Rudolf Tayerle

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.8.1877 Praha 9.3.1942 Mathausen Umučen v německém koncentračním táboře

PD, 1947 Radhošťská 1770/21



Český odborový pracovník.Redaktor časopisu Kovodělník.Od roku 1911 generální tajemník Odborového sdružení českoslovanského. Poslanec Národního shromáždění.



     Odborové spolky v Čechách vznikaly už od 60.let 19.století,ale te-

prve o vánocích 1893 celorakouská Sociální demokracie ve Vídni ustavila celorakouskou odborovou ústřednu.V roce 1897 se rozštěpila Sociální demo- kracie do národních stran.Dne 5.ledna 1897 čeští sociální demokraté na- psali:"My čekáme a věříme na jednu odpovědˇ,a ta vyzněti může:Zřiďme si v Čechách v Praze českou odborovou komisi a odborové sdružení".Téhož roku sociální demokraté založili své "Odborové sdružení Českoslovanské".Pak své odbory založili Národní socialisté a Křesťanští demokraté.

     Tayerle pobýval do čtrnácti let u dědy ve Veselé u Rokycan,který mu

vštípil národní hrdost.K rodičům se do Prahy přistěhoval,když měl nastou- pit na reálku.Jen se na ni ohřál,fízlové naň žalovali,že měl protirakou- ské řeči s vyhodili ho. Otci nic jiného nezbylo,než si jej vzít k zámečni- ckému ponku do karlínské "Daňkovky".

     V tom čase často nemělo zlaté dno,ale rodili se výteční řemeslníci,

kteří prošli vandrem Evropu.Rudolf se po vyučení sbalil a vydal se za ře- meslem do Francie.Rok pobytu v cizině není moc,ale není to zase málo,aby doma neoslnil francouzštinou a naučil se vyprávět,vo zažil.Nějak to v něm bylo po dědovi,že Rudolf nemluvil,aby mluvil,neřečnil,aby řečnil,ale ne- řekl slova,aniž by je myšlenku dopodrobna nevysvětlil.Jen slovo je sice darem pro člověka,ale každá literat musí mít myšlenku.A to bylo alfou a omegou Rudolfových slov a později i novinářských článků.

     V roce 1901 si čtyřiadvacetiletého dopisovatele časopisu "Kovoděl-

ník" Tayerlého vzali do redakce.Ještě dohasínala diskuse o rakouské od- borové federaci a hrany nesmiřitelnosti se teprve ztupovaly.V redakci si Tayerle dobýval autority znalostí a argumenty dokazoval,že jiné alterna-

tivy není než samostatné národní odbory.Budou blíže k dělnictvu,k jejich starostem.

     Rudolf psal,řečnil,dokazoval a jeho redakční autorita rostla.Pak

chtěnechtě se naň obraceli lidé se svými starostmi a tím byl vytlačován na piedestál znalostí.Jenže řečnit není tak těžké,těžké je vysvětlovat a ozřejmovat fakta.Umět je podat v celé souvislosti lidského,v tom případě dělnického života.Prostě Rudolf nemudroval v koloratuře frází,jež z drobtů pečou chleba.Rudolf se neustále učil a především z myšlenek vědeckých auto- rit dělnického hnutí Marxe,Engelse a Kautského.

     Stačilo mu šest roků k tomu,aby jej uznávali za mluvčího tzv."fede-

ralistů",kteří bránili jednotu odborové soudržnosti,ale musí být blízko lidí.Vysvětloval,že vznik samostatných národních organinizací je nezbyt- ností a nezbytné je,aby se v jednotu stmelily odbory,jež se ustavovaly podle různých profesí.

     Tayerle se brzo stal členem Sociálně demokratické strany a obsah

jeho statí v "Kovodělníku" přesahoval až do teoretických článků.Inspiro- val tím vedení Sociální demokracie,aby jej vysílala na své různé konfe- rence,a časem se účastnil i sjezdů.

     Tayerle se v roce 1907 zůčastnil sjezdu socialistů ve Stuttgartě a

krátce na to na IV.všeodborovém sjezdu v Praze přednesl v Dělnickém domě referát,v jehož důsledku byl ustaven "Svazu českých kovodělníků",jehož tajemníkem se stal.Pomáhal zakládat samostatné odborové svazy s cílem,že se sjednotí ve Všesvazové odborové hnutí.V tom bylo jeho teoretické i praktické rezumé,o němž psal v novinách,v brožurách a mluvil v řadě před- nášek.Vydával brožury s výkladem o nezbytnosti odborářského sjednocení. Napsal ještě v začátcích boje za české odbory spisek - "Právo na samo- statnost odborového hnutí",čili v českých zemích.

     V roce 1911 zemřel generální tajemník Odborového sdružení česko-

slovanského Josef Steiner a zvolili za něj čtyřiatřicetiletého Tayerleho. V l.světové válce byly odbory rozehnány,ale na konci války,jež zmrzačila a vyhladověla svět,se monarchie rozpadla a vznikla samostatná ČSR.Tayer- le byl u zrodu republiky a plných 27 roků stál v čele odborového hnutí Sociální demokracie.

     Na poválečné schůzi odborů přednesl program jejich nového poslání

ve svobodné Republice.Byl zvolen do Revolučního národního shromáždění a ve své první parlamentní řeči navrhl dosud neuzákoněný požadadavek osmi- hodinové pracovní doby.Tehdy v bouřlivé rozpravě prohlásil:"Český socia- lismus,věren zásadním ideám mezinárodních nauk socialistických,půjde k jejich uplatnění vlastní cestou".Při rozštěpení Sociální demokracie v roce 1921 zůstal předsedou Čsl.odborového sdružení a poslancem až do ro- ku 1939.Od roku 1919 byly jeho odbory přijaty do Mezinárodního odborového sdružení a Tayerle se stal členem představenstva.

     Zůstal věren svému "vládnímu socialismu",v jehož programu stálo:

"Nestačí a nelze pořád kritizovat,ale právě v zájmu dělnictva a v zájmu výrobních vrstev spolupracovati na řízení státu".Mnohé sociální zákony parlamentu sám inspiroval.

     Po německé okupaci ČSR 15.3.1939 i Tayerle vstoupil do ilegální or-

ganizace "Věrni zůstaneme".Dne 6.května 1941 jej zatklo gestapo a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen,kde jej z marodky vyhodli na mráz.