Otakar Mařák

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

5.1.1872 Ostřihom

2.7.1939 Praha

Pohřben na Olšanech,převezen na Vyšehrad


PD s bystou,J.Kavan 1974

Pařížská 68/9


Český operní pěvec a malíř.Vystudoval pražskou Akademii výtvarného umění.Pro skvělý lyrický tenor jej nazývali "českým Carussem).Vynikající interpret Smetanových oper (Jeník v Prodané nevěstě).Zpíval na významných světových jevištích.


Když se objevil s cikárem v ústech,černé kudrny přes čelo,musel chtě- nechtě zazpívat."Český Carusso" mu říkali a zazpíval lyrickým tenorem árii "Jak možno věřit" ze Smetanovy Prodané nevěsty." Mélokdo věděl,že Otakar vystudoval po vzoru strýce Julia Akademii a sestra s bratrem hudbu. Julius absolvoval v roce 1893 Umělecko-průmyslovou školu,potom Akademii u kreslíře Maxe Pirnera a mistra velkých historických pláten Václava Brožíka.Jukius tu a tam rovněž zazpíval na oslavách a sklízel ovace a bla- hosklonné úsměvy znalců.

V roce 1896 jej pozvali na oslavu narozenin Mikuláše Alše,který měl po velkém úspěchu svého "Špalíčka" na Národopisné výstavě (1895).Mezi ná- vštěvníky byl i nápaditý ředitel Národního divadla Šubert a byť nehudebník, rozpoznal Otakarův pěvecký talent a doporučil mu,aby se přihlásil na praž- skou operní školu Paršové-Žikové.

Za dva roky Mařákovi tleskali v brněnském divadle,když zazpíval Ta- mina v Mozartově Kouzelné flétně a dne 9.dubna 1899 zazpíval roli v praž- ském Národním divadle,kde se rozhořela polemika o nové pojetí divadla. V divadle propukla stávka a v tom čase se ozval Mařákovi rodák z Kaliště u Jihlavy dirigent a skladatel Gustav Mahler a zval jej do Vídně,kde se právě ujal vedení opery.V roce 1901 už na vídešké scéně zapěli dva Češi: Mařák a Foersterová-Lautererová,choť skladatele B.Foerstra.

Z dva roky pozval do Prahy dirigent opery Národního divadla Karel Kovařovic a nastudoval s nim Smetanovu Prodanou nevěstu.Zjistil,že lepší- ho Jeníka než jednatřicetiletého Mařáka neměl a nemá.Mařákův Jeník v árii "Jak možné věřit..." měl obrovský úspěch.To Jeníkovo vyznání a píseň Jana Maláta "Mám tě rád",to byly evergreeny,jež Mařák zpíval po Čechách a Mora- vě.

Představitelka Bizetovy Carmen Anna Adamcová-Olivová Mařákovi pomo- hla propracovat herecký projev,takže jeho úspěchy v rolích milovníků se znásobily a přibylo ctitelů a hlavně ctitelek.Jenže Anna nezůstala jenom u role "Carmen",dovedla horkou lásku k svému kolegovi až ke sňatku s nim.

Toulavá pěvecká dráha po jevištích v evropských metropolích přinesla Mařákovi v toulavé desetiletí 1908-18 nejednu životní nástrahu.Zpíval na operních scénách v londýnské Covent Garden,v Madridu,Paříži,Berlíně,ale také jej pozvali za moře do chicagské Grand opery.

Na představení v Berlíně,kde hostoval s dirigentem Mahlerem,zpíval s ameroickou pěvkyní May Cavanovou a víc,než unesly manželské svazky,se do ní zadíval. Praha měla postaráno o senzaci zejména poté,když se Amričan- ku přivezl domů. Stala se "českému Carussovi" druhou ženou a zpíval s ní i Praze.

V den vyhlášení samostatné ČSR 28.října 1918 se v půl sedmé večer sešlo slavnostní matiné v Národním divadle a Mařák na něm zpíval.Pak se už zdálo,že daleko už z Prahy neodejde,protože si tu své angažma prodlou- žil až do roku 1934.Kritika pěla chválu a zjišťovala,že jeho repertoár ob- sáhl už takřka celou českou i tehdejší světovou operu.

Mařák 21.6.1934 v Národním divadle v Traviatě a brzo projevil zájem zůstat v rodišti natrvalo.Požádal o přijetí mezi kantory pražské konserva- toře a stalo se mu přesně totéž,co Eme Destinové.Česká konservatoř jeho služeb nepřijala.

A pka se v něm zřejmě přela oprávněná uráženost,že jej doma nechtějí a osobní hrdost,že umí,aby jej chtěli jinde.Přišla odudová chvíle jeho života,v českém umění ne poslední,kdy vynikající český umělec byl nepřímo "vehnán" do náruče ciziny.Mařák podléhl naléhání americké choti a odjel s ní jejího domova.

Co se děloza mořem v jeho soukromém životě je skryto rouškou dálky a soukromí. Praha se dověděla,že "český carusso" postonává a jeho choť Cavanova se nedopracovala hlubšího vztahu.Mařáka opustila a musel tak se v Alerice začal život výukou zpěvu,zpíval v rozhlase,prostě vzal,co ži- vot dával.)

V roce 1937 jej američtí krajané přivezli domů postiženého mrtvicí. Mařák úporně hledal v domovině možnost léčení,ale nepomohly mu ani lázně v Poděbradech,ani jinde."Český Carusso" dotrpěl v péči ošetřovatelky ve svém bytě v Podolí už v červenci 1939,v době nejstrašlivějšího osudu své země,kdy německý fašismus začal poněmčovat Preahu a likvidovat český národ.