Změny

vl.jm.vlastním jménem Theodor Adalbert Rosenfeld, vystupoval také pod jménem Bohdan Vojtěch Šumavanský 23.4.1891 Praha 4.8.1969 Praha 

 PD s bystou, L.Šindelář 1971 

'''Český básník.Psal verše příležitostné a rozdával je.Vydal tři sbírky a užíval v nich novotvary a zapomenutá slova,např. sbírka "Lomikel na dlásnech".'''   "Moje matka Voršila zle se Field absolvoval na mne horšila že mám k práci vnitřní odpor jednou budu prej živ z podpor". Field T.R.    Nikdo ho už dávno neznal,ba nebyl uváděn v žádných příručkách asnad by se naň úplně zapomělo,kdyby v šedesátých letech někdo nenapsal,že E.Hrych stylem své "Krhútské kroniky" připomíná Fielda.Byla to svéhočasu známá postava pražské bohémy s mimořádně jazykovým nadáním,jehožmnohé popěvky a rýmy zlidověly. Field absolvoval pražskou obchodní akademii a angličtině se naučil se angličtiněnatolik,že se nabídl anglické námořní společnosti Cunard Line do služebobchodní flotily.A pak Pak si užil vody,vodky,a romantiky dosyta.Bůhví,kam ažkam se s lodí dotoulalna lodi doplavil,ale když se za dva roky vrátil,znal nejen angličti-nuangličtinu,ale i její žargony,hlavně ten námořnický.Prý psal v anglištině angličtině i verše.

V Mezi štamgasty v pražských hospůdkách mezi štamgasty málokdy scházel a býval itam,kde "vévodili" „vévodili“ Hašek,Longen,Kuděj,Sauer a dalšími další vyznavači nového ži-tížití.Field poděloval přátele rozmarnými a satirickými verši,jež psal na tá-ckytácky,ubrousky,noviny,prostě co měl po ruce a když upadly,nechal je ležet.

Stovky veršů vzlétly a zemřely jako jepice,ale neméně jich kolova-lo kolovalo jako lidové popěvky: "Na „Na úpatí Sněžky / potkal jsem tři ježky / všich-ni všichni tři šli pěšky / život je holt těžký." “ Podobně se v Praze rozšířilorčení: "Každé „Každé ajta má své alébrž."“

Překladatelé zužitkovali jeho znalosti hovorové angličtiny,ale sámneměl pro vysedávání u překladů trpělivost,prostě se nedokázal soustředitani na větší literární dílo.Uměl však chytat rým do síťky jak motýly aobrousit je na dobovou "módu"„módu“. Bylo v něm trošku dadaismu,prošpikovaného no-votvary novotvary a zapomenutými slovy.Často se zpívala jeho písnička:"Mým „Mým domovemje tichá putyka"putyka“.

V roce 1929 otiskoval půl roku získal v čas."Trn" cyklus "Literární zá-drhel"časopisu „Trn“ vlastní rubriku „Literární zádrhel“. Bylo to cosi neobvyklého,zvláštního,jakoby ze slovníku "naumnychslov" („naučných slov“, snad lze říci "vymýšlených") „vymyšlených“ slov ruského básníka Chlebnikova.V ná-sledujících následujících letech vydal sbírky "Kosočtverec „Kosočtverce na ohradách"ohradách“ (1930),„Kruhy pod očima“ (1933,"Kruhypod očima" ) a "Lomikel „Lomikel na dlásnech" dlásnech“ (1937).

Rok předtím přeložil "Dvacet „20 duchovních zpěvů plantážních černochů amerických"amerických“ a tvrdil,že příteli Longenovi dokonce půjčil svou hru "Cestující „Cestující s var-hanami"varhanama“,ale ten prý "si ji asi vzal „vzal s sebou do pekla"pekla“.Dlouze se diskutovaloo jeho jazykovém žonglérství,jehož dokonalou ukázkou byly verše "Prakršno"„Prakršno“ (1977).

Jméno Field T.R. Field je literárním pseudonymem Theodora Adalberta Rosen-feldaRosenfelda.Za druhé světové války si změnil jméno na Bohdan Vojtěch Šumavanský,abyzískal aby získal slovenské občanství,který žil . Žil v Praze jakoby jako cizinec se sloven-ským slovenským pasem.Jméno Šumavanský si ponechal natrvalo.

Ještě v padesátých letech mu zveřejnili v časopise 2 básně,v šede-sátých šedesátých další 2 básně a pak přišly chmurné časy.Jednou prý vtrhl do mí-stnosti místnosti Svazu spisovatelů a kategoricky žádal,aby nebyl jmenován národnímumělcem.Psychické "prakršno" „prakršno“ nebo vážná choroba? Postupně se ale naplňo-val naplňoval jeho osud,který mu předvídala snad teta a on jej nezapomenutelně za-psal zapsal do veršů uvedených shora.Začal žít opravdu "z podpor" „z podpor“ fondu minister-stva ministerstva kultury.Lidé jej denně potkávali v Římské ul. ulici na Vinohradech o sle-pecké slepecké holi,jak si v chůzi brumlá svoje pichlavé monology proti všem ašourá se do vedlejší místní hospůdky,kde měl své místo u teplých kamen.

Po smrti objevili v jeho pozůstalosti několik obsáhlých krabic ruko-pisůrukopisů. Posbírali z nich na výbor "Lomikel „Lomikel a jiné zádrhele"zádrhele“.Ukázalo se,žeměl,co rozdávat.