Vladimír List

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.6.1877 Praha

27.6.1971 Brno

Pohřben v Brně


PD,společná s B.Beladou, J.Bartoš,J.Kadlčík 1992

Václavské náměstí,stanice metra - muzeum


Český elektrotechnik,prof.techniky v Brně.Jeden z tvůrců elektrifikačního zákona ČSR z 22.7.1919 a projektant elektrifikace Moravy a Slovenska.Předseda Elektrotechnického svazu ČSR,Čsl. normalizační společnosti a International Organisation for Standardisation (ISO).Spoluautor návrhu metra v Praze (1926).


"Technika není věc soukromá,je věcí celého lidstva.Bojuje proti bídě,nedostatku,otroctví.Není účelem sama sobě,nýbrž prostředkem k dosažení nevyššího dobra." Prof.Vladimír List


V roce 1923 jel Karel Čapek do Itálie a přivezl si poznámky z její přebohaté krásy k cestopisu "Italské listy".Jeho přítel prof.List z brněn- ské techniky byl ve stejný čas v USA a přivezl si moře záznamy o prudkém vývoji techniky ke knížce "Technik hledí na Ameriku".Oba přemýšleli,co přinese lidstvu rozvoj techniky.List v technice viděl "dosažení nejvyššího dobra",Čapek předvídal možnosti jejího zneužití.Oba měli na srdci humanní budoucnost lidstva.V Čapkově ing.Lupinovi z románu "Továrna na absolutno" je prof.List a v "Zahradníkově roku" mají Čapkové na jednom obrázku mezi sebou Lista s konvicí.

Listův svět vyrůstal z konce 19.století.Byl Pražan a žil odmala je- nom s otcem,poštovním zaměstnancem,v domě proti Žofínu.Sousedkou v domě byla paní G.Preissová,spisovatelka.Když navečer vyběhl na Žofín kolikrát viděl Vrchlického,estetika O.Hostinského,filosofa Durdíka a další koryfeje doby.Jako student gymnasia doučoval Dvořákova Toníka po návratu rodiny v roce 1895 z Ameriky.Tehdy přemluvil Dvořákova dcerka Otýlka,aby škvírkou pozoroval Dvořáka u klavíru.

Byl na gymnasiu premiantem,vynikal v matematice,fyzice a chemii a hořel pro umění.Po maturitě běžel za prof.Masarykem s úmyslem studovat sociologii a Masaryk mu půjčil Murpurgovu Statistiku.Jenže List zamířil na technicku.

Po vojenské službě v chorvatské Pule se dostal na Gerstnerovo stipen- dium do Belgie a když se vrátil velmi sebevědomněuspořádal přednášku o bel- gickém lodním vleku.F.Křižík se přednášky zúčastnil a nabídl mu místo ve svém karlínském podniku.Svěřil mu řízení konstrukce,takže List navrho- val transformátory,vinutí motorů,reostaty i regulátory světel pro Národní divadlo,a poznal rovněž elektrickou dopravu.V roce 1908 si jej všimla brněnská technika a nabídla mu místo profesora.Všechno viděl ve velké šíři zájmů a fakulty byly jeho světem,z něhož si si do Brna jako svou ženu od- vezl dceru prof.Gabauera,známého z boje proti pravosti Rukopisů (RKZ) v roce 1886.

Zrod ČSR 28.10.1918 Lista zastihl v pilné přípravě elektrifikačního zákona nového státu.Jeho zásluhou vyšel zákon ještě 22.7.1919.Studentům zdůrazňoval,že každý odborník musí poznat to nejlepší,co ve světě vzniklo a tvořivě promýšlet,jak to uplatňovat doma.Chopil se úkolu elektrifikace Moravy a Slovenska,takže jeho dílem je parní elektrárna Oslavany,Kroměříž, či teplárny v Brně i elektrárna ostravsko-karvinského uhelného revíru ve Třebovicích.

Hledání nového bylo jeho vášní a vedl k tomu mladou generaci.V jeho činnosti pulsovala hrdá národní snaha zahrát v orchestru světa svého oboru v lecčems první housle.Netrpěl českou příznačnou malostí,napodobováním a přikrčenou bázlivostí.Už v roce 1919 ho vědecká erudice vyzvedla do čela Elektrotechnického svazu a v roce 1922 do Československé normalizační spo- lečnosti.

Začátkem roku 1926 nakoncipoval plán vydávání jedenáctisvazkové ency- klopedie,jíž nazval "Technický průvodce".Byl doslova "technickým písmákem", který nikdy neutajoval,co dělá,ale rozdával,co uměl.Psal články a vydával řadu knížek např. "Elektrické světlo","Základy elektrotechniky" atd.

V roce 1934 se konalo ve Stocholmu za Listova předsednictví zasedá- ní "International Organisation for Standartisation"(ISO),v němž byli přední odborníci,speciálisté v různých technických disciplinách.Shromáždění spe- cialistů z celého světa Listovi předalo čestný dar:bronzovou sošku s názvem "Le debardeur"(dokař) od sochaře C.Meniera,což mělo být upomínkou na jeho mladá léta v Bruselu a jeho obdivu k sochaři.Zároveň dar připomínal Listův duchovní renesanční rozměr světa.

List si osvojil Křižíkovu zásadu,kterou později formuloval ve svých "Pamětech" : "Nejspolehlivějším ukazatelem kultury národa,od pěší cesty a soumara až po dnešní letectví,je vždy doprava." V polovině dvacátých let se vydal do USA podruhé a studoval podzemní dráhu v Bostonu a Chicagu, v New Yorku i dopravní špičku v městech po 17.hodině.Prohlédl si podzemní dráhu v Paříži a zastavil se ještě za stejným úmyslem v Londýně a Berlíně.

V roce 1926 se na stole pražského primátora dr.Baxy objevil svazek dokumentace: "STUDIE RYCHLÉ MĚSTSKÉ DOPRAVY" (47 s.textu,l3 s.tabulek.) A v průvodním slově se říkalo: "Staroslavné zlaté Praze hl.m.Republiky československé s přáním,aby její krásy byly doplněny vymoženostmi moderní techniky,věnují ctitelé".Podepsáni prof.List a jeho spolupracovník ing.B. Belada,odborník na vodní stavby.

Téměř 41 roků se táhl spor dvou názorových protivníků,kteří hledali důkazy,co je lepší: podzemní tramvaj nebo metro? Vyteklo moc zuřivé žluči a zmařilo se hodně peněz.Teprve vládní usnesení z 9.8.1967 znělo ve pro- spěch dvou vlasteneckých koryfejů.Devadesátiletý prof.V.List byl přitom, když se otevírala první trasa pražského metra.Ing.B.Belada se nedočkal. Po dvaceti letech vyšel jeden s článků s titulem:"Díky,pane profesore!"