Vojtěch Preissig

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

31.7.1873 Světec u Biliny 11.6.1944 v německém koncentračním táboře Dachau

PD, A.Pryl 1947 Jihovýchodní VIII. 944/11



Český malíř a grafik.Zakladatel českého moderního grafického ná- vrhářství.Založil čas."Česká grafika",vydal knihu "Barevný lept a barevná rytina",začal koláže.Z nejkrásněji upravených knih: J.Karafiát "Broučci",P.Bezruč "Slezské písně".


   "Drahý pane,zdá se,že si budu musit najat sám nějaký domek,abych

tam umístil Vaše nádherné dary!? Byl jsem nejen potěšen,ale i zahan- ben,že se stávám přílišným dlužníkem...juž od dříve.Obrazy,album... ani jich nedovedu mnoho chválit,jsa zvíře mlčenlivé,jen dovedu říci: jsou krásné básně - ".

                          P.Bezruč V.Preissigovi 17.2.1910



     Byl tvůrcem,malířem a grafikem věčného hledání,experimentu,toužil

po všeobjímajícím principu výtvarné tvorby.Po kom podědil talent a povahu, to je tajemstvím rodu.Byl z osmi dětí chalupníka a protože uměl malovat, poslali ho na Umělecko-průmyslovou školu do Prahy.Ukončil ji v roce 1897. Malíř a jeho kamarád Marold jej zlákal do Paříže,jenže Preissig byl typem zcela jiným než ,arold.Neoslnila ho Mekka umělců,kde žila velká skupina českých umělců jako Marold,Čermák,Mucha,pak Kupka a další a další Češi. Dobrosrdečný a úspěšný Moravan Mucha mu nabídl přístřeší ve svém ateliéru, než jej přijali do svých grafických ateliérů E.Delaun a A.Schmid.

     Vrátil se do Prahy v roce 1903 plný nápadů,enthusiasmu a předsevze-

tí,že vyoře na poli české grafiky novou brázdu.Musel však nejdříve okusit praxi v České slévárně písma a potom se mohl osamostatnit doma v nejistotě první krok do neznáma oboru.Založil periodikum "Česká grafika" v podobě volných grafických listů a zveřejňoval to nejlepší v české grafice.

     Zařídil si i grafickou tiskárnu ve víře v úspěch,jenže enthusiasmus

předběhl realitu a její možnosti.V roce 1903 vyšly v jeho grafické úpravě Karafiátovy "Broučci" a to mírně zhojilo jeho existenční situaci.Ale Prei-

ssig chtěl přijít s něčím originálnějším,důsažnějším a protože v době vy- dání "Broučků" vylétla na Parnas neznámá básnická hvězda,která ztrhla lid k obdivu,i Preissig zatoužil těch několik básní ilustrovat.Jenže komu na- psat o svolení,když přes novinářskou honbu zůstal básník Bezruč nepoznán. Ten básník jenom vykřikl o bídě pod Bekydem a zmizel.Preissig čekal na pří- ležitost.Napsal později Bezručovi žádostivý dopis,plný opatrných slibů, že nikdy a nikomu nevyzradí,kdo je.Preissigovo bibliofilské vydání "Slez- ských písní"(1909) vešlo do dějin české knižní grafiky.

     Jeho grafická dílna na Vinohradech v Chodské 7 začínala mít finan-

ční obtíže.Preissig u Topiče ještě vydal cyklus "Slovácko"(1909),pak cy- klus 20. vlastních barevných leptů a knihu "Barevný lept a barevná ry- tina".Uznali jeho výtvarné kvality leptů velkého formátu,které ukázal na výstavě.Uznání potěší,ale dluhy nesplatí.

     V roce 1910 Preissig Prahu opustil a zamířil za nadějemi Ppro svůj

talent do USA.Začal vyučováním grafice a po čase si našel obživu v grafické firmě.S Bezručovým svolením vydal v prosté úpravě dvakrát "Slezské písně". Malíř Prahy Jindra ještě po desetiletích ukazoval jejich ušmudlané listy, z nichž předčítal na frontě vojákům l.světové války.Od roku 1916 řídil Preissig v Bostonu grafické oddělení na Wentworth Institute.Jeho výtvarný projev dospěl od secesní grafiky ke kolážím z nejrůznějších přírodních i umělých materiálů.Uplatnil se v tvorbě plakátů,v typografii,v nejrůzněj- ších oborech,jež mu nabízely firmy.

     Za l.světové války jej za mořem povolali do služby U.S.War Department,

ale jako český vlastenec se v roce 1917 přihlásil do čsl.legií a pracoval jako důvěrník Čsl.Národní rady v Americe.

     Po válce pobyl v USA ještě 12 roků v postavení poradce velkých nakla-

datelských domů a tiskáren v New Yorku.Stejně jako přítel Mucha i on pomohl Americe v rozvoji domácí grafiky.Na rozdíl od Muchy měla však Preissigova tvorba experimentální povahu,neboť se chtěl dobrat úplné univerzality vý- tvarného projevu.

     V roce 1930 přijel Preissig do Prahy,s níž po celý čas spolupraco-

val.Byl uznávaným mistrem grafiky.Přivezl bohatou žeň: cykly karikatur,ná- vrhy tapetových vzorů,barevné lepty pražských motivů,cyklus "Sedm orchi- dejí",ilustrace,knižní grafiku,plakáty,ale také pokusy o typografické písmo. V americkém údobí ilustroval a knižně upravoval např. Whitmannův "Salut au monde".Jeho výtvarnou mluvu ovlivnily Morrisovy obrodné snahy a přede- vším Raffaeli.V roce 1933 v Praze vystavil u Topiče 170 prací,jež shléd- la i Vídeň a putovaly do Berlína,New Yorku atd.Dvakrát obdržel cenu "České akademie věd a umění",jednou cenu F.L.Riegra a medaili za odbojovou činnost.

     Pracoval na výzdobě Památníku národního osvobození na Vítkově,vytvo-

řil bezpočet plakátů,jež později Němci odcizili.Našly se po válce silně poškozené ve vojenském skladišti na Petříně.Jenže této slavné chvíle se už malíř a grafik nedočkal.Od prvních dnů německé okupace ČSR totiž pra- coval v protifašistickém odboji.Podílel se s dcerou Inkou na vydávání ile- gálního čas. "V boj" vojenského ilegálního uskupení "Obrana národa".Zatkli ho i s dcerou.Dceru popravili 26.8.1942,jeho umučili v koncentračním tá- boře Dachau 11.6.1944.