Otakar Runa

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.7.1915 Česká Třebova 28.11.1941 Praha Popraven německou policií

PD,mramor b.r. Jenštejnská 1966/1



Český technik,asistent Ústavu technické mechaniky a termomechani- ky.Člen protiokupační skupiny mládeže.




     Arch.Josef Hlávka pochopil Komenského abecedu lidství,že národ

k "vládě věcí svých" se musí vzdělávat a k tomu patří jako sůl života mravnost.To podtrhl i Masaryk a do úkolů nového státu zařadil Rašín. Je to lidská abeceda vedle pudové rvačce zvířat.O své vzdělání se Hlávka přičinil sám a žádal to i po nadaných studentech ve své koleji,kterou pro ně postavil.Museli umět dva cizí jazyky a museli výborně studovat. Kolej Hlávka otevřel v roce 1901.

     Jak je zřejmé,Hlávka nechtěl zakřiknout lidské "já" charitou,ale

nabízel rovné podmínky a pravidla jako to bývá ve hře.A studium je "hra" šlověka o sebe.Hlávka věděl ze života,že charita je darem jenom těm,kdo sami nemohou.

     Studenti měli v Hlávkově koleji všechno potřebné,od jídla po bydlení,

zábavu,studijní kabinety pod jednou střechou.Připomínala podobný projekt geniálního Čecha Ammerlinga s učilištěm Budeč v roce 1842,kde rovněž pod jeddnou střechou se učili a vychovávali podle Komenského zásad dorůsta- jící nadaná mládež.

     Jak Ammerling samozřejmě protěžovali výtečnou znalost mateřského

jazyka,protože pochopili Komenského pravdu,že cizí jazyk předopokládá dobrou znalost rodné řeči,kterou cizí jazyk přejímáme.

     Runa přišel do Hlávkovy koleje až ve 30.letech.Kolej,kterou podle

Hlavkova projektu stavěl arch.J.Fanta,tvůrce secesního Wilsonova nádraží, působila i zvenčí velmi důstojně.V tom čase světové hospodářské krize p se v koleji poznal i medika Jana Opletala.

     Růna přišel na studium techniky s přešsvědčením,že společnost by

měla být v poskytování vzdělání stejně vstřícná k chudým i k majetným,pro-

tože vzdělání je jedním z bohatství národa.Oba studenti však netušili,že namísto snů položí čas českému národu hamletovskou otázku:Být či nebýt.

     Runa pocházel ze skromných poměrů rodiny železničáře v České Třebové

a na reálce byl mezi premianty.Rod jej obdařil nejen talentem ke vzdělá- vání.Runa byl i výtečným sportovcem - lyžařem a šermířem.Hrál obstojně na klavír a ochotnicky divadlo.

     Na pražskou fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství při-

šel v roce 1933 a do Hlávkovy koleje jej přijali bez nějakých potíží.Sno- je studium postupmě zaměři na studium elektrotechniky,technické mechaniky a termomechaniky.Byla to studijní kombinace,v níž desetiletí dominoval rektor techniky,až nerudně přísný a široce vzdělaný prof.Viktor Felbr.

     Protože si Runa vydobyl pověst technické naděje s pedagogickými

schopnostmi,stal se zanedlouho asistem na Felbrově katedře.

     Když v roce 1938 studia dokončil,prof.V.Felber si jej na své ka-

tedře technické mechaniky a termomechaniky ponechal.Ale to se už nad čes- kým národem smrákalo.Dne 29.září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda o anexi ČSR hitlerovským Německem.Obavy národa o vlastní existenci se hoř- ce naplnily.Se zaťatými pěstmi a v slzách opouštěli českoslovenští vojáci za půl roku poté hraniční betonový val ČSR.

     Okamžitě se však začala formovat národní sebeobrana.Důstojníci ar-

mády vytvořili skupinu "Obrana národa" a Runa,který jen několik měsíců mohl pracovat na problémech teoretické a experimentální elektroniky v ústa- vu technické mechaniky a termomechaniky,hledal způsob,jak se včlenit do protinacistického odboje.

     Když 28.října 1939 vysokoškoláci vyrukovala do pražských ulic k osla-

vě zrodu ČSR,Runa byl mezi nimi.A když Němci smrtelně zranili studenta Opletala,zúčastnil se 15.listopadu jeho pohřbu,který se změnil v protioku- pační demonstraci.

     Pak neváhal a navázal spolupráci se zpravodajskou a destrukční sku-

pinou mládeže,vedenou Oldřichem Štanclem a Jiřím Strickerem.Právě Runa vyráběl zápalné a výbušné nálože k otevřenému protiněmeckému boji skupiny mladých členů Komunistické strany,jenže v říjnu 1941 všechny představitelé skupiny pozatykali a po krutých výsleších 28.11. 1941 popravili.

     Do roka stál před popravčí četou n kobylisské střelnici prof.Felber

se synem,Vl.Vančurou a témměř pět stovek statečných bojovníků proti nacismu.