Václav Budovec z Budova

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

28.8.1551 Janovičky u Čáslavi

21.6.1621 Praha

PD a socha, A.Bílek 1927

Týnská 627/7


Českobratrský politik a spisovatel.Měl zásluhy o prosazení Majestátu Rudolfa II.,jimž byla zaručována náboženská rovnoprávnost (9.7.1609).Účastník stavovského povstání roku 1618. Popraven 21.6. 1621 na Stroměstském náměstí. Z díla: "Antialkorán".


"Mé šediny,hle,jaká čest vás očekávala,abyste mučedlnickou korunou poctěny byly." V.Budovec před popravou


Staroměstský rynek obklopilo vojsko a na Pražském hradě zahřměla dě- la.Před ztichlým davem usedli do lavic na podiu soudci v čele s hr.Lich- tenstejnem.Všechno bylo přesně do podrobností připraveno jako v divadel- ním amfiteatru,jen rozhrnout oponu.Jezuité se do poslední chvíle ptali obviněných "zločinců",zda přiznají své provinění a zřeknou se své českobra- trské,evangelické víry.Jaké provinění,když se bili za vlastní zemi,jaké zřeknutí se víry,v níž se narodili? Všechna lidská práva řídit se vlastním svědomím byla pošlapána.

Těch čekatelů na ortel smrti bylo 27,všichni byli členové direktoria, čili vedení české země,kteří chtěli řídit vlastní zemi a vyznávat svobodně svoji víru.Císař Ferdinand II. se ve své kapli dlouho modlil k Panně Ma- rií,než podepsal tresty provinilců,jež byly odstupňovány podle míry "pro- vinění",ale všechny znamenaly smrt.Císař vychován jezuity naslouchal je- jejich radám.Dodali mu síly k rozhodnutí citátem :"... rozlučeš hlavy hříš- ných i způsoby nejtvrdšími",říká se v Bibli.Císař podepsal,jen rozštvrcení se mělo díti nikoli zaživa,ale až po stětí hlavy.Lékař kat Mydlář konal své: sekal hlavy,ruce,rval jazyk,vypíchával oči,věšel,rozčtvrcoval těla a nechal je roznest do všech koutů Prahy.Byla to namáhavá práce a musel ně- kolikrát odpočívat.

Po stětí prvního provinilce Jáchyma Ondřeje Šlika,přistoupil ke špal- ku třiasedmdesátiletý Václav Budovec.Jezuité mu před popravou domlouvali, aby odvolal svá hříšná učení,aby se kal.Ale Budovec hrdě vztyčil svou še- dou hlavu s kozí bradkou a zvolal: "Pane",vezmi ode mne ducha mého,ať ne- vidím těch zlých věcí,které přijíti mají na mou vlast."

Bylo pondělí letního slunovratu dne 21.června 1621.Kat mu uťal hlavu. Celých deset roků pak s jedenácti dalšími visela pro výstrahu na staromě- stské mostecké věži.

Budovec pocházel ze vzdělaného českobratrského rodů.Jeho otec nepřišel o hlavu za povstání české šlechty proti habsburskému císaři Ferdinadu I. v roce 1546 jenom pro své velké zásluhy v boji proti Turkům.V rodu bylo vzdělání jako nepsaná povinnost a proto i Václav šel na studia do ciziny. Přítele Slavatu zlákala na studiích v Itálii bombastická nádhera katolíků, proto přestoupil ke katolíkům.

Budovec navštívil v sedmnácti Řím a nádhera města byla pro jeho česko- bratrský asketismus Babylonem,"..který jistě padne".Jenže nádhera je ši- dítkem a divadlem moci,jež oslepuje,aby vládla.Budovec na studiích ve Wit- temberku se seznámil s Kalvínovým nástupcem Bezou,v Paříži prožil hrůzu "bartolomějské noci",v níž katolická panovnice Kateřina Medicejská nechala za noc povraždit tři tisíce hugenotů,čili francouzských kalvinistů.Odsud zamířil do Anglie,Skotska,Nizozemí a Německa.

Bylo mu šestadvacet,když byl dvorem vyslán do Turecka jako hofmistr, čili dvorský úředník vyslance do Turecka.Prof.David Chytrae mu ještě v Ro- stocku radil,aby si všechno zaznamenával a on i ve v nebezpečných podmín- kách,kdy mu šlo o život,si v sedm roků v Cařihradě poctivě všechno zazname- nával.Časo mu šlo o život,ale přežil.Naučil se arabsky,řecky a turecky a došel k názoru,že svět je třeba vidět,jaký je.

Po návratu vydal traktát "Krátkej spis o zlatém budoucím a nastávají- cím věku",ale mnohem významnějším byl jeho objemný spis "Antialkorán", v němž popsal,co v Turecku viděl a zažil.Dopodrobna rozebral,jak a čím je islám nesnášenlivý a spis dedikoval v roce 1612 císaři Rudolfu II.,aby mu naznačil,že se 2.září 1602 zákazem Jednoty českobratrské dopustil stej- né nesnášenlivosti."Čeští bratří" byli katolíkům trnem v oku a zakázali je už před sto lety.Budovec tím připomenul katolikům nesnášenlivou vládychti- vost.

Budovec už tehdy rozebral "Českou kroniku" Václava Hájka a krizoval jeho výmysly.Vědci konce 18.století Budovcův názor faktograficky prokázali, že existoval Jan z Nepomuka,nejvyšší notář,vyšehradský kanovník,generální vikář,který na sebe uvalil králův hněv pro zřízení kladrubského biskupství proti králově vůli a byl za to vhozen roku 1393 do Vltavy.Hájkův Nepomuk, kazatel v Týně a zpovědník královny Johanny,utopený roku 1383 neexistoval. Královna byla udávena psy 31.12.1386,čili před údajnou smrtí Jana z Pomuka. Přsto byl Hájkův Jan Nepomuk v roce 1729 pompézně prohlášen za svatého a stal se protiváhou zakázaného M.Jana Husa.

Ve "Kšaftu duchovním" Budovec kritizoval Slavatu za zradu českobra- trské víry,jež mu omožnila kariéru u katolíků.

Ve dnech 9.až 16.ledna l603 se konal sněm a Budovec na něm přednesl projev,jimž upozornil císaře Rudolf II.,že v zemi vládne náboženská into- lerance.Zdůrazňoval potřebu duchovní jednoty stavů.Nakoncipoval prosbu cí- saři,aby zrušil zákaz Českých bratří.Ale císařští úředníci předvedli Budovce

třikrát k výslechu.Rudolf se tehdy bál mocichtivosti bratra Matyášem a pro- to přišel na památný sněm 23.květnu 1608 a zahájil jej.Moravský pán Karel st. ze Žeroína dvě hodiny prokazoval nezbytnost náboženské tolerance a Budo- vec tu nakoncipoval 25 článků,jež se staly součástí Rudolfova "Majestátu" z roku 1609,jimž byla náboženská tolerance uzákoněna.Společná víra v bož- skou Trojici,psal Budovec,zavazuje všechny,aby nikdo nikoho neutiskoval kvůli jiné víře.

Sněm 28.ledna 1609 řídil Budovec a protože byl na něm i císař,mluvil německy.Formuloval jeden článek tzv.Rudolfova Majestátu náboženské snášen- livosti jeden po druhém.Katolíci Majestát oddalovali a Slavata s Martincem, královští místodržitelé,jej nepodepsali.V jednom článku Majestátu se říka: "Kdokoliv by budoucně při tom společném porovnání státi nemínil anebo je rušiti chtěl,aby jej z okna vyhodili."

Dne 6.března 1618 svolaly nekatolické stavy do Karolina sněm,na němž si stěžovaly na porušování Majestátu katolíky.Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu stížnosti odmítli.Nekatolickým pánům došla trpěli- vost a dne 22.května 1618 mladý Albrecht Jan Smiřický svolal ve svém domě "U Montágů" na Malé Straně tajnou schůzku,na níž vynesli nad oběma místo- držiteli pro jejich velezradu trest smrti.Dne 23.května 1618 vnikli na Hrad rozhněvaní nekatolíci a vyhodili Martinice,Slavatu i písaře Fabricia,který je bránil,z okna.(tzv.2.pražská defenestrace).

Čas otevřel cestu k vojenskému střetnutí 8.listopadu 1620 na Bílé hoře.Náboženskou svobodu (kromě svobody pro České bratry) vyhlásil tole- rančním patentem až Josefa II. v roce 1781.