Rudolf Hrušínský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

17.10.1920 Nová Včelnice (býv.Etynk)

Praha

Pohřben


PD s portrétem,K.Kronych 1997

Pod Vilami 772/26


Český herec z hereckého rodu z dob J.K.Tyla.Hluboce realistického,úsporného výrazu.Hrál od dětství a sehrál kolem 3O0 rolí v divadle,filmu a televizi.Režíroval 24 her.Z filmů:"Dobrý voják Švejk","Spalovači mrtvol","Vesničko má středisková","Rozmarné léto","Smrt krásných srnců" aj.


"Všechno musí mít přesnost. Tak jako některý tesař umí zatlouct hřebík. Přesně, dokonale, jednou ranou."


Sága jeho rodu začíná učitelem,muzikantem a divadelníkem Stanislavem Červíčkem z Templovy ulice č. 648,který byl bezpochyby na prvním českém bále na Žofíně a snad se mu poštětilo tančit s obletovanou černovlaskou snad stejného věku,které právě otiskli báseň "Ženám českým".Jeho syn On- dřej ten už divadlu věnoval stejně jako spolužák Vendelín Budín celý život. V době,kdy vyhnali z Prahy nejenom Havlíčka,ale i Tyla,který se svým di- vadlem odjel na jih do Plasů a Ondřej tam za nemocným geniem českého di- vadla zajel.Znali se zřejmě dobře,protože oba působili ve Stavovském di- vadle a Ondřej jako herec pod jménem Ondřej Čacký (Červíček).Tvrdý režim Bachovy vlády dal český život pod svou kuratelu a rozmetl jej na všechny strany.Také Ondřej nakonec založil kočovné divadlo,které působilo po ně- kolik generací.

Rudolf Hrušínský vstoupil do této ságy hereckého rodu v českomorav- ské dědince,kde kočovné divadlo hrálo.Rudolfova maminka z rodu Červíčků si tu večer odehrála hlavní roli a po dvou dnech nejmladší potomek rodu byl na světě.Otec se jmenoval Rudolf Bohm,jenže se mu zřejmě rodné jméno nezdálo a dal si umělecký pseudoným Hrušínský,protože v dětství syna li- bockého ševce Bohma přistihl na hruškách s nimiž si domů odnesl na zadku štípance sousedovy tlapy.Jeho divadelní začátek byl stejný jako Vojanův, Hašlerův,Kohoutův,nu bylo těch šestnáctiletých sběhlíků od rodinného krbu k divadlo nemálo.Utekl s divadlem Slavinského,kde hrála nejmladší z rodu Červíčku,čili druhého Rudolfa Bohmova rodu.

Človíček zrozený málem na jevišti měl nad postýlkou obrázek herce Vojana,T.G.Masaryka a verše Rudyarda Kiplinga.A v šesti si už zahrál, když celý měsíc hostovali v Křivolátě,kde začal chodit do školy.V roce 1929 se otec uchytil natrvalo v pražské Akropolis a když nejmladší z rodu to později spočítal,chodil do 2 třídy obecné školy na 22 školách.Toulavý život mu přinesl trvalé zkušenosti.Na Prahu sdi nejmladší Rudolf brzo zvykl.O prázdninách se jezdilo po venkově,ale základní vzdělání stačil zakončil normálně v matičce Praze v patnácti.

Hrával dětském divadle Melanové (v býv.Semaforu) a v roce 1936 jej angažovali v holešovické Uranii,kterou řídil syn Vendelína Budina,s nimž kdysi pradědeček Ondřej Červíček sedával ve škamnech.Nejmladší Rudolf za- hrál Prokopa v Paličově dceři.Hrál jak se říkalo "naostro" i v rozhlase, kde poznal herce V.Salače a rovněž zpíval v Kuhnově sboru.

De 31.srpna 1937 přišel jeho den: E.F.Burian jej přijal do svého di- vadla D34 v Mozarteu.Hodně průkopnického v herectví se tu naučil.V roli Be- netky Žákovy hry "Škola základ života" Burian učil Hrušínského divadelní mluvě.Rudolf zahrál skvěle ve hře B.Benešové "Don Pablo..." a zopakoval si roli i v Brně.Burian jej hodně naučil,ale nepostřehl,jak košatý je to talent.Když dvacetiletý mladík 4.června 1940 odpovídal na otázky Národních novin,řekl:"..toužím po rolích,které mají nějakou hloubku,spíše po vážněj- ším,než po veselých."

E.F.Buriana v roce 1941 zatklo gestapo a jeho herce převzalo divadlo na Vinohradech.Ve stanném právu od 28.září do 3.listopadu 1942 česká di- vadla okupanti zavřeli vůbec a v prosinci 1942 Němec Oemke nařídil vyho- dit z Vinohrad herce z D34.Hrušínského a hodně českých herců od května 1943 angažoval Havel v Lucernafilmu,kde se točilo hodně nenáročných fil- mů pro pobavení.Zde započala Hrušínského filmová dráha,kterou po 112. fil- mových rolích ukončila smrt.Zahrál rozpornou postavu protektorátního pre- zidenta JUDr.Dr.Emila Háchu.

Koncem války mu bylo 24 let a jako tisíce Pražanů odklízel trosky Prahy.Z českých měst ještě čpělo spáleniště a s otcem 18.srpna 1945 hrá- li s ochotníky v Plané n.L. "Maryšu".A odsud si nejmladší Rudolf přivezl Maryšu ovhotnického souboru Evičku Koubkovou,která pocházela ze dvou sirot. V prosinci 1945 měli v Husově sboru na Vinohradech svatbu.Tam se fotogra- fu Štoflovi podařilo zachytit oba herce Hrušínské naposled spolu.

Hrušínský hrál nakrátko od roku 1948 v divadle "U Nováků" ve Vodič- kové ulici,ale brzo se vrátil za režosérem Frejkou na Vinohrady,který se zakrátko stal obětí intrik a spáchal sebevraždu.Hrušínský se s nim roz- loučil v Baumarchaisově hře Figarova svatba.

Když převzala Vinohradské divadlo do správy armáda,odešlo hodně her- ců a Hrušínský byl mezi nimi,do Komorního divadla.Je to údobí v jeho životě, kdy Hrušinského herectví uzrálo.Bylo to pro něj údobí,v němž získal here- cky nejvíc,protože hrál s M.Medbalem,N.Golovou,O.Korbelářem,Štěpničkovou atd.Poznal herce Plachého,který mu byl svou přesností,cudností,odporem k pathosu,kázní,smyslem pro míru blízký.V něm poznal sebe sama a chodil na jeho přednášky na konservatoři.

V letech 1960-1992 hrál Hrušínský v Národním divadle.Z dvaatřiceti roků Hrušínského působení v českém hereckém,režisérském a dramaturgickém i kritickém souhvězd mnoha vynikajících tvůrců,vznikaly Hrušínského role např. v "Půlnoční mši","Majitelích klíčů","Obchodníku s deštěm","Králi Jindřichu IV. ",ve filmech "Spalovači mrtvol","Dobrý voják Švejk","Skřiván- ci na niti","Smrt krásných srnců","Vesničko má středisková","Rozmarné lé- to",prostě řada je dlouhá,život krátký.Dokonalost,z níž roste charismati- cká osobnost umělce je řeholí a Hrušínský to poznal snad nejlépe,protože věčně mu chť domlouvala,že nesní,co mu připravila,žil o kávě a kuřivu. Denně dostával pět dopisů a jednou si povzdechl:"..zapomněli jsme v tom překotném tempu našeho života...naplňovat čas,potřebný k tomu,aby krása - ať už jakákoli,měla možnost na nás jakýmkoli způsobem zapůsobit.A to je, myslím,škoda".