Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 254 bajtů ,  23. 5. 2020, 18:43
bez shrnutí editace
datum narození neznámoasi 13749.9.1437 PrahaOběšen zřejmě na popravišti Šibeničním vrchu za "Horskou branou"„Horskou branou“ (křižovatka silnic Českobrodské a K Olšanům)Pomník, A. Sopr b. r. Letohrádek Hvězda - Bílá hora
Pomník'''Husitský hejtman v Lomnici nad Lužnicí a Čáslavi. Stoupenec Žižky, s nímž byl ve většině bitev i jednání. Bojoval u Lipan mezi poraženými táborskými. Jeho hrad Sion, poslední místo odporu husitů,Abyl 6.Sopr b9.r1437 dobyt panskou jednotou a zbořen.Letohrádek Hvězda - Bílá hora'''
První zprávy o Roháčovi prozrazují, že si roku 1417 koupil dům v Praze, asi v místech dnešního Masarykova nádraží. Není tudíž vyloučeno, že s Žižkou, s nímž byl patrně spřízněn, bojoval už 14. 7. 1420 ve vítězné bitvě proti Zikmundovým křižákům na Vítkově. Určitě ale táhl s Žižkou k jihu proti mocnému královu stoupenci Oldřichu z Rožmberka a po dobytí jeho hradu a města Lomnice n. Lužnicí (16. 9. 1420) byl jmenován zdejším lomnickým hejtmanem. Hrad byl pak dlouhý čas vysunutou baštou husitů proti Oldřichu z Rožmberka. V prosinci roku 1420 byl s Žižkou a táborskými kněžími v Praze na jednání s univerzitními mistry (tzv. „hádání“) v domě Petra Zmrzlíka poblíž kostela sv. Jakuba na Starém Městě. Jednalo se např. o tom, zda se mše má sloužit v ornátě či podle bible chudě. Hned po roce, když na zranění zemřel táborský hejtman Mikuláš z Husi, zvolili Roháče na jeho místo, čili stal se jedním ze čtyř správců Tábora.
---------------------------------------------------------------Husitský hejtman Bylo už osudovým posláním Žižky a často i Roháče, že na Lomnici nad Lužnicívojenských výpravách museli neustále smiřovat názorové rozdíly mezi Pražany a Táborem,pak v Tábořečili umírněných s radikály.StoupenecŽižkyTěsně před obležením Litoměřic Žižkou,s nimž byl svolali Pražané Čáslavský sněm (1421). Roháč na něm zastupoval Tábor. Sněm ve většině jménu země české i moravské vyhlásil, že všichni budou ctít „čtyři pražské artikuly“ (svobodu božího slova, přijímání pod obojím způsobem, zákaz světského panování kněží a trest za smrtelné hříchy a neřády). Sněm také odmítl přijmout českým králem císaře Zikmunda, tupitele pravd a jazyka českého. Roháč prožil se Žižkou mnoho bitev i jednání, např.Bojoval slavnou porážku Zikmunda u Lipan me-zi poraženými táborskýmiKutné Hory na Tři krále roku 1422.Jeho hrad Sion,poslední místo odporuhusitů,byl 6A když Žižka při obléhání Přibyslavi 11.910.1437 dobyt panskou jednotou a zbořen téhož roku zemřel na mor, odešel Roháč zpátky do Tábora.---------------------------------------------------------------
Do roku 1427 byl neustále v nějaké bitvě. Táhl s tábority na Prahu, v níž byla stále zřetelnější spolupráce pánů pod obojí s pány pod jednou způsobou a objevovaly se zřetelné náznaky kompromisů pánů s císařem Zikmundem. Roháč jednal jménem Tábora s Pražany u Vožic a roku 1427 jej zvolili za hejtmana v Čáslavi. Pak o něm nebylo dlouho zpráv. Hluboce čistý a přesvědčený husita neuměl uhnout ze své víry. Jeho vize budoucnosti byla posvěcena vírou, že humánnější svět je světem důstojným člověku. A právě proto znovu zvedl meč, když se vyhrotil spor mezi panskou jednotou pražskou a tábority. V bitvě u Lipan poblíž Českého Brodu došlo 30. 5. 1434 k porážce táborských, vedených bývalým knězem Prokopem Holým. Prokop Holý padl a Roháč byl zajat. Nakonec byl Roháč propuštěn, díky úmluvě ze Svatojánského sněmu o vzájemném propuštění zajatců. Od této chvíle začalo jeho tříleté údobí vzdoru na Sionu. Kromě jeho hradu vzdoroval kapitulaci ještě Hradec na Labi. Zikmundovi, který zasedl na český královský stolec, se podařilo zdolat hradecké a ti utekli vedeni knězem Martinem Prostředkem na Sion. Předem ztracený odpor Sionu proti obrovské přesile byl projevem ještě větší víry a nezměrné statečnosti husitů. V květnu 1437 přitáhl k Sionu s vojsky nejvyšší hofmistr Hynek Ptáček z Pirkštejna a oblehl jej. V září se k němu přidal s vojskem Michal Orság.
   První zprávy o Roháčovi prozrazují,že si roku 1417 koupil v Prazedům asi v místech dnešního Masarykova nádraží.Není tudiž vyloučeno,žes Žižkou,s nimž byl patrně zpřízněn,bojoval už 14.7.1420 ve vítězné bitvěproti Zigmundovým křižákům na Vítkově.Určitě ale táhl s Žižkou k jihuproti mocnému královu stoupenci Oldřichu z Rožmberka a po dobytí jeho hradua města Lomnice n.Lužnicí (16.9.1420) byl jmenován zdejším lomnickýmhejtmanem.Hrad byl pak dlouhý čas vysunutou baštou husitů proti Rožmber-kovi. V prosinci roku 1420 byl s Žižkou a táborskými kněžími v Praze na jed-nání s universitními mistry ("tzv."hádání") v domě Petra Zmrzlíka poblížkostela sv.Jakuba na Starém městě.Jednalo se např.o tom,zda se mše má slou-žit v ornátě či podle bible chudě.Hned po roce,když na zranění zemřel tábor-ský hejtman Mikuláš z Husi,zvolili Roháče za něj,čili stal se jedním ze čtyřsprávců Tábora.Bylo už osudovým posláním Žižky a často i Roháče,že na vo-jenských výpravách museli neustále smiřovat názorové rozdíly mezi Pražanya Táborem,čili umírněných s radikály. Těsně před obležením Litoměřic Žižkou svolali Pražané na 19.května1421 sněm do Čáslavi.Roháč na něm zastupoval Tábor.Sněm ve jménu zemí českéi moravské vyhlásil,že všichni budou ctít čtyři artykule Pražské (svobodubožího slova,přijímání podobojí způsobem,zákaz světského panování kněží atrest za smrtelné hříchy a neřády).Za druhé sněm odmítl za českého králecísaře Zigmunda,tupitele pravd a jazyka českého.  S Žižkou prožil Roháč mnoho bitev.Např slavnou porážku Zigmundau Kutné hory na Tři krále 1424,u obce Habru a u Německého brodu.A když Žiž-ka při obléhání Přibyslavě 11.října téhož roku zemřel na mor,odešel Roháčzpátka do Tábora.Do roku 1427 byl neustále v nějaké bitvě.Táhl s táborityna Prahu,v níž byla stále zřetelnější spolupráce pánů pod obojí s pánypod jednou způsobou a objevovaly se zřetelné náznaky kompromisu pánů s cí-sařem Zigmundem. Roháč jednal jménem Tábora s Pražany u Vožic a roku 1427 jej zvoliliza hejtmana v Čáslavi.Pak o něm nebylo dlouho zpráv.Jen o roce 1430 se ví,že si začal budovat svůj biblický hrad u Chlístovic na Kutnohorsku - Sion.Hluboce čistý a přesvědčený husita neuměl uhnout ze své víry.Jeho vize bu-doucnosti byla posvěcena vírou,že humannější svět je světem důstojným člo-věku.A právě proto znovu zvedl meč,když se vyhrotil spor mezi panskou jed-notou pražskou a tábority. V bitvě u Lipan poblíž Českého Brodu došlo 30.5.1434 k porážce tá-borských,vedených bývalým knězem Prokopem Holým.Prokop Holý padl a Roháčbyl zajat.Podle úmluvy na Svatojanském sněmu o vzájemném propuštění zajatcůbyl rovněž Roháč propuštěn.Od této chvíle začalo jeho tříleté údobí vzdoruna Sionu.Kromě jeho hradu vzdoroval kapitulaci ještě Hradec na Labi. Zigmundovi,který zasedl na český královský stolec,se podařilo zdo-lat hradecké a ti se utekli vedeni knězem Martinem Prostředkem na Sion.Předem ztracený odpor Sionu proti obrovské přesile byl projevem ještěvětší víry a nezměrné statečnosti husitů.V květnu 1437 přitáhl k Sionus vojsky nejvyšší hofmistr Hynek Ptáček z Pirkenštejna a obléhl jej.V zá-ří se k němu přidal s vojskem Michal Orzág.Historikům i ani literátům se do-dneška dodneška nepodařilo prokázat,jaký osudný moment to byl,že se 6.září 9. 1437 po-dařilo podařilo Sion dobýt. Když přiváželi v poutech Jana Roháče z Dubé s jeho 53 věrnými do Pra-hyPrahy,nechal prý císař Zigmund Zikmund zvonit ve všech kostelích.Po mučení oblékliRoháče do panského oděvu a přivedli jej na zlatém řetězu pod šibenici.Bylpověšen nikoli na Staroměstském náměstí,jak se traduje,ale zřejmě na popravištiu "Horské brány"na Šibeničním vrchu za „Horskou branou“.Zigmund Zikmund přežil Jana Roháče jenom o tři měsíce.Z toho po-vstalo povstalo mnoho rozporuplných legend.