Václav Morávek
.gif)
Narození a úmrtí
- 8. 8. 1904 (Kolín)
- 21. 3. 1942 (Praha)
Památníky
- Prašný most, parčík; PD na mohyle, 1965
Odkazy
Bylo po sedmé hodině večer a od Břevnova ke střešovické vozovně přicházel muž. Instinktivně hodil zrakem přes silnici vpravo do malého parčíku lemovaného keři. Najednou se naň odsud vyrojili ozbrojenci a zatarasili mu cestu. Zatkli ho a svázali.
Když o něco níže skrytý Morávek spatřil, co se přihodilo jeho spojce Řehákovi, dovtípil se, že někdo je prozradil esesmanům. Kdo? Takových otazníků bylo v ilegální práci bezpočet. Byl to důstojník abwehru Paul Thümmel, s nímž tu měli mít schůzku, aby jim předal informace, za něž si nechával platit. Nebylo času na úvahy, přepadové komando jej zmerčilo a začalo po něm střílet.
Morávek byl znamenitým důstojníkem z povolání, skvělý střelec, srdnatý voják, jehož statečnost byla pověstná. Nezaváhal. Vyskočil z úkrytu a běžel dolů podél plotů k Prašnému mostu. Za ním pršelo střel, jako blesků za prudké bouře. Kličkoval jako zajíc před smečkou psů, otáčel se a střílel.
Tolik srdnatosti od osmatřicetiletého štábního kapitána gestapo zřejmě nečekalo. Jenže kolínský rodák, který si vybral za cíl svého života vojačinu, měl průpravu ve vojenské akademii v Hranicích, pak sloužil u 107. pluku v Olomouci a v soutěžích ve střelbě si vysloužil odznak nejlepšího střelce čs. armády.
Když v říšský zástupce v Čechách, Heydrich, popisoval v dopise svému šéfovi Bormanovi do Berlína událost, napsal, že se Morávek objevil nečekaně, ale když spatřil zatčenou svou ilegální spojku, začal střílet. Střely houfu pronásledovatelů jej zranily do stehna a lýtka. Když se u Prašného mostu dal doleva k Dejvicím, už jej gestapáci obklíčili. Krvácel z deseti střel a střílel do poslední chvíle. Vypálil padesát ran a poslední si nechal pro sebe. Zůstal ležet v trávníku mezi topoly, jež se právě prvního jarního dne nalévaly mízou.
Po demobilizaci čs. vojsk chtěl Morávek v roce 1939 utéci do zahraničí a snažil se přejít hranici do Polska u Ostravy. Bohužel se mu to už nepovedlo a musel se vrátit domů do Kolína, kde mu pomohli k místu na úřadě práce. Morávek ztratil někdejší spojení s důstojnickým štábem, ale znal se dobře s pplk. Josefem Balabánem z dělostřelecké divize, který sloužil na ministerstvu národní obrany. A neméně dobře znal i pplk. Josefa Mašína z 1. pluku J. Žižky z Trocnova v Ruzyni. Mašína museli prý vyhnat z ruzyňských kasáren a odejmout mu distinkce, protože chtěl vyhodit do vzduchu sklad zbraní, aby se nedostal do rukou Němců. Zanedlouho se všichni tři setkali ve vojenské protiokupační skupině „Obrana národa“, jež vznikla bezprostředně po německé okupaci.
Morávek, Balabán a Mašín vytvořili zpravodajskou složku, jež dostala za úkol získávat německé vojenské plány, kopie nových zbraní, vyrábět falešné legitimace atd. Zprvu si zařídili pro běžné spojení s londýnskou emigrací kamuflovanou schránku na francouzském velvyslanectví v Bukurešti. Jenže na přelomu let l939-40 ji gestapo objevilo. V roce 1940 už jejich ilegální zpravodajská skupina měla vlastní vysílačku.
První obětí neznámého konfidenta byl pplk. Balabán. Gestapo obklíčilo dům na Hanspaulce, kde se dlouho skrýval. Neprozradil nic ani při krutém mučení. Zpravodajské úkoly a celou síť za něj převzal pplk. Mašín. Němci zjistili, že na českém území pracují černé vysílačky od přepadení SSSR. Gestapo si zmapovalo české území do pásem a pro sledování černého vysílání si pořídilo zaměřovací přístroje. V ulicích Prahy tiše slídila auta s vojenskými zaměřovači.
Mašín věděl o německém slídění a upozornil na nebezpečí své kolegy vysílačky „Sparta II“. Když předávali do Londýna zprávy z bytu v ulici Pod Terebkou v Nuslích, gestapo je zachytilo a vtrhlo onoho osudného dne 13. května 1941 do domu. Mašín rozrazil dveře a střelbou umožnil Morávkovi a Peltánovi cestu k útěku. Gestapo Mašína týdny krutě vyslýchalo, zoufale se v naději na smrt vrhl na gestapáky, ale neprozradil nic.
Morávek, kterého zranili do ruky, obnovil s Peltánem vysílání novou vysílačkou „Vlast“. Dokonce se chystal osvobodit Mašína, hlídaného v podolském lazaretu, jenže fašisté jej z Podolí přemístili. Morávek prosil Londýn, aby s Němci dohodli výměnu Mašína za německé důstojníky. Dva dni po jeho prosbě (28. 6. 1941) přepadlo gestapo jejich vysílání podruhé, a to v bytě F. Mandíka v nuselské Horní ulici. Podařilo se jim uprchnout. Morávek obnovil vysílání v Jinonicích vysílačkou „Sparta I.“, ale gestapo jej přece jenom vyslídilo a přepadlo v prosinci v Karlově ulici na Starém Městě.
Nejlepší střelec čs. armády se neuvěřitelně statečně prostřílel a tři gestapáky těžce zranil. Smyčka nad jeho hrdinským odporem se však osudově zadrhla v první jarní den roku 1942. Na gestapu sledovali podezřelé styky kolegy Thummela z abvéru, a ten se přiznal a přivedl přepadové komando na schůzku.
