Wolfgang Amadeus Mozart

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

27.1.1756 Salcburk

5.12.1791 Vídeň

Pohřben do společného hrobu ve Vídni


Poprsí,T.Seidan 1876

Bertramka na Smíchově,zahrada


Rakouský hudební skladatel.Vedle J.Haydna a L.v.Beethowena vrcholný představitel hudebního klasicismu.Napsal 650 opusů: 54 symfonií,24 oper,18 mší,150 vokálních skladeb atd.Z oper:Figarova svatba,Don Giovanni,Kouzelná flétna.Ze symfonií:D dur,(Pařížská),D dur (Pražská),G dur (Malá noční hudba),D dur (Korunovační),mnoho houslových koncertů,tanců,sonat a Rekviem.


"Mozartovi se v Praze dostávalo při každé příležitosti velkých a rozhodných důkazů ocenění a obdivu,které byly zajisté vysokou poctou, protože nevyplývaly z předsudku nebo z módy,nýbrž z ryzího pochopení jeho umění."

F.X.Němeček:Život c.k.kapelníka W.A.Mozarta,1798



Prof.Němeček se pamatoval na všechny Mozartovy návštěvy,hlavně na tu první v lednu 1787,kdy Mozart 17.ledna dirigoval u Nosticů svou "Figarovu svatbu".Melodie naplnily pražské ulice,pískaly se,zpívaly a harfenista musel ve výčepu donekonečna opakovat árii ´Non piu andraí´.Němeček viděl už v roce 1783 Mozartovu operu "Únos ze Serailu",s níž čiperný mladík ko- nečně prorazil.A byl to rovněž Němečček,který se s Duškovými z Bertranky postaral o dvě Mozartovy siroty.Starší z chlapců Karel v odpovědi na dopis Popelků,pozdějších majitelů Betramky,na pobyt u Němečků a Dušku vroucně a dojatě vzpomínal.

Opearu Figaro uvedl v Praze už 26.prosince 1786 kapelník Strobach (pohřben na Malostranském hřbitově) a to Mozarta zlákalo hned 11.ledna 1787 do Prahy.Tehdy sotva vystoupil z kočáru,zmocnili se ho Thunové a je- jich malostranský palác žil pak ve víru plesů,dam,vína,tance a Mozartovy brilantní klavírní improvizace.

Ředitel thunovského divadla Bondini tehdy na Mozartovi vyloudil,ba vyškemral příslib,že napíše pro Prahu operu.Vídeň byla k svému geniovi chladná,jen Josef II. mu udělil titul císařského skladatele,ale matka Ma- rie Terezie synovi řekla,aby "..se nezatěžoval neužitečnými lidmi".

Salcburský rodák se ve daadvacíti rozkmotřil s biskupem rodného města, v jehož kapele byl primariem a Čech Mysliveček,zvaný v Itálii "Il divine Boemo" (Božský Čech),mu radil,aby odešel do Prahy.V Čechách jej už leckdo znal jako šestileté zázračné dítě,jež omračovalo virtuozi- tou na klavír a na Hané dokonce onemocnělo neštovicemi.Nu a Vídeň byla k dospělému geniovi rezervovaná.

Mozart byl našen úspěchem Figara a slíbil,že operu napíše.Vrátil se v srpnu 1787 opravdu s partiturou slíbené opery,kterou nazval "Don Giova- ni".Jenže ještě neměla ouverturu,předehru,kterou hodlal teprve napsat. Veškerý čas ztrávil starostí o premiéru a přátelé trnuli,zda předehru vů- bec napíše.Mozart premiéru odložil jednou,podruhé a třetí termín 29.října 1787,to už byl nejzazší termín pro napjaté očekávání.Na poslední den se uchýlil do ticha zámečku přítelkyně z dětství Josefíny Bertramka a za čty- ři hodiny napsal 312 taktů předehry jakoby je přesypal z hlavy na papír.

Běžel ještě s neoschlou partiturou do Nosticova divadla,rozdal noty muzikantům a ti ji pod Mozartovou taktovkou bravurně zahráli pod Mozarto- vou taktovkou "de visu" (z listu).Giovanniho reprizovali několikrát a po- zději bylo spočítáno,že do roku 1825 byla opera v Praze hrána 257 krát.

Malý,rtuťovitý muž s copánkem,v modrém fráčku s pozlacenými knoflí- ky,v kalhotech ohrnutými pod koleny,v punčochách a v botech na přezku,si užil Prahy dosyta.Josefina jej provedla Strahovem,kde si zahrál na varha- ny,které 15 roků přestavoval výtečný muzikant Oeschlagl,v Loretě hrál na zvonkohru a prohlédl si v doprovodu ředitele Ungara i Universitní knihovnu v Klementinu.Ze všeho nejvíc jej lákala "Nová hospoda",kde košto- val,co se dalo.

Po premiéře Giovanniho slíbil Josefině,že pro ni napíše árii.Měla to být už druhá,kterou ji věnoval.Otálel,až podle legendy prý zamkla do altánku Betramky a nepustila dřív,než arii napsal.Mozart ji prý opla- til požadavkem,aby arii zazpívala "z listu" a Jesefína to učinila bezchyb- ně.Slavná árie "Bella mia fiamma,addio" byla na světě.

Potřetí a počtvrté se Mozart v Praze ukázal zjara 1889 s knížetem Lichnowským z opavského panství,když se spolu vraceli z Berlína do Vídně. Tehdy Mozart přespal v malostranském hostinci "U zlatého jednorožce",v němž devět roků po něm nocoval i Beethowen.A naposled spatřil Mozart Prahu 28.srpna 1791.Šlechta si od něj vyžádala slavnostní operu ke korunovaci císaře Leopolda II.(1790-92).Na libreto "La clemenza di Tito" (Velkoduš- nost Titova") napsal do termínu operu a sám ji dirigoval v Nosticově di- vadle.V divadle seděla vznešená aristokracie císařského dvora a přestiře se Mozart opravdu snažil zaujmout,společnost se bavila a odcházela.Nová česká královna prý řekla,že je to "německé svinstvo". Bylo to fiasko.

V mozartovi se vzednula zednářská svobodomyslnost z namyšlené bo- horovnosti.Snad už v tom rozechvění v sobě zaslechl tóny své zednářské revolty.Zanedlouho zazněly tóny jeho revoltující "Kouzelné flétny",v níž ironizoval prázdnotu ducha a nabubřelost.

Když se v půli září roku 1791 Mozart loučil s pražskými přáteli, smutně prý řekl přátelům: "Jsem blízek smrti! Bohužel konec nastává dřív, než mi bylo dopřáno radovat se ze svého nadání".Profesor Němeček,který ta slova zapsal,ještě dodal,že při loučení v kroužku přátel ".. byl tak smutný,že plakal".

Dne 30.září 1791 Mozart dirigoval "Kouzelnou flétnu" ve vídeňkém předměstském divadle.Netušil ještě,že opera bude mít 100 repríz.Ve Wien- landově pohádce,jež byla Mozartovi libretem,vítězilo světlo nad temnotou stejně jako vítězilo ve svobodozednářské povaze Mozarta po celý život. Mozart svou hudbou rozehrál osvícenského ducha doby.

Praha se dověděla o Mozartově smrti 5.prosince 1791.Jeho hudební odkaz byl obrovským hudebním monumentem,který by mohl znít devět dní a devět nocí v jednom kuse.Za deset dnů po jeho smrti se ve sv.Mikuláši na Malé Straně konala Mozartova tryzna.Rekviem zazpíval 120 členný sbor řízený Duškovým žákem regenshorim Maškem.A sopránové sólo zazpívala Jo- sefina Dušková.Smutek zalil nejen chrám,ale celou hudební Prahu,která Mozarta přijala za svého.


PD s portrétem,přenesena z Bertramky 1956

Uhelný trh,480/1

PD s portrétem,T.Konstantinovová 1956

Templova (býv.vinárna) (odstraněna)