Václav Matěj Kramerius

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

9.2.1759 Klatovy

22.3.1808 Praha

Pohřben na Olšanech


PD,1868

Husova 323/16


Český obrozenecký vydavatel,novinář a spisovatel.Vydával od 1.1. 1786 Pražské poštovské noviny,od 1789 Krameriusovy c.k.vlastenecké noviny.Vydavatelství knih "Česká expedice" založil 1789.Vydal na 100 titulů.Z knih:"Kniha Josefova",populární výklad tolerančního patentu (1781) Josefa II. "Nový kalendář tolerancí".


"Zajisté jazyk náš český tak jest prostranný a na slova hojný, že v něm všelijaké příběhy nejkrásnější spisovati můžeme."

V.M.Kramerius


V půli června 1786 čeští vlastenci zajásali,protože "od slavné měst- ské rady poskytnuto jest místo na Koňském trhu k vystavení pohodlného divadelního domu",psal Kramerius v Pražských poštovských novinách , "..aby (t.j.divadelníci) jazyk český den po dni k většímu zrůstu přivádě- ti a jej ku předešlé znamenité skvělosti opět navrátiti mohli".

Už před pěti roky zvedl císař Josefa II. stavidla českého národní tolerančním patentem.Šest roků před vstupem chudého studenta jezuitského gymnasia v Klatovech na pražskou universitu.Přednášeli mu osvícenští pro- fesoři Seibt,Meiszner i vlastenecký St.Vydra.Český život byl v hlubokém útlumu.Kramerius se živil kondicemi v rodině ochránce staré české litera- tury ryt.Jana Neuberka,u něhož poznal Dobrovského,Pelcla,Ungara,bratry Thámy a další znamenité vlasteneck vědce.Po Neuberkaově smrti (1780) stu- dií zanechal pro místo v Schonfeldských c.k.poštovských novinách.Potom stačilo devět roků,aby Kramerius oznámil,že vyjdou jeho "Krameriusovy c.k.vlastenecké noviny"(1789),jejichž redakce se stala místem vlastenců.

O něco později vydával ještě populární periodikum "Nový kalendář tolerancí pro veškerý národ český katolického a evangelického nábožensví". To byl pro Čechy přímo zázrak.V tom čase historici prokázali,že sv.Jan Nepomucký byl kronikářem Hájkem vymyšlen jako protiváha mravní čistoty zakázaného Jana Husa.Jenže to by bylo i v Josefově toleranci bezpochyby nové kacířství,takže,co čas zastřel,srdce nebolí a účel světí prostředky.

Jenže na programu času byla přímo záchrana,obnova českého národa a a "Klíčem..." Koniáše zplundrovány české dějiny a jejich slovesnosti.To- leranční patent ponechal zákaz "Českých bratří",hříchy na českém národě napravovali všichni,v nichž se probudila naplno láska ke savému národu. Ještě bylo nějakou dobu působilo 3.vydání Koniášova "Clavis haeresim claudens et aperiens" (Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající,k vyko- řenění vymykající),čili seznam zakázaných knih.

Josefinská doba lačněla po novém stejně jako kdysi doba Veleslavína. Kromě novin vydával Kramerius od roku 1790 i české knihy.Nazval svoje vydavatelství "Česká expedice",která sídlila v Michalské ul.na Starém mě- stě.Vlastenci je doslova obléhali,zde se diskutovala a odsud se české knihy šířily po celé české zemi.Po náboženských knihách katolíků,jež slou- žily víc propagandistickým cílům (např.Manniho "Žalář pekelný",strašák na kacíře),byly Krameriovy knížky přílivem světla poznání.Jenže po smrti císaře Josefa II.byla přísná cenzura obnovena.Kramerius přesto vydával v pěkné češtině pohádky z Tisíce a jedné noci,pohádky z Podkrkonoší,cesto- pisy ze všech světadílů a především knížky ze staročeské literatury.

Vycházely knihy o hospodářství,nebo vyprávění o Laudonově smrti, o popravě Ludvíka XVI. a Marie Antonietty atd.Kramerius prováděl doslova renesanci ušlechtilé krásy české řeči a české kultury vůbec.

U jeho vydavatelství bylo bezpočet spolupacovníků,překladatelů,au- torů,kolportérů a poprávu se Kramerius prohlašoval za "Veleslavína 18. století".

Od roku 1801 začal vydávat ke svým novinám přílohu,nazvanou "Praž- ský posel".Vybral z přílohy svých novin každého roku do sborníčku,ktzerý pojmenoval "Večerní shromáždění dobrovické obce".Po šesti letech vydal jakousi obměnu německého "Volksfreude",čili populárně vzdělávací knižní periodikum "Přítel lidu".

Ve vlhké redakční pracovně,v níž redigoval noviny,psal zásadní člán- ky,překládal publikace a mnohé sám napsal,Kramerius zdravotně sešel.Jeho ediční činnost mu v roce 1795 vynesla sice postavení zámožného a váženého měšťana Prahy,ale nezpychl,protože hlavním cílem mu byla služba českému národu a oživení jeho zdeptané duše.

Osvícenská doba byla jakýmsi mocným paprskem,který prohřál studená století fyzického i duševního ujařmení českého národa.Matřština vyrazila z českých vesniček i z českých starých knih jako gejzír,který už nšlo zastavit,protože z gejzíru vznikaly potoky a řeky.Z této obrovské a vysi- lující práce vlastenců vyrostlo českému národu mnoho skrytých talentů, z nichž jedním z nejlepších byl Kramerius sám.

Život často nechává ty největší talenty umírat předčasně.Kramerius, klatovský rodák,ještě před padesátkou předal vydavatelství synovi.Ale je- ště byl svědkem,jak císař František I. oklešťoval národní život diktatu- rou "stát jsem já" a jeho policejní ředitel hr.Sedlnický ostře vyhlašoval, že národní hnutí je předstupněm revoluce.Jenže už bylo zaseto a začalo osení klíčit.Toleranční kalendáře ,"Kniha Josefova",listy královéhradecké- biskupa Haye,oblíbence Josefa II. atd. naznačuje,že národ nelze zničit, pokud se nezničí sám.