Zdeněk Nejedlý

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

10.2.1878 Litomyšl

9.3.1962 Praha

Pohřben na Vyšehradě


PD,1968

Kořenského 1055/1


Český historik,muzikolog,estetik.Žák J.Golla,O.Hostinského,T.G. Masaryka.Napsal přes 60 knih.Z díla:"Dějiny husitského zpěvu v Čechách"(1904),"Počátky husitského zpěvu"(1907),"Bedřich Smetana"(4 sv.-1924-33),"T.G.Masaryk"(4 sv.-1930-37),"Lenin"(2 sv. -1937-38),"Dějiny národa českého"(2 sv.-1949-50),"Ján Kollár" (1943),"Opera Národního divadla"(2.sv.1935-36),"Všeobecné dějiny hudby"(2 sv.1916,1930),"Sovětská hudba"(2 sv. 1936,1937), "Otakar Hostinský"(1907,1937).

"Nechybovati není nadlidské,ale nelidské". Z.Nejedlý


Jeho dílo je neuvěřitelně rozsáhlé,polytematické a dobrat se vnitřní jeho je velmi obtížné.Nrodil se v Litomyšli,čili ve staré,kulturním městě, o v němž rostly české tradice od slavníkovců ž k českým bratřím,od renesan- čního zámku Pernštejnů s divadlem po smetanovskou dobu.V českém obrození se v něm zrodilo obrovské bohatství české kultury.Působila tu řada osobno- stí,mezi nimiž rovněž jeho otec Roman Nejedlý,hudebník,skladatel,učitel hudby a vydavatel hudebnin,který vychoval české zemi hodně muzikantů.

Na filosofii do Prahy Zdeněk přišel s velkými znalostmi obecných dě- jin,hudby,obstojně hrál na klavír a v Praze ještě chodil ke Z.Fibichovi na kompozici.Životní cíl měl jasný a velmi ambiciózní: stát se významným historikem.Jenže šíře zájmů jej přivedla na přednášky k estetikovi O.Ho- stinskému,k historikovi J.Gollovi,k filosofu T.G.Masarykovi i k filologu J.Gebauerovi.Ve dvaadvaceti předložil disertaci "Česká misie Jana Kapi- strana" a přiložil k ní soupis svých zveřejněných studií,např.o etnogra- fii,hesla o husitství do Ottova naučného slovníku,studie o Janu Rokycano- vi,o literatuře atd.

Katedra dějin měla adeptů na univerzitní titul historie přebytek a proto mu Hostinský doporučil,aby se věnoval dějinám hudby,které neměly ještě samostatnou katedru.Nedlému bylo 27 roků,když se 27.července 1905 habilitoval objemnou knihou "Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách".Adept docentury přiložil seznam svých 120.publikovaných studií.

Hostinský kdysi bojoval za Smetanův hudební národní program a Nejed- lý rovněž Smetanu miloval pro jeho národní program v hudbě.Oba obdivovali rovněž hudbu Fibicha.Byl už nyní čas,aby vznikla na univerzitě katedra hudební vědy.Pro Nejedlého hudební i historický zájem v širokoúhlém hle- dí širokého proudu českého obrození: hudba,historie a české písemnictví. Tento proud byl pro něj neoddělitelný od české politiky,hospodářství a so- ciálního života lidí.

V pětadvacíti získal členství v České akademii věd a v jednatřiceti jej jmenovali mimořádným profesorem.Jenže v tom čase byl ženat a z jeho titulů nebyl ani halíř,proto si našel místo v archivu Národního muzea. V roce 1910 zemřel Hostinský a Nejedlý nastoupil za svého učitele na fakul- tu za profesorskou mzdu.

Téhož roku založil časopis "Smetana" a "Hudební klub".Tehdy se ode- hrál známý muzikologický spor: Smetana nebo Dvořák? V dějinách nelze uplat- ňovat vyřazovací metodu,ale Nejedlý byl především Smetanovec,takže se pře- nážně věmoval zaqkladateli české národní hudby a později napsal studii i o Dvořákovi.

Časopis "Smetana" byl Nejedlého prvním listem.Postupně se jich naku- polo požehnaně: s F.X.Šaldou vydával "Českou kulturu"(1912-14),s E.Rádlem "Realistickou stráž"(1919-21),s básníkem Horou "Pondělní noviny"(1924-25). Po zrodu ČSR 1918 pocítili Češi po staletí pod Hbsburky,co je to národní svopboda.Ty nejchudší strhl příklad revolučního Ruska,kde padl carismus a vznikal Leninův experiment státu dělnictva a rolnictva.Nejedlý poučen českými dějinami,v nichž dominovalo husitství s požadavkem morální pravdy i sociální únosnosti pro člověka,byl stoupence nového Ruska.Koneckonců dávno chápal dějiny vědy a umění v jejich vazbě na hospodářství a sociální stav společnosti.

Po zrodu Republiky začal vydávat časopis "Var" a poskytoval v něm místo polemikám mladé generace,jež hořela nadšením pro sociální změny. Nejedlý v tom spatřoval pokračování husitských náboženských i sociálních požadavků.Řada jeho předválečných studií,např."Počátky a dějiny husitské- ho zpěvu" (1907-13),první svazek "Všeobecných dějin hudby"(1913),"O smysl českých dějin"(1914),jež vznikla z dobového polemického sporu, i knížky o Litomyšli pokračovala v stejné jeho dějinné koncepci.

V roce 1924 byl zvolen do čela "Společnosti pro kulturní a hospo- dářské styky s SSSR".Samozřejmě že musel ostře polemizovat a byl ostře ideovými protinožci kritizován.Hájil to,k čemu došel zkušenostmi svého ži- vota a studiem.Nehájil své postavení či majetek.A byl polemikem nesmlouva- vě ostrým.

V tom čase psal o husitství,národním obrození,o Smetanovi,psal pů- vabnou knížku o Fibichově důvěrném deníku,prostě o velkých buditelských jménech.Hledal soudobou cestu pro naplnění ideálů českých dějin,stejně jako jeho odpůrci hledali cestu k tomu,čemu byli přivedeni svým společen- ským postavením nebo ideovým vyznáním.

Do stovek článků,jimiž později komentoval události "na okraj dne", vybíral ze spleti doby to,co svazovalo přítomnost s minulostí.Nejvíc se věnoval samozřejmě Smetanovi.Proto vznikla ve 20.letech Nejedlého akce "smetaniáda",v níž promýšlel národní smysl jeho hudby.Tak vznikalo čtyř- dílné Nejedlého dílo o B.Smetanovi (1924-33).Ve 30.letech vedl Nejedlý "Učitelské noviny" a byl předsedou "Levé fronty".V roce 1939,kdy dopsal 4 svazky o Masarykovi (1930-37) a 2 sv. o Leninovi (1937-38),jej penzio- novali.

Bylo mu 61 roků,do ČSR 15.března vtrhl podle diktátu "Mnichovské dohody" z 29.září 1938,podepsaného Anglií,Francií,Itálií a Německem,Hit- ler.Nejedlému nezbylo nic jiného,než emigrovat.A bylo pro něho samozřejmé, že na slovanský východ do Moskvy.Přednášel tam na Lomonosově universitě a působil v protiokupačních organizacích.

V květnu 1945 se stal členem prozatímní "Košické vlády" poválečné ČSR.Na Dukle mu zemřel jediný syn Vít,který působil mezi frontovými vojáky se svým "Armádním uměleckým souborem".A když přijel do Prahy,promlouval k lidem v rozhlase v populárních tzv. "Nedělních epištolách".Po válce byla česká země ochuzena o 360 tisíc lidí,zemi Němci vydrancovali hospodářsky i duchovně,protože zlikvidovali českou inteligenci.Mnoho skvělých mozků padlo a ti zbylí museli nastopupit i za mrtvé,takže mnoho vědců,umělců působilo v různých společenských funkcích.Nejedlý byl ministrem školství, pak sociálních věcí a pak se stal předsedou Akademie věd.

Napsal potom ještě "Dějiny hudby","Dějiny českého národa",vydal mno- ho menších studii,např."O realismu pravém a nepravém",v níž hájil věde- ckost pojmu realismus proti jeho schematiskému zploštění.Musel se ozvat na obranu Nezvalovy jiskřivé básnivosti proti vulgárnímu sociologismu a snažil se udržet dějinnou kontinuitu kultury české země.

Ještě stačil napsat 2 sv."Dějin národa českého",knížku "O Antonínu Dvořákovi","Dějiny Sovětského svazu" a několik menších studií.Nejedlý byl po celý život pojetím dějin člověkem přítomnosti.Vycházel jako Palacký z husitství a ukazoval jeho dějinnou kontinuitu.Měl hodně stoupenců a ne- méně odpůrců.

Kstáří mu patrně unikaly zvláštnosti nového času,který do sebe na- střádal nové prvky druhé půle 20.věku.Hluboce vzdělaný vědec poprávu na- psal,že "nechybovati není nadlidské,ale nelidské".Platilo to jak pro něho tak pro jeho vědecké oponenty,nemluvě o lidech,kteří mívají odvahu z kapky vody usuzovat o moři.


PD,1955

Betlémská kaple