Václav Štulc

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

Václav Svatopluk Štulc

20.12.1814 Kladno 9.8.1887 Praha Pohřben v kapitulní hrobce na Vyšehradě

Bysta na podstavci,1910 Vyšehrad,sad u probošství



Český buditelský kněz a spisovatel.Generační druh K.H.Máchy, vydával básně,povídky,překládal polskou literaturu.Založil ka- tolický časopis "Blahozvěst",psal náboženské články a knížky. Probošt na Vyšehradě,který inspiroval založení "Slavína".



     Vrstevníci si naň veršovali:"Vroucí vzdával nebi dík / že jest Čech

a katolík!" Byl to katolický kněz vroucí víry,nesouhlasil s upálením M.Ja- na Husa,ale husitské hnutí odmítal.Jenže právě husitství dávalo Čechům v době obrození křídla,bylo hrdosti národa.Chodil za ředitelování Jungmanna na Akademické gymnasium s vlastenci Pichlem,Riegrem,Máchou,Sabinou atd. Byl hrdý,že český život prothával policejní kazajky císaře Františka I. a plný víry v Hankovy "objevy" staročeských Rukopisů,čili padělků,jimiž do mělo dokázat,že české písemnictví je neméně tak staré jako německé.

    Ještě před studiem v kněžském semináři vydal Štulc svazeček veršů

v národním tónu "Na Tatrách a pod Tatrami" (1834 a 1835).Lyru ladil vášni- vě,publikoval i během studia v kněžském semináři,kde byl vysvěcen na kněze roku 1836 a po krátkém kaplanství v Kvílicích se vrátil do Prahy a vyko- nával tu duchovní poslání na mnoha místech.Byl duchovním v Klárově ústavu slepců,potom v kateřinském ústavu choromyslných,stal se duchovním správcem škol a vyučoval povinné náboženství,dějiny i češtinu na gymnasiu,na němž kdys řediteloval Jungmann.Jeho exhorty čili kázání v Klementinské síni nbyly studenty hojně navštěvovány.

     V roce 1844 vydal překlad německé knížky pro děti "Padesát bajek a

několika vážnějších básniček pro naše milé maličké." Veršoval v lidové tónice Čelakovského,básnického idolu doby.A pak svázal do svazečku vlast- ní verše a nazval je "Poměnky na cestách života".

     Vášnivý vlastenec,nadaný básník a spisovatel byl bigotním,intolerant-

ním katolíkem a mladé generaci "májovců" (generace Nerudy,1858 vydala alma- nach "Máj") neimponoval.Ještě byl příliš v národě zjitřený "bolák" kato-

licko-habsburské totality po Bílé hoře a krutá honba habsburků s katolíky na jinověrce.Bývalý jezuita Dobrovský želel zničení velké české kultury doby veleslavínské.Jungmann spočítal,že Koniáš zmrzačil svvým "Klíčem",či- li seznamem zakázaných knih,české písemnictví a nespočítatelné životy tzv."kacířů".Do obrozenské doby vlétla jiskra Husova,Žižky,Komenského a celé veleslavínské doby,čili české kultury,jíž habsburkové s katolíky po Bílé hoře z života vymetli,což dokládají nespúočetná fakta.

     Štulc začal vydával katolický týdeník "Blahozvěst" (1847-1862).Ne-

vyhnul se jako redaktor a učitel dějepisu vyhnout sporům o výklad českých dějin.Havlíčkova a Nerudova generace jej vidávali klečet u Marianského sloupu,který nechal po Bílé hoře postavit (1652) na Staroměstském náměstí císař Ferdinand III.,aby se ti konaly marianské děkovné bohoslužby,jež měly zavést marianský kult,čili dík P.Marii,jež prý na Bílé hoře dopomohla k vítězství nad Čechy.

     Štulc napsal mnoho životopisů svatých a náboženských knížek i pu-

blikaci "Děje a osudy mistra Jana Husa z Husince" a "Česká národnost a evangelická církev",což mělo polemické ozvěny.V roce 1848,kdy se národ i Slované v Rakousku hlásili o svá práva,odseděl si dva dva měsíce za pro- slovanské názory,jež vyslovil ve svém politickém listu "Pozor".

     Čtrnáct roků vydával i katolický kalendář "Poutník z Prahy",nebo

"Besedy katolické".V "Pečírkově národním kalendáři" otiskl kromě svých básní i velmi zasvěcenou studii "Obecný ráz literatury polské" (1864).

     K zásluhám Štulce patří,že se po seznámení s polským knížetem Lubo-

mírským začal jako první v Čechách soustavně zabývat polskou literaturou. Přeložil celého Miczkiewicze (kromě Pana Tadeáše).Hodně přednášel v Umě- lecké besedě o Jungmannovi,A.Markovi,Miczkiewiczovi,Procházkovi a o dal- ších osobnostech slovanského světa.J.V.Frič,o něco starší než generace "májovců",vypravuje v "Pamětech" o konfliktu Štulce s B.Němcovou.Když do- pisovala "Babičku" dedikovala ji na radu přátel "Babičku" hr.Kounicové v očekávání nějaké hnotné výpomoci ve své nouzi.Tehdy za ní přišel Štulc a prosil ji,aby psala katolické povídky do jeho kalendářů a tím že se zbaví starostí s obživou.Kladl si však podmínku,že s nim musí veřejně v otevřeném kočáře jet na zámek Kouniců a tam se před všemi vyzpovídat z hříchů.Tím hříšná žena učiní pokání a on jí dá rozhřešení.Aby byla po- volnější,ukázal ji její milostný dopis,který kdysi psala mladému Jurenkovi. Bůhví,kde k němu Štulc přišel.Němcová ho vyhodila.

     Štulc se stal v roce 1860 sídelním kanovníkem a po deseti letech

šedesátým proboštem na Vyšehradě,kde vykonal mnoho dobrého.Povznesl mís- to českých dějin rekonstrukcí kostela,ošetřoval hroby a stavěl nové pro- bošství.Dokončení svého díla se nedočkal,ale zbyla po něm myšlenka,vytvo- řit na Vyšehradě pohřebiště českých velikánů,což se po sedmi letech v hor- ké atmosféře boje o českou státnost uskutečnilo Slavínem.