Vít Nejedlý

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

22.6.1912 Praha

1.1.1945 Dukla

Pohřben na území bojiště u Dukly,převezen na Vyšehrad


PD s hudebním symbolem,E.Famíra 1955

U Dienzenhofferových sadů 1102/1 (uvnitř domu)


Český hudební skladatel.Účastník bojů Čsl.vojenské jednotky v SSSR za 2.světové války.Založil "Armádní umělecký soubor", s nimž koncertoval na frontách.Z díla: pochod "Vítězství bude naše",opera "Tkalci".


Jeho děd Roman Nejedlý (1844-1920) byl 30 roků učitelem,ředitelem a varhaníkem kůru v Litomyšli.Vedl sbor spolku Vlastimil a ve svém hudeb- ním nakladatelství vydával vlastní i cizí skladby a hudební pomůcky.Otem byl Zdeněk Nejedlý,univ.prof.estetiky,hudební teorie a dějin na Karlově univerzitě.Nu a Vít jakoby padl daleko od rodného stromu šel po akademi- ckém gymnasiu na studium matematiky.Ale se v něm ozval hlas rodu a brzo přestoupil na filosofii a v roce 1936 obhájil doktorát disertaci "Počátek moderní české harmonie".

Hudba jej provázela jak je zřejmé od kolébky.Doma,kdy za otcem při- cházeli skladatelé,zpěváci,teoretici a byli to slavní lidé,ale pro něj ča- sem z nich opadla svatozář,protože poznal,že jsou ze stejného masa a kostí jako on.Otec byl nesmírně vzdělanou autopritou,která musela imponovat ency- klopedickými znalostmi.Ale především byl vykladačem české národní hudby, hlavně Smetany z jeho rodné Litomyšle.Otcovým dílem však procházely nejen hudební dějiny českých zemí,ale dějiny umění i literatury vůbec.

Vít se narodil dva roky před l.světovou válkou a zrození ČSR pro- žíval v šesti letech a ve dvacátých letech teprve uzrával do dospělosti. Republika v rušném hledání sociální pravdy se nestačila ani pozvednout a už tu byla světová hospodářská krize s milionem nezaměstnaných a na ni na- vazovala hrůzná kapitola německého fašismu s 2.světovou válkou.To nebylo málo pro generaci,jež válka zrodila a hrůznější válka krutě vyzkoušela.

Bylo pochopitelné,že šel v otcově chápání dějin,jež vběhly do nadě- jí prvního českého demokratického státu a šel i jeho šlépějemi porozumění chudině,jejíž historické zájmy otec priorizoval v začátcích republiky v ča- sopise "Var".

Vít přerůstal vědomostni svou generaci.Hrál výtečně na klavír a v šestnácti se už pokoušel komponovat.V roce 1928 napsal skladbu "V zimě", na to "Letní a zimní fantazie"(1928),"Valdštýnská fantazie"(1929) a roku 1931 ukončil studium skladby u O.Jeremiáše pozoruhodnou "I.symfonií".Když hlad vehnal chudobu do ulic, odmalička sociálně velmi citlivý Vít,dal své umění do služby dělnických kulturních spolku.Pracoval v hudební sekci "Svazu dělnických divadelních ochotníků",komponoval pro dělnický sbor,kte- rý dirigoval,psal písně a scénickou hudbu pro divadlo "Proletscéna".V Li- dovém domě ve Vysočanech založil dělnický orchestr,pro nějž zkomponoval např. "Olympiádní pochod","Pochod jednotné dělnické fronty" atd.

Sbormistrovskou průpravu získal ve starém,obrozenském pěveckém spol- ku "Lukes",který sahal svou tradicí do časů pádu Bachova absolutismu a a od roku 1862 pokračoval pěveckým sdružením Hlahol.Ta dějinná vertikála to byla otcova vize dějin a její pravdivost potvrzovala druhá půle 30.let.

Čtyřiavacetiletý Vít získal v roce 1936 angažma v olomouckém divad- le,zprvu jako korepetitor.Zanedlouho v divadle vznikla skupina mladých, kteří hořeli pro modernu.V mladické vášni oslovovali publikum divadla poe- tistickou,málo srozumitelnou vizí.Publikum uvyklé na kukátkovou,průhledně logickou scénografii těžko chápalo mladické nadšení,v jehož rytmu Vít skládal dva roky scénickou hudbu,např.k moderním scénickým úpravám Tolsté- ho "Vzkříšení",Puškinově "Pikové dámě" a k celé řadě známých či méně zná- mých literárních děl.

V roce 1938 fašisté udusili špamělskou demokracii a Hitler s Muso- linnim chytře přiměli Anglii a Francii k podepsání "Mnichovské smlouvy" (29.9.1938) o postoupení Sudet Německu.Vít v tom ohrožení existence Repu- bliky napsal "III.symfonii",kterou v zoufalé beznaději národa zahrál Čsl. rozhlasový orchestr.Okupační drama vyústilo 15.březnem 1939 do německé okupace,kdy Hitler hleděl z okna Pražského hradu na pokořenou Prahu.

V červnu 1939 musel Vít uprchnout za otcem do moskevského exilu.Pra- coval tam v českém vysílání moskevského rozhlasu a přitom chodil na konser- vatoř do třídy L.M.Ginzburga na dirigování.Svaz skladatelů SSSR jej přijal za svého člena.

Dne 22.června 1941 ve 3.15 hodin zrána Německo bez vyhlášení války napadlo SSSR.Devětadvacetiletý skladatel Nejedlý v odpověď na hrůzný čin napsal pochod "Vítězství bude naše",který provázel čsl.vojáky v SSSR na všech frontách 2.světové války.V roce 1943 Vít převzal hudební četu v l.čsl.samostatné brigádě a četa vyrostla do velkého pěvecko-orchetrál- ního tělesa,jež jezdilo za vojáky na frontu.Později obdržel sbor název "Armádní umělecký soubor".Každý koncert znamenal vojenský čin,v němž nehřměl kulomet,ale hřměla hudba,jež do vřavy smrti vnášela rozhodnost a víru.Vít na frontě skládal sbory,písně,pochody a zkomponoval i symfonii.

Prošel s Armádním uměleckým souborem cestu od bitvy u Kurska,kde fašisté prohráli tankovou válku a začli ustupovat,až po těžkou bitvu u Dukly na hranicích Československé republiky.Do ticha lesů a kopců se u Dukly ozývaly i tóny Nejedlého opery "Tkalci".Pod Vítovou taktovkou zazněla tato smetanovsky laděná hudba právě na Dukle.Jenže Vítovi nebylo dáno,aby rozvinul talent i život.Zemřel na komplikace střevního tyfu a distinkcei kapitána mu byly uděleny in memoriam.