Václav Hollar

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

13.7.1607 Praha

25.3.1677 Londýn (čvrt Westminster)

Pohřben na katolickém hřbitově kostela

sv.Markéty ve Westminstru)


PD,M.Aleš,A.Kusý 1878

Soukenická 1194/13


Světoznámý český kreslíř a grafik.Po Franfurtu n.M.,Štrasburku, Kolínu a Nizozemí se usadil v Londýně.Vrstevník Rembrandtův,jeden z největších světových grafiků:krajin,městských vedut,krojů,zátiší, přírodních motivů,portrétů atd.Nesmírně kultivovaný,vědecky přesný,jemný výtvarný projev.Nakreslil panorama gotické Prahy.


Trvalo rok,než si majitel domu v Soukenické ulici dal říci,že pa- mětní deska,kterou zhotovili malíř Aleš s arch.Kusým ke dvousetletému vý- ročí Hollarovy smrti,nebude na újmu fasádě domu,ale proslaví i majitelův dům.Po roce svolil.Hollar se v domě narodil v rodině depozitora zemských desek,který chránil významné dokumenty.

Václavova kreslení si už v dětství si povšiml kdekdo,jenže co je do talentu,který má nejisté živobytí,pomyslel otec.Později k jedné kresbě Hollar o tom rodinném rozhodování připsal:"Beaucoup retardé par son pere" (Hodně zanedbán svým otcem).

Někdo tvrdí,že odešel z domu ve dvacíti s pobělohorskými exulanty. To znamená v roce 1627,kdy Habusburkové vydali "Obnovené zřízení zemské", v němž bylo uzákoněno jediné,a to katolické náboženství v zemi.Po něm všechna jiná vyznání byla zakázána a začala násilná rekatolizace českého národa.Hollar zamířil do Frankfurtu nad Mohanem a našel si práci rytce v dílně Matouše Meriama.Ryl grafické cykly a po roce už byl ve Štrásburku u nakladatele Jacoba Heydena a vydal řadu svých grafických pohledů na mě- sto a okolí a rovněž motivy z Prahy.

Potom pracoval V Kolíně n.R. v letech 1630-1636 u Hogenbergha a tam přímo vykouzlil 24 krajinářských leptů ze svých cest.V roce 1634 se zajel podívat za vrstevníkem Rembrantem do Nizozemí,jehož štětce si nesmírně vá- žil.Jistě si měli co říci,ale je nesporné,že si Hollar jistě velmi důkladně jeho dílo prohlédl a měli si asi co říci.O nějakém vzájemném vlivu těžko mluvit,je patně nepochné,že byli oba vyhraněnými idividualitami.

Za dva roroky se v Kolíně zastavila anglická diplomatická mise ve- dena hr.Thomasem Howardem Arundele,která mířila s diplomatickým posláním do Vídně.Uměnímilovný Arundel se o Hollarovi doslechl a vzal jej sebou za popdmínky,že bude cestou kreslit města.

Štěstí má mnoho tváří a Hollar se tehdy ve dnech 6.-13.července 1636 objevil doma v Praze.Českou zemí brázdilo jedno vojsko za druhým a nikdo nevěděl,kdo je s kým a proti komu.To byl důsledek habsburské představy, že "cuius regio,eius religio",čili komu patří země,toho je naboženství. Od bitvy na Bílé hoře 8.12.1620 popravovali,Lichtenstein konfiskoval ka- cířský majetek a vydával se patent za patentem a jezuité i moravský kardi- nál Ditrichstein císaři našeptávali,že Bible připouští kacíře trestat i smrtí.

Hollar v tom zmatku vojsk vyšel na Petřín,pod sebou spatřil Prahu, jež byla ještě taková,jakou opustil,ale poblí Vltavy už vyrůstal Valdstej- nův palác.Kreslil a kreslil s velkou chutí panorama Prahy od Petřína ke Zlíchovu.Dnes je obraz dokumentem,ba zázrakem z něhož můžeme poznat,jak vypadala gotická Praha.Před třiceti roky (1606) Prahu namalova i malíř Sa- deler,takže vzniklao dvoje svědectví gotické Prahy.

Když Hollar přijel v roce 1649 do Antverp,nakresliů tu svůj proslu- lý lept "Pohled na Prahu".

Rok po návštěvě domova zakotvil v Londýně.Arundel jej vzal k sobě a slavný grafik našel u něj nadlouho práci a v Arundelově komorné našel svou životní družku.Pořizoval pro svého dobrodince grafické přepisy jeho bo- hatých sbírek a kreslil městské veduty Londýna.Vytříbenou technikou na- kreslil jemnou nádheru listů,motýlů,škeblí a hmyzu.Vyučoval u dvora krále Karla I. princeznu a zdálo se,že bude mít klidný život.Jeho kresby Londýna šly na dračku a práce měl dost,jenže vydavatele jej odírali kde mohli.

Životní Hollarově pohodě učinila konec porážka královských vojsk Cromwellem.V roce 1644 Hollar musel s Arundelovou rodinou uprchnout před revolucí do Antverp.Osmiletý pobyt ve Flandřích odborníci počítají za nej- úrodnější Hollarova léta.Vytříbil si grafickou techniku k dokonalosti a pokračoval v cyklu studií ženských kostýmů,kterou nazval "Theatrum mulie- rum".Nezapomněl v cyklu na české ženy.Pracoval přitom na grafických listech podle Arundelovy sbírky a nizozemští malíři jej inspirovali k cyklu listů holandských válečných a obchodních lodí,jimiž okouzlil.

Stuartovci se v roce 1652 vrátili do Londýna.Nakladatelé mu tehdy na- bízeli k ilustracím vzácná literární díla a věhlas Hollarova mistrovství dostoupil vrcholu.Angličané mu říkali "the famous etcher".Na bohatém sou- pisu jeho prací figurují skvělé portréty:královny Jindřišky Marie,krále Karla I.,Durrera,státníka a filosofa Bacona z Verulamu,J.A.Komenského a také autoportrét.

Hollarovy kreslířské úspěchy uvadaly.Trochu oživení zájmu o jeho obrázky nastalo po požáru Londýna v roce 1666.Jenže velký umělec se neuměl bránit vydavatelské lichvě,zchudl a osud mu uštědřil ránu: zemřel mu na mor jediný syn.Po pěti letech ho málem zaboli na moři korsáři,když se vracel z Tangeru (dnes Tandža) v Maroku,kde kreslil plán města."The fa- mous etcher" zemřel chud v londýnské Gordines Street.

V roce 1863 se čáslavský rodák Jan Vusín,který byl ředitelem Vídeň- ské knihovny,obrátil do Prahy s prosbou,aby zakoupila 2800 Hollarových obrázků od bonského obchodníka s uměleckými předměty Hermanna.Český sněm 1.3.1863 schválil koupi,takže český národ vlastní za 5 tisíc tolarů sbírku jednoho z nejgeniálvějších svých malířů.Je uložena v Národním muzeu.Dnes je všeobecně známa pod názvem "Holareum".Je po sbírce v Britském museu největší.

Hollarův život vykreslil K.V.Rais v povídce "Vyhnanec" a čeští gra- fici pojmenovali jeho jménem svůj spolek jeho jménem - Hollar.


Bysta,J.Hendrych,A.Kryl,J.Rathouský 1999

Soukenická 1194/13