Václav Vavřinec Reiner

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

8.8.1689 (pokřtěn) Praha 9.10.1743 Praha Pohřben v kostele sv.Jilji

PD, J.Hvozdenský 1989 Na Perštýně 344



Český barokní malíř.Doménou jeho tvorby byly fresky a kabinet- ní krajina.Z díla: "Giagantomachov"(Černínský palác),"Poslední soud"(strop Křižovnického kostela),fresky v kostele sv.Jana Ne- pomuckého na Hradčanech,fresky v kostele sv.Jilji na Starém mě- stě,sala terena ve Vrtbovské zahradě,"Obětování" v Loretě.




     Byl o dvacet roků mladší než jeho slavný barokní předchůdce Petr

Brandl,proto mu do tvorby prosvitly i počátky rokoka.Reiner nebyl v Ita- lii ani jinde,aby si "ohmatal" své inspirační vzory.Jeho talentu stačily domácí obrazárny šlechty i církve,do nichž si našel přístup.V jeho době se překotně budovaly paláce,kláštery a kostely,protože zbohatlá poběloho- rská aristokracie a katolická církev si pro svou reprezentaci stavěly pa- láce a chrámy.Zejména Malá Strana zazářila uhrančivým barokem,ale baroku musela ustoupit Malá Strana gotická,kterou naštětsí zachovali na panora- ,arech Prahy malíři Hollar a Sadeler.

     Reiner pocházel z rodiny pražského sochaře ze Starého města z domu

poblíž kostela sv.Havla.Otec mu dal základy kresby a rodinný přítel,malíř fresek J.K.Liška,všechno ostatní.U strýce Václava,který měl obvchod s ob- razy se scházeli umělci,od nichž mladý malíř leccos pochytil.Byl však ob- dařen talentem tak obrovským,že vyzrál k jedinečnosti stylu zázračně brzo. V tom čase byl k malířské živnosti zapotřebí vyuční list,a ten si Reiner získal u nepříliš dobrého malíře,který si však po obchodnicku z obrazů "učně" učinil výnosný obchod.

     Reinerovi učarovaly především obrazy Petra Brandla v kostele sv.Ja-

kuba,u P.Marie Vítězné a jinde po Praze,a v nich byl jeden z hlavních je- ho malířských inspiračních zdrojů.Reiner maloval velmi půvabné závěsné obrázky,např."Bitva s Turky",kterých si povšimla šlechta i církev,takže první zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat.Reinerův talent měl ale

navíc.Mladý genius toužil po tom,aby mohl jako Brandl malovat nástěnné malby,jenže kdyby zakázky obdržel,kam by byl nástěnnou malbu namalovat, když Brandl nenechal v kostel místečka prázdného.Zakázky na nástěnné malby přišly a Reiner si v kostele místa vyhledal.Maloval prostě tam,kde Brandl nechal zeď prázdnou.Bylo to na rozměrných zdech a na stropech.

     To byla Reinerova doména.Rád maloval na zdi a stropy krajinářské

náměty.Nemohl však malovat,co by chtěl,ale musel povětšině dbát na přání zákazníka,což vymezovalo jeho prostorové vidění.V roce 1718 obdržel za- kázku hr.Černína pro palác na Hradčanech (budova ministerstva zahrani- čních věcí).Tato stavba,kterou inspirovala italská renesance i barok Reinera ohromila.Jeho fantazii přitáhla obrovská plocha nad hlavním scho- dištěm.Reiner ji objal do pomyslné obrovské náruče,rozmáchl se po ní bri- lantním švihem a v odvážné fantazii namaloval nad schodiště omračující fresku,kterou nazval "Gigantomach".

     Podobných možností měl hodně v letech 1722-23 v kopuli Křižovnické-

ho kostela vedle Staroměstské mostecké věže Karlova mostu.Jakoby ze sa- motného nebe padá tu na lidi obrovské drama "Posledního soudu".Rok před zakázkou U křižovníků jej požádala hrabata Vrtbovských nedaleko rodiště na Malé Straně o výzdobu své zahrady.A Reiner v zahradě vytvořil mistrnou "Alegorii umění"(1721),v níž se poprvé jakoby zachvěl geniálně tušený ko- lorit rokoka.

     Reiner neustrnul,vypracovával se k dokonalosti výrazu pilným pořizo-

váním kopií cizích kreseb v bohatých sbírkách a v obrazárnách Černínů a Vrtbovských.Dopracoval se ke skvělému šerosvitu,jemuž se kdysi přiučoval u Holbaxe i Lišky.V jeho interpretaci se však začaly do šerosvitu prodírat proudy světla a barvy.

     K nejlepšímu,co Reiner vytvořil patří fresková výzdoba kostela

sv.Jana Nepomuckého na Hradčanech z roku 1628 a v nedaleké Loretě vzácně vyvážená malba "Obětování" (1736),která v sobě skrývá podobné dramati- cké napětí jaké je v jeho freskách v kostele sv.Jilji vedle bydliště na Starém městě.Reiner však žil životem doby,jak dokládají jeho kulisy pro divadelníky v Kotcích,ale panely,jež oplývaly nemenší světelnou dra- matičností se nedochovaly.Šíře jeho zájmů dokresluje jeho zpřízněnost s kulturou svého času.

     Pozoruhodné jsou Reinerovy malby v kostele sv.Tomáše na Malé Stra-

ně,kde provedl jakousi syntézu svého smyslu pro velký interiér s porozumě- ním pro malé formáty.Do malých plošek kleneb tu totiž vkomponoval fresky podobné závěsným obrazům.Malá Strana to bylo jeho dětství a mládí,tu vy- rostl s geniálním stavitelem K.I.Dienzenhofferem.Byli stejného stáří, oba prožívali stejný,bouřlivý čas zrodu malostranského baroka a obě rodi- ny si byly blízké natolik,že Reiner byl kmotrem dětí mnoha Dienzenhofero- vých potomků ze dvou manželství.V době své práce u křižovníků namaloval Reiner příteli na strop jeho vilky,kterou si postavil na Smíchově,rozmar- né,smyslné "Bakchanaly".

     Počátkem třicátých let kulminunovaly Reinerovy nové tvárné prvky

v malbě.Jsou zřetelné v kostele sv.Jilji,který se právě dostavoval a Rei- ner si v něm zbudoval také rodinnou hrobku.Život mu však vyměřil málo času,přesto se ještě do něj vešly fresky sv.Josefa s Ježíškem v kostele sv.Petra na Poříčí,malby po celých Čechách např.na zámku Kozel u Plzně

krajiny s honem na jeleny,nebo na kance ve Frydlantu,u Rožmberků hornata krajina s rybáři a pastýři a obrazy v Dobré vodě,Citolibech,Broumově,Oseku, v Roudnici i na Zbraslavi.

     V pražské Národní galerii byl shromážděn soubor Reinerových obrazů

a skic,který je dějinným dokladem,že tvůrce barokní malby,jenž předzna- menal rokoko,přesáhl významem hranice českých zemí.