Petr Parléř

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1330 nebo 1333 Gmunde ve Švábsku 13.7.1399 Praha Pohřben v katedrále sv.Víta

Portrét na Staroměstské mostecké věži a na triforiu katedrály sv.Víta



Stavitel a sochař.Stavěl část katedrály sv.Víta,Karlův most,kos- tel všech svatých na Hradě,vyzdobil Staroměstskou mosteckou věž, zahájil stavbu Týnského chrámu,kostela P.Marie Sněžné,zpracoval projekt chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře.Architektonickým pojetím prostoru,klenební sítě a plastických prvků měl evropské prvenství.


 "Jsou to muži znamenití a vzdělaní,mravů tak jemných a příjemných,

jako by se v Atice byli narodili...".

                               Francesco Petrarka
                               o lidech u dvora Karla IV.



     Italský humanistický básník Petrarka nenadsazoval,navštívil Prahu

v roce 1356,kdy Karel IV. budoval Prahu jako hlavní sídlo císaře.Povolal do Prahy vyjímečné talenty v oborech i v mravech.Hodně z nich už znal u dvora otcova bratra strýce Karla IV.,jehož jméno si vzal za své.Měl vzdělanostní rozhled jako málokdo a rozpoznal sílu talentů i nejmladších a neváhal je vzít k svému dvoru.

     Povolal na Hrad ze švábského města Gmundu teprve dvacetiletého polí-

ra Petra Parléře (zřejmě ze slova polír),nejnadanějšího člena stavitelské- ho rodu a svěřil mu stavbu katedrály sv.Víta po zemřelém Matyáši z Arrasu z Avignonu.Matyáš stavěl katedrálu ve stylu francouzských katedrál sedm roků,čili do své smrti v roce 1352.

     Karlův záměr zvelebení země a výstavby Prahy nebyly "..choutky ně-

jakého podivína",psal Palacký,byl to výsledek Karlova hlubokého vzdělání a jeho činnorodosti.Byla to výslednice moudrých hlav u dvora.Město mělo reprezentovat vládu přemyslovského rodu.

     Karel začal Prahu přestavovat ještě za života svého otce Jana Lucem-

burského 23.října 1341 tím,že postavil hrobky pro sv.Václava a sv.Vojtěcha

a chór,čili kruchtu (místnost pro kněze).Dalším jeho činem bylo založení pražského arcibiskupství dnem 30.4.1344.Dosud pražské biskupství podléhalo mohučskému arcibiskupství.A téhož roku 21.listopadu dosadil na pražský arcibiskupský stolec Arnošta z Pardubic,který za účasti královské rodiny položil základní kámen ke stavbě katedrály sv.Víta.

     Parléř přišel už v čase přesně vymezeného programu,kdy stavitel Ma-

tyáš z Arasu zvedl stavbu chrámu sv.Víta do výše triforia (ochoz v půli výšky chrámové lodi) a postavil pět kaplí na jihu a jednu na severu.Parléř musel respektovat Matyášův půdorys chrámu,který měl podobu jihofrancouz- ských katedrál.Parléř pokračoval tím,že nad půdorys odvážně zvedl klemby hlavních lodí.Klemby byly žebrovité a zdobil je oblý dekór.Zapůsobilo to dijmem,jakoby by se tímto dekorem rozvlnil celý chrám.Parléř tím porušil zdrženlivou a chladnou norma francouzských katedrál a dodal chrámu cosi nového a v Evropě nevídaného.

     Za svého života Parléř postavil severní sakristii,svatováclavskou

kapli,celou jižní část chrámové věže,tzv.Zlatou branu a dolní část jižní věže.Triforium,neboli ochoz,okna a síťovou klenbu katedrály dokončil až po smrti Karla IV.(1378).

     Václavská kaple je Parléřovým dílem.Vznikla z bývalé románské ro-

tundy,v níž byly uloženy ostatky sv.Václava.Kapli už mohli vysvětit v ro- ce 1367.Mozaiky v kapli jsou ojedinělým dílem italských umělců.Kamenická a sochařská práce kaple katedrály jsou dílem svatovítské Paléřovy hutě. Všechno se stavělo za citlivého Parléřova dohledu.

     Parleřovým osobním dílem je plastiky sv.Václava v kapli.Později se

zjistilo,že plastika je v proporcích hlavy až neuvěřitelně podobná ostat- kům Václavy dochované hlavy,nalezené později.Parléř byl tudiž i geniálním sochařem,který popohnal vývoj sochařství své doby.

     Největší umělecké virtuozity Parléř dosáhl v letech sedmdesátých.Vy-

tvořil tumby (náhrobky ve zdi) Přemysla Otakara I. a II.,Spytihněva II. a Břetislava I.a II. Z podnětu císaře Karla zbudoval na triforiu jedinečnou galeri jednadvaceti sochařských portrétů královského rodu a zasloužilých osobností o katedrálu.Plastiky vznikaly v Parléřově huti v letech 1374-85.

     Parléř byl mistrem psychického vzezření plastik hlavy.Hlavy Karla IV.,

a čtyř jeho manželek,rodičů,bratr Václava IV.s první chotí Johankou Bavor- skou,3 prvních biskupů,5 ředitelů stavby,Mayáše z Arrasu a vlastní autopor- trét jsou psychologickými studiemi lidí.

     Ve svatovítské huti vyšly plastiky poprsí P.Marie,Krista,zemských pa-

tronů.Parléř je autorem plastik tzv."bestiárum",čili kamenných ornamentů , rostlin,zvířat,masek,symbolů nebes i pekla na vnější straně triforia,čili zvenčí chrámu.

     Parléř podle Karlova stavěl most mezi Starým městem a Malou Stranou.

Most je místem půvabného panoramatu Malé Strany.Nádherná gotická Staromě- stská mostecká věž a její plastická výzdoba je rovněž Parléřovým dílem.

     Parléř stavěl i kostel Všech svatých na Hradě a podle jeho projektů

se na Starém městě stavěly chrámy Panny Marie před Týnem a P.Marie Sněžné.

     Tvůrce pražské gotiky rozhodoval o stavbách i mimo Prahu.Postavil

chór chrámu sv.Bartoloměje v Kolíně nad Labem a především vyprojektoval základní pojetí chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře,jehož realizaci pak řídil jeho syn Jan Parléř.

     Petr Paléř zemřel půl roku před koncem 14.století.Synové Jan a Václav

mu zbudovali v katedrále sv.Víta kamenný náhrobek.