Zdeněk Wirth

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

14.8.1878 Libčany u Hradce Králové 26.2.1961 Praha Pohřben na Olšanech

PD s bystou,1972 Na Kampě 501/7



Český historik a teoretik umění.Vytvořil vědecký systém popisu, rekonstrukce a ochrany památek,sepsal památky K.Hory,Pelhřimova, Vysokého Mýta,Litomyšle atd.Rekonstrukce měst mu byla syntézou starého s moderním (H.Králové).Z děl:"Barokní gotika l8.stol. v Čechách","Karlštejn","Státní hrady a zámky","Pražské zahrady I.-II.","Pražský hrad v renesanci a baroku".




     Dům v komínkovské zahradě na Kampě mezi Vltavou a Čertovkou nechal

koncem 18.století upravit ze staré koželužny hr.Nostic pro Josefa Dobrov- ského.Jenže "modrý Abe",jak se Dobrovskému říkalo,v domě moc nepobyl.Dům vsazený jak malý zámmeček nad Čertovku jakoby léty obestřelo ticho.Přita- huje snivce a milovníky ticha,kumštýře i vědce.Našli v něm postupně azyl loutkář J.Trnka,divadelník J.Werich,básník V.Holan a v letech 1929-1940 tu žil i znamenitý věděc,znalec památek české země prof.Zdeněk Wirth.Ten býval od mládí častým hostem v kumštýřské Unionce na Perštýně,kde pilně a tiše vytahoval čisté kartičky z levé kapsy a popsané výpisky z časopisů je zastrkával do kapsy pravé.Jeho byt přetékal kartotékami.

    Záliba v památkách v něm sílila od studentských let na litomyšlském

gymnaziu,kde se spřátelil se spolužákem Zdeňkem Nejedlým.Zmapoval si ka- leidoskop slohových variací Litomyšle od 10.století,čili od slavníkov- ského hradu nad městem po slohy,jež proměňily město v obdivuhodnou klenot- nici slohů,v jejichž zdech ožívaly české dějiny.Oba kamarádi odešli do Pra- hy na universitu a Wirth si zapsal češtinu - němčinu,nepovinně obecné ději- ny u prof.Gola a estetiku u prof.O.Hostinského.

     V roce 1902 začal vědeckou kariéru publikací o stavebních památkách

na Vysokomýtsku.Překvapil neuvěřitelnou detailností,množstvím dokumentace a třídícím systémem.Zakousl se do popisů stavebních památek měst tak dů- kladně,že postupně stejným způsobem zmapoval staré památky Kladna,Pelhři-

mova,Kutné Hory a mnoha dalších měst.Z drobnopisu památkových objektů men- ších měst se mu vyklovaly společné rysy,jež naznačily,že česká malá města jsou si podobná.Ze srovnání podob vznikla vědecká studie o typu českého ma- lého města.

     Od roku 1905 byl Wirth knihovníkem v Uměleckoprůmyslovém muzeu,což

znamenalo,že byl u bohatství zdrojů ke studiu teorie i praxe všech druhů umění.Od roku 1908 začal redigovat časopis "Styl" a spolu s architekty Ko- těrou a Gočárem,odchovanci modernismu vídeňského arch. O.Wagnera,prosazoval myšlenku,že vytvářet prostředí města především znamená dokonale znát to staré,kvalitní,co ve městě zanechaly dějiny.Nové by mělo organicky a pouče- ně na staré navazovat,aby vznikala dobová struktura,jež vejde do orche- strální skladba slohů města.Popravdě to jinak ani podle prostého selského rozumu nelze jinak,protože jde o tvorbu prostředí,jež člověk tvoří a je jim formován.Na sladění,souznění starého s novým je založena krása města.

     Wirth jak je zřejmé nebyl staromilem,ale harmonizátorem stavebních

slohů,jimiž viděl do budoucnosti.

     V l.čísla "Stylu" psal o baroku a téhož roku vydal objemnou publi-

kací "Barokní památky v Čechách".Postupně redigoval různá periodika: "Umění a řemeslo","Časopis společnosti přátel starožitností","Umělecké po- klady Čech","Památky archeologické" atd. Svými studiemi utvářel v památ- kářské vědě šíroké řečiště,jež před nim ještě nikdo nehloubil.Obor se mu rozvětvoval vertikálně i horizontáně do vzájemných vztahů tématu a života, čili do umělecké tvorby hmotného hmotného prostředí.

     Wirth zasáhl studiemi i do periodizace výtvarného umění,čili do sou-

pisů hradů a zámků,do tvarů pražských zahrad,do tématu dům a zahrada až k monografiím o Karlštejně,Pražském Hradě.Toto Wirthovo vědecké řečiště spříznilo v jednotu urbanismus minulosti s urbanismem přítomnosti.Ze všeho poznání mu vyplynulo,že hmotné umělecké dědictví je zapotřebí pečlivě stu- dovat a se znalosti věci chránit,aby nebyla narušena jeho organická celist- vost.Wirth tudiž do ochrany památek vnesl přísný vědecký princip.

     Wirth byl u všeho,co se ve vzhledu měst v českých zemích ČSR  a hlav-

ně v Praze měnilo.Ze širokého zřetele vědomostí uplatňoval nezbytné zásahy i potřebnou ochranu památek země.V jeho čase ožívala stavební konjunktura a hledaly se architektonické tvary.Bylo nezbytné zabránit bezhlavému bourá- ní starého a stavění špatného.

     Wirth byl v začátcích své vědecké kariéry za Čechy vyslán do památ-

kářské vídeňské komise a seznámil se tam se zásadami ochrany památek uměno- vědců M.Dvořáka a A.Riegla.Zasedl do čele "Klubu za starou Prahu",který měl čelit nevědomosti nebo zištnosti různých stavebních aktivit.A byl to on,kdo na výzvu osvíceného starosty Hradce Králové Ulrycha s arch.Kotěrou, Gočárem a s jinými koncipoval na zbouraných hradbách města moderní město, jež náleží k tomu nejlepšímu v Čechách.Po zrození ČSR jej povolali na mi- nisterstvo kultury a pracoval tam do roku 1939.Všechny zákony,pokyny,naří- zení pro rozvoj památek i v jejich vztahu k nové výstavbě vyšly z jeho od- boru.

     Nejvíc jej připoutala Praha.Zůčastnil se obnovy Strahova,Staroměst-

ské radnice,Betlémské kaple,Karolína,okolí Národního divadla,Pražského hradu,Hvězdy,chrámu sv.Víta atd.Napsal bezpočet článků,studií a knih o Praze a mnoho jeho vědeckých studií vznikalo v býv.domě J.Dobrovského

na Kampě,odkud jej v roce 1940 Němci vyhnali.Po 2.světové válce se stal předsedou národní kulturní komise a postaral se,aby umělecké skvosty z kon- fiskací nikdo nerozkradl nebo nezničil.Wirth vřadil do umění i fotografii, jejiž krásu objevil v pražských vedutách Vídeňana Andrease Grola (1856-65) a pak u fotografů J.Sudka a K.Plicky.