Terezie Nováková

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

31.7.1853 Praha

13.11.1912 Praha

Pohřbena na Olšanech


PD s portrétem,K.Vobišová 1957

Žitná 525/28 (odstraněna 1990)


Česká spisovatelka.Navázala na K.Světlou realistickými obrazy z východních Čech od doby protireformace po současnost.Z díla: Drašar,Jan Jílek,Jiří Šmatlán,Na Librově gruntě,Děti čistého živého.


Narodila se v bývalé Ammerlingově škole Budeč v Žitné ulici,čili v světově ojedinělém učilišti z roku 1842,jež podle Nerudy předstihlo jednotou výchovy a výuky na zásadách Komenského pansofismu čili všestran- né vzdělanosti svou dobu o staletí.Budeč zkrachovala,ale část myšlenek převzal arch.Hlávka pro studentskou kolej v Jenštejnské ulici pro nadané chudé studenty.

Terézka byla z rodiny úředníka Lanshause.Absolvovala dívčí ústav Ammerlingovy ženy,která vedla dívky k jejich poslání hospodyněk,bůžků bohabojných měšťanských rodin.Takové budoucí matky se měly blýsknoui i znalostí dvou jazyků.Terezka se tu naučila angličtině a francouštině.

Rodina se po čase přestěhovala na Karlovo náměstí a později do Bar- tolomějské ulice č.5. Byla blíž centra českého života.V začátku 60.let vydal císař příslib ústavnosti v tzv.Říjnovém diplomu (20.10.1860) a čes- ký národní život přímo vybuchoval.Tereza byla generace žen po Karolině Světlé a nezažila počátky ženské emancipace,v níž působila Němcová,Světlá a další ženymjež se vzdělávaly v bytě vlastence MUDr.Staňka v Široké uli- ci (Jungmannova),kde jim předášel Ammerling.Nebo zažily éru "Amerického klubu dam" Vojty Náprstka,který z amerického exilu přivezl mnoho novot a i k modernizaci domácností.

Tereza,později vdaná Nováková se přiřadila do pokračování ženské emancipace.v jejimž čele stála v 70.letech Karolina Světla s Eliškou Krás- nohorskou.Znala obě proslulé spisovatelky od dětství a byly jí vzorem. Hnutí žen si už vydobylo hodně práv,a nebylo to lehké,protože i "osví- cený" internista Thomayer,Vrchlického kamarád,který psal i beletrii,že- nám zprvu moc nefandil.Světlá v Terezce objevila literární talent,jenže sotva se rozpučel do několika próz,Terezka odešla v roce 1876 s manželem J.Novákem za jeho kantorskou štací na gymnasiu v Litomyšli,kde před nín učil Jirásek,který odcházel do Prahy.

Světlá kladla Terezce na odchodnou na srdce,aby bedlivě pozorovala život lidí v kraji,který byl jiný,než ten kraj Světlé v Poještědí,jež na- plnil její talent.V Litomyšli s bohatými tradicemi českobratrskými,plné kultury se Tereza musela ukázat ve Spolku paní a povyprávět o své přítel- kyni Světlé.Z vyprávění vznikla její první vytištěna knížečka.Tereza bedli- vá rad Světlé vyšla prašnými cestami do podhůři Vysočiny,aby se naučila mluvě prostých vesničanů a mohla nahlídnout do jejich příbytků.Sbírala staré kroje,vyposlouchala všeliké zvyky,všimala si všeho,čím kraj žil a odlišoval se od krajů jiných.Nastřádala sbírku etnografických předmětů a vznikaly první črty k etnografickým studiím,např.o národním kroji a vyší- vání na Litomyšlsku.

Den po dni se sbližovala s lidmi dědin,osvojovala si jejich mluvu a zapisovala životní návyky i příhody.Za léta pobytu srostla s krajem stej- ně silnými pouty jako Karolina Světla s Podještědím.Vysočina se stala je- jim druhým domovem.V jejim podhůří se udržely husitské tradice i povědomí zlé pobělohorské násilné rekatolizace.Žili tu vesničané tvrdí,neústupní a pevně zakotveni ve své "kacířké" víře.Po tolerančním patentu 1781 tu naš- lo odvahu se veřejně přihlásit se k povoleným evangelíkům hodně českých bratrů,jež tolerantní patent netoleroval.Těch lidí bxylo na 20 tisíc.

Nováková studovala povahy,příběhy života,minulost i přítomnost kra- je a v roce 1893 vydala povídku "Drobová polévka",která promluvila za kraj a znamenala zlom v její tvorbě,doposud se znaky maloměstské Prahy (Malo- městský román,Z měst i ze samot).Později svázala povídky z Vysočiny do sva- zečku "Úlomky žuly"(1902),čili do sbírky "..kreseb z nejvýchodnějších Čech",a ty nadobro rozbily její romantizující notu hrubým a těžkým živo- tem kraje.

Povídky Terezy uzrávaly do osobitého slovesného tvaru.Začala uskute- čňovat svůj záměr,vložit osudy lidí z podhůří do románových vyprávění.Od časů "protikacířských patentů císaře Karla VI. až k dělnickému hnutí za lidská práva.

Osud jí bolestně obrátil list života v roce 1895.Zemřela ji dcer- ka.Vrátili se s manželem do Prahy nejenom pro zapomnění,ale k bohatšímu ovzduší pro literární tvorbu.Psaním pozapomínala na své smutky.Měla z če- ho psát.Karolina Světlá už postonávala,vysedávala v parku Karlova náměs- tí,bylo třeba každé ruky v ženském hnutí.Starší generace předávala štafe- tu generaci mladší.

Ženy už měly svůj výrobní podnik Minerva,svou školu pro dívky,časo- pis a emancipační červánky věštily,že se ženy prosadí na české vysokoškol- ské studiumi i do volebního práva.Tereza řídila časopis "Ženský svět".

Prvním románem napsaným po návratu do Prahy byl "Jan Jílek" (1895-7), osudy českobratrského exulanta,který zažil jako "kacíř" krutý život,ale žádný z nelidských protikacířských patentů císaře Karla VI. z něj nevy- tloukl starou českou víru,za niž nakonec dal život.Skvěle vykreslila pod- danské poměry na Litomyšlsku a Poličsku.V dalším románě "Jiří Šmatlán" (1898-99) je hrdinou hloubavý tkadlec z Poličska,který přemýšlel o "voprau- douskej praudě" a našel ji v myšlenkách socialismu,jež přicházely z dělni- ckých center do horských chalup.Román "Na Librově gruntě" (1900-1) se ode hrává v roce 1848 na moravském pomezí,kde sedláci vítali zrušení roboty. A román "Děti čistého živého" je situován do městečka Proseč a okolí v le- tech 1860-69,kdy v kraji zaniká náboženská sekta "...děti čistého živého ducha".Tito blouznivci jsou pronásledováni katolíky i evangelíky,protože v obřadech připouštěli "hody lásky a poznání".V posledním románu "Drašar" (1908-9) oživl příběh kněze-buditele J.V.J.Michla,který chce lidem prospět, ale klesl pod tíhou nerealizovatelné touhy po lidství.

Rok 1908 byl pro Terezu Novákovu osudným.Umřel ji starší syn i man- žel.Vrátila se do Proseče,koupila si chaloupku a žila mezi svými hrdiny natrvalo.Smrt ji stihla v pražském bytě syna,prof.Arne Nováka,který byd- lel v Nerudově ulici.Souhvězdí žen - Němcová-Světlá-Nováková,jež neslo českou prózu devatenáctým stoletím,se uzavřelo.