hluboké samosprávní vzdělání a zkušenosti.Byl členem národně socialistické strany od šestnácti let. a dvakrát seděl v parlamentu.Měl mezi komunálními politiky,jíž věno- val život,hodně spolehlivých známých ze studií práv i z práce.

Vyrůstal v době statoprávních bojů na přelomu století a zažil zákaz všeho českého ve válce.Z toho vyrůstalo jeho vlastenectví.Téma jeho první publikace z roku 1921 proto byly otázky samosprávy v názorech K.H.Borov- ského a pak napsal knížky o samosprávě : "Obecní pozemky","Obecní zaříze- ní","Samospráva a zřízení župní" aj.

Ve chvílích Mnichovské smlouvy (29.9.1938) vydal svou řeč v Táboře pod názvem "Je demokracie ohrožena?" Mohl si si takovou otázku položit, protože za dvacet roků práce v samosprávě na různých místech a v mnohých funkcích nahlédl do života lidi velmi hluboko.Věděl proto v těch chvílích mezi životem a smrti Republiky,na koho se obrátit s tím či oním.Jenže sí- tě německé policie,podporované konfidenty,se mlčky uzavíraly.Gestapo jej sledovalo už od podzimu 1939.Dvakrát mu dali výstrahu.Pro vlastence Klapku nebyla nic platna,uměl si spočítat,jak se kolem něho stahuje smyčka Ko- neckonců viděl zakrytá vozidla,jež denně vozila stovky lidi k výslechu do Petschkova paláce,kde sídlilo gestapo.

Zatkli ho 15.července 1940.Vyslýchali a vyslýchali v tomto paláci hrůzy a smrti.Užil si sdostatek metod gestapa,ale Republika byla pro ně- ho historicky bolestného,vybojována na rakousko-Uherské monarchii po dese- tiletí z doby,kde po Bílé hoře nad českým národem visela otázka "být či nebýt".Republika měla krutě krátký čas své existence a co kdo dělal na je- jí záchranu rozdělovalo lidi na zrádce,zbabělce,lidi,kteří dali přednost záchraně svých majetků a ty lidi,kteří dávali na stůl vlasti vlastní ži- vot.

Klapku odvezli do lágru Golnow v Pomořansku.Dne 22.září 1941 dal Heydrich po svém nástupu do funkce říšského protektora v Bohmen und Mahren generála Eliáše,kterého okamžitě zastřelili.Rozsudek nad dr.Klapkou zněl: zastřelení.Němci rozsudek vykonali v ruzyňských kasárnách.Klapka si ne- nechal zavázat oči.Zmučený,odhrnul si košili a křikl: "Psi,střílejte..."