Tomáš Garrigue Masaryk

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

7.3.1850 Hodonín

14.9.1937 Lány

Pohřben v Lánech


PD,1946

Makarenkova 165/22


Český filosof,politik,první prezident Československé republiky. Profesor české university od jejího založení 1882.Účastník boje proti pravosti RKZ,antisemitského procesu s L.Hilsnerem,založil politickou skupinu "Realistů",poslanec Říšského a zemského sněmu, vedl zahraniční odboj za samostatnost ČSR.Z díla:"Moderní člověk a náboženství","Ideály humanitní","Česká otázka","Otázka sociální","Rusko a Evropa","Světová revoluce".


"Můj socialismus,to je jednoduše láska k bližnímu,humanita,aby všichni lidé slušně žili prací a v práci,aby každý měl pro sebe dost místa... Humanita to není bývalá filantropie...humanita hledí opravit poměry zákonem a řádem.Je-li toto socialismus,tož dobrá."

T.G.Masaryk


"Ještě v roce 1887,když jsem byl v Jasné Poljaně,zadíval se Tolstoj na mé ruce a optal se mě,byl-li jsem dělníkem",vzpomínal Masaryk.Měl totiž trochu křivé prsty.Otec,Slovák,měl dlaně jak řemen z panských opratí,matka, Češka,z všelijaké dřiny.Tomáše s plnou károu jednou potkal bývalý učitel a běžel za rodiči,že nejlepší žák by přece mohl na místo pomocného učitele. Stalo se,jenže Tomáš dětem tvrdil,že země je kulatá a ženské ho za to ho- nily po vsi.

Tomáš krutě toužil poznávat,tak mu maminka svázala uzlíček nejpotřeb- nější a hajdy na gymnasium do Brna.Živil se kondicemi.Jenže přel se s pro- fesorem o latinskou výslovnost,pak zapochyboval o smyslu zpovědi a vylouči- li ho z gymnazia.Naštěstí se nad nim ustrnul brněnský policejní ředitel, jemž učil dětia když povýšil do Vídně,vzal Tomáše sebou.Tam učil děti v rodině ředitele Agrobanky a podařilo se mu dokončit gymnazium.

Ve Vídni byly české spolky,kde se Masaryk seznámil s univ.prof.A.V. Šemberou,který odmítal pravosti staročeských Rukopisů (RKZ).Přivedl Tomá- še do Akademického spolku,kde se debatovalo,a to tam se dostal ke studiu slovanských literatur a hlavně ruštiny.

Univerzitu zvládal bez těžkostí,ale také často o hladu.Drobně si vydělal přednáškami a články,prostě živořil.V disertaci o Platonovi uplat- ňoval jeho zásady konfrontací s přítomným časem.Filosofie mu nebyla mrtvý- mi slogany,ale klíčem pro orientaci v přítomnosti.Vzbuzoval tím údiv u své- ho profesora Brentana,velké filosofické autority doby,a když mu po čase Masaryk předložil habilitační docentskou práci s názvem "Sebevražda jako sociální hromadný jev moderní civilizace",prof.Brentano pokrčil rameny. To už nebyla filosofie,ale sociologie a katedra sociologie ve Vídni ještě nebyla.Přitom Masaryk tento dobově živý problém vnesl do širokých diskuzí. Masaryk viděl koředy přemíry sebevražd v moderní náboženské skepsi a v ne- věře.

Masaryk jako katolík nepřijal v roce 1870 tézí vatikánského koncilu o papežské neomylnosti.Stejně byla papežská neomylnost nepřijatelná i pro jeho choť Charlottu,bývalou vyznavačkou unitářství.V roce 1880 se Masaryk přihlásil do evangelického reformovaného sboru v Heršpicích u Slav- kova,a jak říká,"..nadobro a provždy" se rozhodl "pro češství v duchu naší reformace".

Do roku 1882 ve Vídni živořili,proto přijal nabídku profesury na prá- vě založené české univerzitě v Praze.Přijel s ženou a dvěma dětmi do města, které pramálo znal.Od první lekce studentům na katedře filosofie studentům učaroval,vzpomínal i student Vašek (Bezruč).Učil je filosofickému rozboru přítomné doby,ne ztvrdlým sloganům.Na jeho předášky chodil kdekdo.Hned pří- štího roku 1883 založil vědecký čas. "Atheneum",v němž sledoval vývoj cizí i české vědy.V roce 1885 vydal comteovskou knihu "Základové konkrétní logi- ky" a "Třídění a soustava věd".Pak přišel památný rok 1886,kdy s filologem Gebaurem a historikem Gollem rozvichřili žhavé národní téma:Jsou staročeské rukopisy (RKZ) pravé nebo Hankvým podvrhem?

Znal dokonale problém od prof.Šembery,který mu povyprávěl,jak brněn- ští hurávlastenci v roce 1879 uštvali prof.A.Vaška (otec Bezruče),že si troufl vydat "Filologický důkaz..." o Hankově podvrhu.Masaryk se si rovněž v roce 1886 užil řádění provověrců,ba rozbíjeli mu ve vinohradském bytě okna.

V roce 1887 sdružil politické souvěrce realistického politického nazí- rání na běh života do skupiny "Realisté" a Herbenův list "Čas" se stal jejich mluvčím.Masaryk vzpomínal: "Stál jsem proti Kocourkovu a Hulvátovu a politiku jsem žádal rozumnou a poctivou".V roce 1893,kdy policie "umrav- nila" českou státoprávní mládež odsouzením 67.z nich na dva roky na Bory, začal vydávat revue "Naše doba".Přemýšlel v ten čas o koncepci národních českých dějin a vydal svůj výklad v knize "Česká otázka.Snahy a tužby ná- rodního obrození" a na to "Jan Hus,naše obrození a reformace".To byla pod- stata jeho chápání českých dějin. Třetí spis nazval "Karel Havlíček.Snahy a tužby politického probuzení".Navázal na Palackého pojetí českých dějin, v němž předbělohorská doba vrcholila v husitské revoluci,která světu ote- vřela náboženskou reformaci.Z toho Masaryk vyvodil,že "česká otázka je otáz- kou náboženskou".

Z tohoto pojetí českých dějin mu vytryskla jako míza českých dějin otázka humanismu,čili lidskosti.Masaryk napsal útlou knížečku,která je zpovědí lidského srdce a nazval ji "Ideály humanitní".Ideálem lidského ži- vota nejsou liberální rvačky o bohatství,ale polidšťování života.Jsou to kapitoly o lidství,odlišující svět zvířat od lidí.

V 9O.letech Masaryk rázně vstoupil do filosofické diskuse o sociá- lních jevech času,kdy se zvedalo hnutí dělnictva v politickou sílu země. Napsal objemnou knihu "Otázka sociální",která je filosofickou polemikou s materialistickou koncepci sociálních problémů Karla Marxe a Bedřicha En- gelse.Lenin Masarykovu knihu uvádí v roce 1907 v bibliografii své kni- hy "Materialismus a empiriokriticismus".

V roce 1899 se z českého života vyřinul antisemitis,ožily protiži- dovské pogromy.V Polné na Jihlavsku někdo zavraždil dívku a bezhlavý anti- semitismus obvivil z činu žida Leopolda Hilsnera.Prý vraždil podle židov- skéhoi rituálu.Byl odsouzeb k smrti.Masaryk prokázal na faktech,že nejde o rituální vraždu,ale antisemité připravili soudní vraždu.Hilner byl zpro- štěn viny.Masaryka málem uštvali,rozbíjeli mu okna a jen rozvaha Charlot- ty jej udržela v Praze,z níž se chtěl vystěhovat.

Masaryk přednášel i dělnictvu,souhlasil s jejich oprávněnými soci- álními požadavky.V roce 1907 jej proto sociální demokraté podpořili v zís- kání poslaneckého mandátu (1908-14) na Říšský a zemský sněm za Valašsko. Věřil s Palackým v možnost federativního Rakousko-Uherska,ale když po aten- tátu v Sarajevu 28.6.1914 vyvolaly Rakousko a Německo l.světovou válku, věděl,co zla způsobí.Ve čtyřiašedesátce odjel s mladší dcerou Olgou do emi- grace,aby v zahraničí připravoval vznik české republiky.Alice zůstala s matkou doma,Jan narukoval do Haliče a malíř Herbert zemřel za rok na tyf.

Masaryka v zahraničí znali zpolemik s Tolstým o neodpírání zlu.Tř- krát byl za Tolstým v Jasné Poljaně.K Rusku se vyjádřil objemnou knihou "Rusko a Evropa",přeloženou do několika jazyků,ale v carském Rusku ji zaká- zali.Už 6.prosince 1915 promluvil k 500.výročí upálení M.Jana Husa a vy- hlásil právo Husova národa na samostatnost.Přednášel tehdy na "Colege" v Londýně a v únoru 1916 začal domlouvat podmínky pro činnost české emigra. ce s ministerským předsedou Francie,kde vznikla "Česká národní rada",kte- rou v půli roku 1918 uznaly za nejvyšší orgán čsl.národa Francie,Anglie, USA,Japonsko,Itálie a 14.říjma dr.Beneš oznámil ustavení zatímní vlády československé.

Masaryk byl od května 1917 v Rusku,kde se dojednávaly podmínky pro odjezd českých legií do Francie.Zjara 1918 jednal s prezidentem Wilso- nem,jemuž přednesl čsl.program a dne 30.6.1918 se v Pittsburku sešli Češi a Slováci k dojednání společného státu.Prezident Wilson odpověděl dne 18. října 1918 zřejmě i zásluhou Masaryka Rakousku na jeho nabídku kapitula- ce velmi jasně: národy samy rozhodnou,zda chtěji,či nikoli zůstat součástí monarchie.

Masaryk se vracel domů a dne 20.prosince 1918 jej vítali v Horním Dvořišti a 21.prosince za zimomřivéhočasu jej bouřlivě přivítala Praha. Alois Jirásek mu padal ruku už jako zvolenému presidentu ČSR.Českosloven- ská republika si musela své hranice dlouho dobývat na mírových jednáních v Paříži,ale i vojensky doma.Masaryk definoval svůj demokratický a huma- nistický program ještě dvěma spisy: "Cesta revoluce",která je souborem jeho prezidentských projevů, a "Světová revoluce",v níž podal výklad vel- kého dramatu l.světové války,osvobozovacího boje Čechů a Slováků a s nim i demokratických úkolů země.Kniha vyšla do roku 1930 v l6.vydáních a v osmi jazycích.

Poslední její stať nazval "Demokracie a humanita" a zdůraznil v ní: "Ježiš,ne Caesar,opakuji,toť smysl našich dějin a demokracie.....Nejhlubší argument pro demokracii je víra v člověka,v jeho hodnotu,jeho duchovnost a nesmrtelnou duši:to je pravá metafyzická rovnost."

Masaryk byl čtyřikrát zvolen prezidentem.Dne 12.prosince 1935 abdi- koval pro vysoký věk a doporučil za sebe Dr.Beneše.Tušil z Německa nebez- pečí nejen pro českou zemi,třebaže nemohl dohlédnout času bytí a nebytí českého národa.


PD

Na Příkopě 858/20 (Navštívil 10.2.1928 Zemskou banku)

Pomník,O.Španiel 2000

Hradčanské náměstí


Památníček

"K poctě osmdesátých narozenin prezidenta T.G.Masaryka

zasadily žačky 5.třídy obecné školy na jaře 1930 tři akátové stromy".

Svobodova ,u školy (odstraněn)

PD,v hor.pol.profil hlavy, J.Mára b.r.

Vinohrady čp.15/III. "První prezident republiky čs. bydlel

            v tomto domě v letech 1890-1894"