Václav Smetáček

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

30.9.1906 Brno 18.2.1986 Praha Pohřben na Vyšehradě

PD s bystou,V.Růžičková-Veyrychová 1991 Obecní dům,foyer,1995 přemístěno do sálu FOK,2.patro



Český dirigent.Založil Pražské dechové kvinteto.Zprvu hrál na housle,hoboj,violu,klavír,pak byl sbormistrem a půl století dirigentem orchestru FOK (1942-82).Dirigoval světové orche- stry,roku 1965 se vydal s taktovkou na 80 dní kolem světa.Nej- čestnější místo v jeho repertoáru měla Smetanova "Má vlast".


"Přicházíš k orchestru jako kouzelník,který odmyká skladatelovo

tajemství." L.Bernstein

  "Těleso neukázněné nemůže podávat vyspělé umělecké výkony".
                                              V.Smetáček


     Dr.Smetáček napsal v letech 1938-39 studii "Slovo o kázni".Ono se to

zdálo trochu puritánské,jenže dokažte něco velkého bez kázně,jenom pla- ným řečněním.Bylo to jeho úzkostlivé krédo,jež dodržoval u sebe a žádal po jiných."Vždyť vy jste tak nesnesitelně přesný",žertovali kolegové,jenže Smetáček neslevil.Jednou při koncertu v Barceloně přišli členové orchestru do zkoušky pozdě a Smetáček dal výpověď.Ale budiž pochválena jeho přísnost a prozřetelnost,že skutečnou výpověď dal až 31.3.1972,k 30.výročí svého šefování Symfonického orchestru hl.m.Prahy.

     Orchestr kdysi založil Rudolf Pekárek pod názvem Film-Opera-Koncert

(FOK).A později o Smetáčkovi řekl dr.Šeda,že "FOK udělal Smetáčka a Smetá- ček FOK".Hudba a přísnost nejsou zrovna synonyma,jenže u něj byla nejenom v hudbě,ale i v životě.Kdo jiný si dokázal pořizovat tak precizní záznamy jako on.Byly faktograficky přesné - kdy,kde,co a jak a když se dnes v nich zalistuje,je jako na dlani celý jeho život s hudbou.

     Obvykle slavní muzikanti mívají dlouhé rodové zázemí,jenže on měl

jediného muzikantského předchůdce v otci.Ten hrával na housle ve student- ské kapele gymnasia ve Slaném a v septimě napsal "Polku slanských abitu- rientů".Jenže rodina hudebnímu talentu určila jistější budoucnost ve stu- diu práv,takže Václav se narodil na otcově právnické štaci v Brně.Muzika

se v rodině uhnízdila šestiletý Václav už hrál na housle a s obdivem hleděl na otce,který v Brně dirigoval orchestr.

     Po první světové válce,kterou otec prožil v zákopech,se rodina pře-

stěhovala do Prahy.Váša už zvládl i violu a později i hoboj.Hrál v otcově brněnském orchestru a pak v orchestru bubenečského Sokola.Od roku 1922 současně studoval gymnasium i konservatoř a v roce 1928 se nechal zapsat na hudební vědu filosofické fakulty Karlovy univerzity.

     Potom přišel okamžik životního rozhodnutí.Václav volil hudbu.Založil

Pražské dechové kvinteto a vydržel s jeho čele 27 roků.Samozřejmě,že se tím nemohl život,ba ani uspokojit muzikatskou vášeň.Proto hostoval jako první hobojista v Národním divadle a posléze tři roky hrál v České filhar- monii.V roce 1933 mu konservatoř udělila Schubertovu cenua Karlova univer- zita mu předala diplom doktora hudebních věd.Kdo se mohl vykázat širší průpravou?

     Přišel den,kdy zvolil taktovku na celý život.Dirigoval pěvecké sdru-

žení Typografia,převzal i řízení hudebního oddělení v rozhlase a dokonce načas dirigoval slavný sbor z dob obrození Hlahol.Ti,kdo znali jeho dů- kladnou a všestrannou průpravu k muzicirování se v roce 1942 nerozpako- vali,když se hledal dirigent pro Pražské filharmoniky,čili pro FOK.Postavi- li jej do jeho čela.Byla to sice velká pocta,ale oproti slavné České fil- harmonii byl FOK nesouměřitelný.Smetáček řídil soubor umělecky a admini- strativně,ale po válce převzalo FOK do správy město Praha a název hudební- ho tělesa se ustálil na "Symfonický orchestr hl.m.Prahy". Slova Smetáček a FOK se stala synonomem.

     Záhy nastalo putování s orchestrem po celém světě a Smetáček nikdy

nezapoměl na Smetanovu "Mou vlast",jež v repertoiru nescházela.V roce 1980 ji s Českou filharmonii nahrál pro Suprafon a Japonci mu za ni udělili cenu firmy Nippon Columbia -"Golden CD prise".Tak vstoupil další český dirigent do rodiny významných světových dirigentů.

     Smetáček dirigoval Leningradský orchestr,orchestry v Los Engeles,

Buenos Aires,Hamburku,Berlíně atd. Spolupracoval s vynikajícími klavíristy Rauchem,Panenkou,s Benedettim,Richterem,s pěvci Blachutem,Hakenem a s další- mi mistry hudby.

     V cizině uváděl i české opery.Památným se stalo uvedení Janáčkovy

opery "Z mrtvého domu" v slavné italské La Scale roku 1966.Obava,že Ja- náček bude pro italské posluchače nezvyklý,se proměnila v neuvěřitel- ný triumf.Bylo to rok po Smetáčkově putování s taktovkou 80 dní kolem svě- ta (1965):objel deset velkoměst a od Amsterodamu po Buenos Aires nasloucha- li jeho interpretaci hudebních děl.Cesta to byla odvážná a náročná.Připo- mínala putování slavného "Českého kvarteta" světem.

     Natrvalo se mu do paměti zapsala chvíle,kdy dirigoval ve Florencii

Mahlerovu 10. a Brucknerovu 9.symfonii.Najednou mu zmrtvěla při dirigová- ní ruka,ale dokončil a ležel v šatně bez vlády.Po roce byl stižen infark- tem na dirigentském stupínku v Košicích. V Roku České hudby 1984 ještě uvedl 5 obrazů z Cyrana de Bergeraca,milovaného Foerstra,Dvořákovu Symfo- nii E dur a dvakrát "Sv.Ludmilu" v katedrále sv.Víta.To bylo jeho vyznání dílu,jež dirigoval zpaměti a zapsal jeho uvedení do své pečlivě vedené kartotéky 5.12.1985 pod číslem 2000.Posledním koncerte byl B.Martinů:

"Symfonie č.4 a V.Novák "O věčné touze".