Václav Krocín starší z Drahobejle

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

kolem 1532 Žatec

23.12.1605 Praha


PD,kamenný erb

Betlémské náměstí 269/11


Primátor Starého města pražského zvolený v roce 1584.Nechal postavit známou "Krocínovu kašnu" na Staroměstském náměstí (odstraněna 1862,zbytky v pražském lapidariu).Dobrý hospodář.


Krocínovo jméno se udrželo v paměti Prahy proto,že dal doprostřed Staroměstkého náměstí postavit krásnou renesanční kašnu z mramoru,která po něm nesla tři staletí název "Krocínova kašna".Je zobrazena malíři (např.V.Morstadtem),kteří Staroměstské náměstí malovali do roku 1862. Za primátorství Františka Pšstrossa byla kašna odstraněna a její zbytky se našly při stavbě moderního,corbussierovského pensionu od J.Havlíčka a K.Honzíka na Žižkově (1932).

Za Krocínova primátorství,který byl zvolen do čela Starého města v roce 1584,vzniklo v Praze mnoho pro obecný prospěch obyvatel.Krocíno- vi bylo přes padesát,když oblékl primátorský talár.Pocházel z vladycké rodiny v Žatci.Jméno Krocín si zřejmě dal z dobové módy brzo po příchodu do Prahy na univerzitu.Původně se pravděpodobně jmenoval "Šafránek".V er- bu,který mu v roce 1587 udělil císař Rudolf II. s přídomkem "z Drahobej- le",je totiž zobrazen lev,držící šafránový květ a slovo krocín je vlast- ně žluté barvivo šafránu.Prostě moda je chorobou patrně každé doby a říká se,že je v české napodobivostí tepnou české povahy.

Po studiu jej se dostal do služeb města Prahy.V osmadvacíti se doč- kal udělení městského práva a zřejmě se výhodně oženil,protože si brzo po svatbě s Kateřinou pořídili v Koncilské ulici dům.A za sedm let po při- znání městského práva už Krocínově rodině patřil rovněž pivovar "U Hatai- patiů",onen pivovar,který se dostal do majetku Fingerhutů,čili Vojtěcha Náprstka,který z něj vytvořil známé "Náprstkové muzeum".Později rodině Krocínů patřila i vinice s usedlosti Krocinka ve Vysočanech.

Krocín si časem přikoupil ještě dva domy a v jednom z nich zřídil pražský špitál.Byl bezeSporu dobrým hospodářským odborníkem,protože jej zvolili v roce 1571 do mosteckého úřadu,ve kterém se vybíraly poplatky za přejezd Karlova mostu.Po třinácti letech už zasedl ve staroměstské radě.

Přesvědčil zřejmě nejenom svou odborností,ale bezpochyby uměl i promluvit.Byl zvolen do zemského sněmu,v němž zastupoval městský stav a jeho hospodářská a organizační erudice mu dopomohla i ke křeslu "berníka", čili člověka,který dohlížel na způsob a správnost placení daní.

Praha tehdy byla křižovatkou obchodních cest střední Evropy.Na Staré město se sjížděly povozy a v přilehlých ulicích se odedávna usazovali ob- chodníci.Kolem byly dílny řemeslníků a stánky obchodníků se rozložily kolem dokola.

Zkušený právník a znalec hospodářských nařízení Krocín vnesl do ob- chodních vztahů města pořádek tím způsobem,že zpracoval systém tržního zákona pro obchodníky a řemeslníky.

Ze skrovných údajů o Krocínovi můžeme jenom tušit,že vedl pražskou obec důmyslně a k obecnému blahu.Z genealogie jeho vladyckého rodu lze vy- číst,že jeho bratr byl primátorem v Roudnici a syn Václav měl v Praze na Uhelném trhu dům "U kocourů".Druhý syn Jan Kryštof prodal zděděný dům "U Halánků" (dnes Náprstkovo muzeum),a odstěhoval se do Plzně,kde usedl do primátorského křesla a je zapsán pro své zásluhy v historii města.