Zdeněk Fibich

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

22.12.1850 Všebořice u Dolních Královic

15.10.1900 Praha

Pohřben na Vyšehradě

PD, P.Janák a F,Kysela 1926

Ostrovní 225/1 (dům zbourán)


Český hudební skladatel ze zakladatelské trojice:Smetana-Dvořák-Fibich.Psal hudbu všech žánrů.Z oper: Blaník,Nevěsta mesinská, Bouře,Šárka,Hedy,Pád Akuna.Z ouvertur: Noc na Karlštejně,Komenský. Ze symf.básní: Othello,Toman a lesní panna.Ojedinělé dílo:trojdílný melodram Hyppodamie.Úryvek ze selanky V podvečer proslavil pod názvem "Poem" houslový virtuóz Jan Kubelík.


    "Otevři již vlídně, mír dej srdci mému,
    smrti,svoji náruč, které láskou žilo
                                        Zd.Fibich-A.Schulzová
                                             z opery "Heda"


Po l.červenci 1892 si Anežce troufl vyznat lásku,už neudržel velký příval něhy,tonul v ní hloub a hloub a denně jej udroloval do melodií jen tak nahozených na papírky.Když v nich začal pak listovat,utřiďovat je, vydaly na čtyři svazky "Nálad,dojmů a upomínek".Jen důvěrnému příteli O.Hostinskému prozradil,že jsou ozvěnami,"..co bylo po celá poslední léta... pramenem mého umění".

S Hostinským se znali dlouho,ten si mu mohl přátelsky naznačit,že by mu náhlá láska nemělo zastřít dvacet roků manželství s Betty,která mu kdysi v osudové chvíli nabídla pomoc.Byla sopranistkou v Národním divad- le a zpívala všechny hlavní role jeho oper.Chápal jeho vášnivou lásku k Anežce Schulzové,znal ji jako Fibichovu žačku a dceru literárního kriti- ka prof.Ferdinanda Schulze,v jehož bytě na Žofíně se umělci scházeli.

K všelikým pomluvám byl Fibich hluchý a slepý.Ze stříbra laskavých nocí v zeleni Žofína tryskaly melodie a melodie,mezi nimiž byla ona sladká, jež si otevřela srdce světa:Selanka.Úryvek z ní,známý pod názvem "Poem" proslavil ve světě houslový virtuóz Jan Kubelík.

Fibich bydlel v ulici Ostrovní,jež přes můstek prodlužuje Žofín. Jeho zeleň mu snad připomínala všebořickou myslivnu,kde se narodil a kde napsal první melodie.Maminka pocházela z německé rodiny Dreyschocků,žáků pražského skladatele Tomáška.Jeden byl mistr klavíru,druhý mistr houslí na konsevatoři v Lipsku.

V Zdeňkovi ožila muzikálnost rodu už v dětství a když jednou brnkal na klavír,vznikaly skladbičky,jež se v rodině pietně uchovávaly.Na gymna- siu už napsal symfonii a do Smetanova hudebního ústavu v Praze a na var- hanickou školu přinesl prof.Kolešovskému svazek písní na německé verše, operu "Medeu" a mnoho dalších skladeb.Pak se za hudbou vydal do Lipska, Paříže,pak k slavnému Lachnerovi do Manheimu a v roce 1871 se usadil v Pra- ze.

Celé desetiletí 1871-1881 se s Hostinským bili za Smetanův program národní hudby a Fibich skládal ve Smetanově vlivu.Je to slyšet z jeho sym- fonie "Záboj,Luděk a Slavoj" na text Králodvorského rukopisu,ale i z ope- ry "Blaník" na libreto E.Krásnohorské podle Erbenovy balady.Za tuto operu Fibich obdržel 2.cenu v soutěži pro slavnostní otevření Národního divadla (1883).

Skladatelská píle neznamenala peníze,ba naopak musel za obživou do polského Vilna,kde učil hudbě.Nastoupil místo v roce 1872,ale už za rok přijel s těžce nemocnou chotí a dítětem do Prahy,kde žena po několika dnech zemřela.V těch těžkých chvílích se jej ujala švagrová,pěvkyně Betty, a pomohla mu překlenout krutý čas.Byla krásná,vyrovnaná a ovlivnila v le- tech 1881-91 jeho skladatelskou tvorbu.Vychovávali spolu dcerku a Fibich skládal a přilepšoval rodině vyučováním hudby.Tehdy se smíchovským pří- telem Jskladatelem Janem Malátem napsali "Velkou prakticko-teoretickou školu klavíru" a vydali ji ve 30. sešitech.

Hostinský měl bystrý úsudek smetanovské provenience.Jako estetik vyu- čoval na univerzitě dějiny i teorii umění a rozpoznal ve Fibichovi nový talent,v němž se již obráží příchod nového století a odchází stoleté sta- ré,jemuž důsledně vévodil Smetanův národní program.Fibichem promluvila subjektivní intonace osobního prožitku schumannovské noty.

V roce 1882 přišel za Fibichem Hostinský s libretem "Nevěsta mesin- ská",jež napsal podle Schillera.Fibichovy mladé opery "Bukovina","Blaník", či symfonie,klavírní skladby už byly minulostí.Pustili se do opery a v ro- ce 1885 byla nová opera na světě.Hudební kritici v ní zazmenali wagnerov- skou,slohově vybroušenou dramatičnost.

Fibich hodně skládal na ozvěny svého srdce a přišel s dílem zcela ve- všedním.S mluveným dramatem provázeným hudbou,čili s melodratem.Je to for- ma posluchačsky náročná a neobvyklá.Fibich dílo rozčlenil do tří části, čili je to trilogie s názvy: "Námluvy Pelopovy"(1889),"Tantalův smír"(1890) a "Smrt Hyppodamie"(1891).Text napsal Vrchlický a dílo se stalo ojedinou skladbou,kterou si málokdo troufl nastudovat a uvést na jeviště.Ze stejné- ho hudebního pramene vytryskla i první ze tří Fibichových symfonií a klaví- rní skladby a písně.

V devadesátých letech Fibichova tvorba kulminovala do nenapodobitel- ho,osobitého rukopisu.Mluví se o Fibichově třetím údobí (1891-1900),jež pramenilo ve vášnivé lásce k Anežce Schulzové a uvolnilo přirozený tok jeho lyrismu.Stejné provenience jsou tóny jeho druhé symfonie Es Dur (1892) a rovněž opery "Bouře" (podle Vrchlického) i další opery na Anež- čina libreta "Hedy","Šárka" a "Pád Arkuna".

Klavírními cykly "Z hor","Nálady...","Malířské studie",pozmamenané prožitky v Paříži,i 3.symfonie "e moll" završily Fibichovu tvorbu.

Fibich tísněn existenčními obavami,sužován srdeční chorobou,zemřel před premiérou své poslední opery "Pád Arkuna".Prosté nastuzení jej zahu- bilo.Otakar Hostinský ve svém proslovu nad rakví zařadil přítele do tro- jice českých hudebních geniu: Smetana-Dvořák-Fibich.

Betty umřela půl roku po Fibichovi a Anežka,která napsala Fibichovu monografii,skončila po pěti letech svůj život dobrovolně.Bylo krátce před uvedením jejich první společné opery "Hedy" v Národním divadle.


PD,2000 Slovanský ostrov