Rayko Daskalov

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

Rayko Ivanov Daskalov

9.12.1886 Biala Čerkva v Bulharsku

26.8.1923 Praha

Pohřben na Olšanech,1946 převezen do Bulharska

PD,1925

Holečkova 366/13


Bulharský politik,ministr vlády Alexandra Stambolijského a velvyslanec Bulharska v ČSR. Zavražděn v roce l923 v Praze



V neděli 26.srpna 1923 poránu scházel se dvěma přáteli Holečkovou ulicí dolů ke kasárnám.Za nimi šel strážmistr Malina,který měl Daskalova chránit,protože v poslední době dostával výhrůžné dopisy.V půli cesty míjeli mladíka a za par vteřin třeskly čtyři výstřely.Daskalovi vytékala ze zad krev.Rychle ho odvezli do podolského sanatoria,ale ve 13.30 hod. podléhl vnitřnímu krvácení.Nebylo mu ještě sedmatřicet roků.

Pocházel ze zemědělské rodiny.Už na studiu vstoupil do politické strany Bulharský lidový zemědělský svaz a nadchl se jejim programem,který počítal především s menšími hospodáři,utápějících se v kokurenci latifun- distů.Podědil z rodu statečnou samozřejmost a nebál se vystupovat před lid- mi a napsat popravdě do novin,co si myslí.Když v roce 1915 mládež protesto- vala proti zatažení Bulharska do první světové války,Daskalov ve svém člán- ku odsoudil vládní politiku monarchie a za to jej uvěznili.Bylo jich po- dobných bojovníkú proti válce víc.On měl to štěstí,že ho strčili do ce- ly k vězni staršímu o sedm roků,v s radostí němž poznal zkušeného politi- ka Alexandra Stambolijského,který stál v čele Bulharského lidového země- dělského svazu.

Vězení s nim bylo pro mladíka politickou školou,která se po věznění proměnila v přátelství v životě i politice.Bulharská monarchie odpůrce připojení Bulharska k první světové válce samozřejmá pronásledovala nejen vězněním.Považovala smrt Bulharů ve válce za samozřejmost a nepřipouště- la si nějaké výčitky.Jenže bezprostředně po válce,kdy rodiny oplakávaly mrtvé a z fronty se vraceli mrzáci,Bulharům,kteří přežili půl tisíciletí pod nadsvládou Turků,se zvedli.Od 22.září do do 3.října 1918 se zvedly lidové vrstvy Bulharska proti vládě Ferdinanda I. v tzv. "vladajském po- vstání".Do čela povstání se postavil zemědělský lidový svaz v čele se


Stambolijským a Daskalovem,kteří v koalici s protimonarchistickými stra- nami vyhlásili 27.září 1918 v Radomíru Bulharskou republiku.Prezidentem Bulharské republiky se stal Sztambolijskij a odvážný a rozhodný jeho přítel Daskalov vedl republikánskou armádu.Započal zuřivý boj s císařstvím,v němž se nevybíraly prostředky.

V roce 1921 monarchisté zavraždili ministra zahraničních věcí Stam- bolijského vlády a Daskalov musel převzít křeslo ministra zahraničních vě- cí.A potom mu svěřovali úřady po dalších zavražděných ministrech.

Od května 1923 Daskalova vláda vyslala na místo bulharského vyslance do ČSR.V Praze měl zta úkol hlavně navazovat kontakty s demokratickými režimy západních zemí a sjednocovat Bulhary v zahraničí.Jenže do měsíce se se rozlétla do světa z Bulharska zpráva o státním převratu.Monarchisté 9.června 1923 svrhli Stambolijského a po pěti dnech ho zavraždili.Nová Cankova vláda začala terorem.

K Daskalovi se do Prahy sbíhaly nitky demokratického odporu odevšad. Počítalo se s nim už předtím jako s nástupcem Stambolijského.Jenže v Bul- harsku se zatykalo a popravovalo.

ČSR se dlouho zdráhala uznat Cankovu vládu,ale nakonec ji de iure uznala a Daskalov se v Praze ocitl v postavení soukromé osoby.Protože do- stával výhrůžné dopisy,poskytli mu za ochránce strážmistra Malinu.

Vraždu Daskalova si neobjednala,jak se myslelo,Cankova vláda.Byla výsledkem náhod.Do Prahy přišel mladík z makedonského vlasteneckého hnu- tí,který se domníval,že Daskalov Daskalov poškodil vládním rozhodnutím Makedonce.Jenže to byl omyl,protože to byl Daskalov,kdo v konmfliktu s Ma- kedonci se stavěl za nezbytnou zdrženlivost vůči požadavkům Makedoncům na právo svobodné existence.

Makedonský "Zoro mstitel" byl samozřejmě postaven v ČSR před soud. Čekal se přísný trest. Jenže pražský soud vyměřil vrahovi jenom trest pro nedovolené nošení zbraně.Vyvolalo to lavinu odporu veřejnosti a nový soud se konal mimo Prahu v Táboře. Makedonce odsoudili na dvacet roků vě- zení.

"Zoro mstitel" spáchal v roce 1925 ve vězení sebevraždu.