Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 8 bajtů ,  23. 5. 2020, 23:21
bez shrnutí editace
Rayko Ivanov Daskalov
 921.12.1886 Biala Bjala Čerkva v Bulharsku, Bulharsko26.8.1923 Praha Pohřben na Olšanech,1946 převezen do Bulharska PD,1925 
Holečkova 366/13
'''Bulharský politik, ministr vlády Alexandra Stambolijského a velvyslanec Bulharska v ČSR. Zavražděn v roce 1923 v Praze.'''
'''Bulharský politik,ministr vlády Alexandra Stambolijského a velvyslanec Bulharska v ČSR. Zavražděn v roce l923 v Praze'''
 
 
 
 
V neděli 26.srpna 1923 poránu scházel se dvěma přáteli Holečkovou
ulicí dolů ke kasárnám.Za nimi šel strážmistr Malina,který měl Daskalova
chránit,protože v poslední době dostával výhrůžné dopisy.V půli cesty
míjeli mladíka a za par vteřin třeskly čtyři výstřely.Daskalovi vytékala
ze zad krev.Rychle ho odvezli do podolského sanatoria,ale ve 13.30 hod.
podléhl vnitřnímu krvácení.Nebylo mu ještě sedmatřicet roků.
 
Pocházel ze zemědělské rodiny.Už na studiu vstoupil do politické
strany Bulharský lidový zemědělský svaz a nadchl se jejim programem,který
počítal především s menšími hospodáři,utápějících se v kokurenci latifun-
distů.Podědil z rodu statečnou samozřejmost a nebál se vystupovat před lid-
mi a napsat popravdě do novin,co si myslí.Když v roce 1915 mládež protesto-
vala proti zatažení Bulharska do první světové války,Daskalov ve svém člán-
ku odsoudil vládní politiku monarchie a za to jej uvěznili.Bylo jich po-
dobných bojovníkú proti válce víc.On měl to štěstí,že ho strčili do ce-
ly k vězni staršímu o sedm roků,v s radostí němž poznal zkušeného politi-
ka Alexandra Stambolijského,který stál v čele Bulharského lidového země-
dělského svazu.
 
Vězení s nim bylo pro mladíka politickou školou,která se po věznění
proměnila v přátelství v životě i politice.Bulharská monarchie odpůrce
připojení Bulharska k první světové válce samozřejmá pronásledovala nejen
vězněním.Považovala smrt Bulharů ve válce za samozřejmost a nepřipouště-
la si nějaké výčitky.Jenže bezprostředně po válce,kdy rodiny oplakávaly
mrtvé a z fronty se vraceli mrzáci,Bulharům,kteří přežili půl tisíciletí
pod nadsvládou Turků,se zvedli.Od 22.září do do 3.října 1918 se zvedly
lidové vrstvy Bulharska proti vládě Ferdinanda I. v tzv. "vladajském po-
vstání".Do čela povstání se postavil zemědělský lidový svaz v čele se
V neděli 26. 8. 1923 po ránu scházel se dvěma přáteli Holečkovou ulicí dolů ke kasárnám. Za nimi šel strážmistr Malina, který měl Daskalova chránit, protože v poslední době dostával výhružné dopisy. V půli cesty míjeli mladíka a za pár vteřin se ozvaly čtyři výstřely. Daskalovi vytékala ze zad krev. Rychle ho odvezli do podolského sanatoria, ale ve 13.30 hod. podlehl vnitřnímu krvácení. Nebylo mu ještě sedmatřicet roků.
Stambolijským Pocházel ze zemědělské rodiny. Už na studiu vstoupil do politické strany Bulharský lidový zemědělský svaz a Daskalovemnadchl se jejím programem,kteří který počítal především s menšími hospodáři, utápějícími se v koalici s protimonarchistickými stra-nami vyhlásili 27kokurenci latifundistů.září 1918 v Radomíru Bulharskou republikuZ rodu podědil statečnou samozřejmost.PrezidentemBulharské republiky Nebál se stal Sztambolijskij vystupovat před lidmi a odvážný napsat popravdě do novin, co si myslí. Když v roce 1915 mládež protestovala proti zatažení Bulharska do první světové války, Daskalov ve svém článku odsoudil vládní politiku monarchie a rozhodný jeho přítelDaskalov vedl republikánskou armáduza to jej uvěznili.Započal zuřivý boj s císařstvímPodobných bojovníků proti válce bylo víc, ale on měl to štěstí, že ho strčili do cely k vězni staršímu o sedm roků,v němžse nevybíraly prostředkypoznal zkušeného politika Alexandra Stambolijského, který stál v čele Bulharského lidového zemědělského svazu.
V roce 1921 monarchisté zavraždili ministra zahraničních věcí Stam-bolijského vlády Vězení s ním bylo pro mladíka politickou školou, která se proměnila v přátelství v životě i politice. Bulharská monarchie odpůrce připojení Bulharska k první světové válce samozřejmě pronásledovala nejen vězněním. Považovala smrt Bulharů ve válce za samozřejmost a nepřipouštěla si nějaké výčitky. Jenže bezprostředně po válce, kdy rodiny oplakávaly mrtvé a z fronty se vraceli mrzáci, bulharský lid, který přežil půl tisíciletí pod nadvládou Turků, se zvedl k odporu. Od 22. 9. do 3. 10. 1918 se zvedly lidové vrstvy Bulharska proti vládě Ferdinanda I. v tzv. „Vladajském povstání“. Povstání vedl Bulharský zemědělský lidový svaz v čele se Stambolijským a Daskalovem, kteří v koalici s protimonarchistickými stranami vyhlásili 27. 9. 1918 v Radomíru Bulharskou republiku. Prezidentem se stal Stambolijskij a jeho odvážný a rozhodný přítel Daskalov musel převzít křeslo ministra zahraničních vě-byl vrchním velitelem vojsk revoluční tzv.A potom mu svěřovali úřady po dalších zavražděných ministrech„Radomirské republiky“. Započal zuřivý boj s císařstvím, v němž se nevybíraly prostředky.
Od května 1923 Daskalova vláda vyslala na místo bulharského vyslancedo ČSR.V Praze měl zta úkol hlavně navazovat kontakty s demokratickýmirežimy západních zemí roce 1921 monarchisté zavraždili ministra zahraničních věcí Stambolijského vlády a sjednocovat Bulhary v zahraničíDaskalov musel převzít křeslo ministra.Jenže do měsícese se rozlétla do světa Bylo to jen jedno z Bulharska zpráva o státním převratu.Monarchisté9.června 1923 svrhli Stambolijského a po pěti dnech ho zavraždili.NováCankova vláda začala teroremministerských křesel, která obhospodařoval v letech 1919-1922.
K Daskalovi se do Prahy sbíhaly nitky demokratického odporu odevšadOd května 1923 byl bulharskou vládou jmenován vyslancem v ČSR.Počítalo se V Praze měl hlavně za úkol navazovat kontakty s nim už předtím jako s nástupcem Stambolijskéhodemokratickými režimy západních zemí a sjednocovat Bulhary v zahraničí.Jenže v Bul-harsku do měsíce se zatykalo světem roznesla zpráva o bulharském o státním převratu. Monarchisté svrhli Stambolijského (9. 6. 1923) a popravovalopo pěti dnech ho zavraždili. Cankova nová vláda začala terorem.
K Daskalovi se do Prahy sbíhaly nitky demokratického odporu odevšad. Počítalo se s ním už předtím jako s nástupcem Stambolijského, jenže v Bulharsku se zatýkalo a popravovalo. ČSR se dlouho zdráhala uznat Cankovu vládu,ale nakonec ji de iure„de iure“ uznala a Daskalov se v Praze ocitl v postavení soukromé osoby.Protože do-stával výhrůžné , a protože dostával výhružné dopisy,poskytli mu za osobního ochránce strážmistra Malinu.
Vraždu Daskalova si neobjednalaCankova vláda,jak se myslelo,Cankova vláda.Bylavýsledkem náhod.Do Prahy přišel mladík z makedonského vlasteneckého hnu-hnutí,který se domníval,že Daskalov Daskalov poškodil vládním rozhodnutímMakedonce.Jenže to byl omyl,protože to byl Daskalov,kdo se v konmfliktu konfliktu s Ma-kedonci se Makedonci stavěl za nezbytnou zdrženlivost vůči požadavkům MakedoncůmMakedonců na právo svobodné existence.
Makedonský "Zoro mstitel" „Zorro mstitel“ byl samozřejmě postaven v ČSR před soud.Čekal se přísný trest. Jenže , jenže pražský soud vyměřil vrahovi jenom trestpro nedovolené nošení zbraně.Vyvolalo to lavinu odporu veřejnosti a novýsoud se konal mimo Prahu , v Táboře. Makedonce odsoudili na dvacet roků vě-zenívězení.
"Zoro mstitel" „Zorro mstitel“ spáchal v roce 1925 ve vězení sebevraždu.

Navigační menu