Pablo Neruda

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

vl.jm.Neftalí Ricardo Reyes Basualto

12.7.1904 Paral,vesnice ve středním Chile

24.9.1973 Santiago de Chile

Pohřben v Santiagu de Chile


PD s bystou na podstavci,Z.Kolařovský 1980

Vrchlického (sad),Košíře


Chilský básník a diplomat.Nositel Nobelovy ceny za poesii (1971). V letech 1934-37 konsul ve Španělsku a účastník občanské války. Kandidát na chilského prezidenta (1970). Hlasatel lidské solidarity a míru.Z díla: "Velký zpěv"(epopej o Latinské Americe),"Kapitánovy verše" (o lásce), "Vyznávám se,že jsem žil" (paměti).

"Chci psát jen poesii příležitostnou,kterou považuji - jako Goethe -za největší,protože vytryskuje z ovzduší dne jako elektrická jiskra". Pablo Neruda


Podle zvyku na úbočích And měl předlouhé jméno.Básnicky byl obdařen tak štědře,že sotva se naučil psát,"...načrtl jen několik zčásti se rýmují- cích slov" a otec se ptal,odkud to opsal.Neopsal,přel se,to jen tak,pro- stě v něm zazurčel potůček slov.Když chodil do školy,otec Se zlobil,píšeš a zanedbáváš učení.Aby otce uklidnil,vymyslel si na Pedagogickém institutu v Santiagu,kdo ho oslavovali jako básníka,bezelstnou skrývačku.Přestal se podepisovat Neftalí a přijal jméno autora nějaké povídky,jež se mu kdysi líbila - Neruda.

Otec byl spokojen,že Pablo řádně studuje,jenže Pablo tiskl verše jako Neruda a v roce 1923 vydal první sbírku "Kniha soumraku".Po ní přišla romance "Dvacet básní o lásce",z níž po Chile recitovali evergreen doby "Farewell".

Pablo byl člověk citlivý,se smylem pro svobodu člověka a národů,ne- chyběl ve studentských bouřích proti vojenské diktatuře v zemi.Tok jeho veršů zmohutněl.Psal i prózu o svobodě do časopisu "Claridat" a nebylo vý- jimkou,že napsal za den i pět básní.Obdržel studentskou literární cenu a jeho básnická gloriola zasvítila do chilské literatury jako jasná jitřenka.

Chilané si svých uměleckých talentů vážili a když nějaký z nich ukon- čil školu,poslali jej na zkušenou do diplomatických služeb.Pětadvacetiletý Pablo Neruda se dostal v diplomatickém posalání do barmského Rangúnu.Byl jenom čestným konzulem,z čehož nepramenily peníze,ale četná setkání s ci- zinci,mezi nimiž byly básnické osobnosti,byla mu k prospěchu.Po pěti le- tech jej poslali do Kolomba na Cejlon,pak do Batavie na Jávu a to už bylo placené diplomatické angažma.

V roce 1934 jej jmenovali chilským kosulem ve španělské Barceloně.By- lo mu třicet a jako básník byl na nebi světové poesie.Ve Španělsku,které mívalo na americkém kontinentě kolonie,se rodila svobodná republika.V Ma- dridu si podal ruku s básnickou hvězdou,trúbadurem Španělska Federicem Garciou Lorcou (1898-1936).Spřátelili se.Neruda svolával do své rezidence kumštýře i známé lidi v diplomacii a považoval za povinnost v zemi,jež ho s láskou přijala,pořádat večery poesie.Pozval básníky Albertiho,ba také Francouze,jejichž jména svítila na nebi světové poesie.

Po roce založil ve Španělsku časopis "Zelený kůň",v němž promlouval za Chile.Tušil,že demokracie se ve Španělsku neudrží natrvalo.Španělsko mělo příliš copařskou minulost,než aby se z něho nevynořil nějaké stím diktatury.Přišel 19.červenec 1936 a Neruda se stal očitým svědkem útoku fašistického generála Franca na demokratickou vládu.Vzplála občanská vál- ka,v níž,jak později Pablo vzpomínal,"...španělští fašisté začali španěl- skou válku vraždou svého nejlepšího básníka".Zabili Pablova přítele Lorcu, jemuž bylo teprve osmatřicet roků.

Roku 1937 Pablo spolu s L.Aragonem zorganizoval v Madridu kongres antifašistických spisovatelů.Fašisté kongres přepadli a účastníci museli utéci před hrozícím násilím.Sešli se v Paříži.Už nešlo jenom o Lorcu,šlo už v zákopech občanské války o hamletovskou otázku pro demokracii:být či nebýt.Fašismus podporovaný Hitlerem a Mussolinim vytáhl do zákopů a proti nim stáli jenom španělští vlastenci,jimž přicházeli napomoc lidé svobody z celé Evropy.Pablo byl otřesen osudem země,jíž si zamiloval a napsal ji vroucné vyznání lásky v knížce "Španělsko v srdci".Knížka se opisovala a četla přímo v zákopech.

Demokracie Španělska byla poražena.Pablo si jen tatak stačil ze Špa- nělska odvezl nezbytné svršky.Fašisté se vrhli na jeho dům,vydrancovali a spálili jeho knihy.V roce 1939 jej vláda chilské lidové fronty pověřila pomocí španělským demokratům do emigraci v Chile.V tom čase si Pablo koupil na odlehlém místě svého domova v Isla Negre (Černý ostrov) u oceánu prostý kamenný dům.Chtěl v tichu vod napsat velkou poemu o lidské lásce a nenávi- sti,jenže znelíbil se chilskému presidentovi Videlovi,protože si jako sená- tor dovolil jej veřejně kritizovat za neplnění volebních slibů.Ješitný Vi- dela na to nezapoměl a chtěl se Nerudy zbavitl.Jen rychlým únik přes vr- cholky And,a pak bažinami a pralesem si Pablo zachranil život.

Začas se objevil v Paříži,kde jej uvítala takřka celá špička evrop- ské kultury:Aragon,Picasso,Moravia,Guttusso,Eluard,Kornejčuk a mnozí dal- ší.Neruda na pařížské mírové konferenci přednesl své nové vzdorné verše a pak putoval po Evropě,kam jej zvali.Museli ho před Videlou ochraňovat všude.Stalo se mu,že jej na chilský nátlak chtěli vyhostit z Itálie,ale pod tlakem veřejného mínění,jež rozčeřil Moravia,Guttusso a jiní musela italská vláda ustoupit.

Italský historik Cerio se s Nerudou seznámil na Capri právě v čase, kdy se v Pablovi vzepjala vášnivá láska ke jiné ženě.Uprostřed šumu vln vznikla v tajnosti udržovaná vášnivá sbírka "Kapitánovy verše",kterou ne- povolil nikdy vydat,aby nezarmoutil svou první ženu.Jenže ony nádherné ver- še vyšly anonymně bez Nerudova svolení.

V Evropě vznikala Pablova monumentální poema "Velký zpěv"(Canto gene- ral),v níž promluvil nejenom za své Chile,ale za celou střední Ameriku, kterou před sto lety vyrval z rukou evropských kolonialistů Bolivar.Na po- čest tohoto velkého vůdce kreolů (místních potomků španělských a portugal- ských dobyvatelů) Neruda ještě napsal "Zpěv pro Bolivara".Eposem "Canto ge- neral" se stal chilský básník básnickým Bolivarem,pěvcem celé střední Ame- riky.

Pablo se na cestě Evropou poprvé přišel poklonit do Prahy básníkovi, jehož jméno si kdysi vzal za pseudonym.Položil kytičku pod památník na do- mě "U dvou slunců" v Nerudově ulici.V tom čase svět překládal originální Fučíkovu "Reportáž psanou na oprátce" a Pablo napsal na tohoto českéhop hedinu poemu.

Vrátil se domů v době vlády Lidové jednoty v roce 1969.Byl kandidátem na chilského prezidenta,ale vzdal se této pocty ve prospěch demokratického kandidáta Allendeho.Volby v roce 1973 znovu vyhrála Lidová jednota a v ze- mi se prováděly zásadní ekonomické změny,půda latifundistů a velký průmysl převzal stát.Prováděly se sociální reformy.Jenže to nedovolili majitelé z různých států a dne 11.září 1973 se v Chile opakovalo druhé Španělsko. Generál Pinochett s podporou zainteresovaného kapitálu se stal chilským Francem.Prezidenta Allendeho zabili ve jeho vládním sídle.

Neruda trpce napsal: "...tělo bylo provrtané a rozkouskované kulkami ze samopalů chilských vojáků,kteří znovu zradili Chile...".

Neruda,nositel Nobelovy ceny,Leninovy ceny a ceny míru,byl na své chalupě v Isla Negra všelijak zneklidňován a onemocněl.Zatkli jeho lékaře a Neruda zemřel na selhání srdce.Pohřeb 26.září byl první velkou demonstra- cí demokracie v Chile proti chilskému fašismu.