Zdenka Braunerová

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

9.4.1858 Praha

23.5.1934 Praha

Pohřbena na Vyšehradě

PD,b.r.

Roztoky u Prahy,Braunerův mlýn


Česká malířka a grafička.Studovala v Paříži u Collarossiho a Courtoise.Ovlivnili ji Chittussi,barbizonští a Corot.Malovala českou i francouzskou krajinu.Staré Praze věnovala cyklus akvarelů a leptů. Známa je ilustrace knihy V.Mrštíka "Pohádka máje".



V zimě se uchylovala do ateliéru v domě č.443/10 Všehrdovy uličky na Újezdě,kde bylo ticho,stará Praha tu šeptala tajemstvím malebných zá- koutí a mluvily tu dějiny.Braunerovi byla majetná rodina,jíž rovněž patřil dům na Perštýně,kde byla pověstná kavárna Unionka,místo kumštýřů a samo- zřejmě ohnivých debat,listovalo se v časopisech,tiše pracovalo,studovalo a kuly plány,programy,prostě tu žila můza českého umění.Zdenčin otec byl z Kutné Hory a na Kroměřížském sněmu 1848-9 přední mluvčí české politiky.

Rodina vlastnila poblíž přemyslovského v Rostokách poblíž sídla Přemy- slovců Levý Hradec mlýn.Ty zvrásnělé skály,lesy a tiché šumění Vltavy by- la místa,kde malovali mánesovci Alšovy generace,kteří často pobývali u ná- jemníka suchdolského statku Brandejse.Toulal se tu spaletou i mladší Chittu- ssi,v němž Zdeňka našla přítele i učitele.Právě on ji upozornil,aby při ná- vštěvách u sestry v Paříži",která se provdala za francouzského spisovatele Bourgeaua, zašla do krajiny Barbizonu u Fontantainebleau,kde v roce 1830 zachycovali specifiku krajiny tzv."barbizonští".

Zdeňku,která projezdila Evropu,uchvátila Mekka malířů Paříž,črtala si život pařížských bulvarů,elegánů,ruch tržišť a navštěvovala ateliér malířů Collarosiho a Courtouse.Zašla do barbizonského lesa a učila se ma- lovat podle barbizonských,ale hlavně se učila u Corota.Nedala se však za- hltit vzory,nepodléhla impresionistům,hledala sama sebe,konečně jako všich- ni,kdo přijeli z Čech do Paříže s nadějemi na úspěch.Byla tu Čechů celá kolonie a Zdeňka mnéhému z nich pomohla,např. mladičkému sochaři Bílkovi, malíři Zrzavému.Brzo se stala "vyslancem" českého umění v Paříži a francouz- ského umění v pražském spolku "Mánes".

Rok 1890 ji naplnil smutkem.U sestry v Paříži zemřela matka.araodina ji nechala jako prvního mrtvého z Čech zpopelnit a urnu převezli do rodinné hrobky na Vyšehrad.V té bolesti jí potkalo i štěstí.Její velký obraz Prahy vzbudil na pařížském salóně pozornost.Její krajiny byly sytě pastózní a z prvního pohledu z nich jako z obrazů krajináře Kosárka,prýštila českost. Zdeňka zůstala v české půdě.

Žila s moravským spisovatelem Vilémem Mrštíkem a v její malbě jsou patrny i stopy Mrštíkova jihomoravského rodiště,jehož sytý folklor ji strhl. Oba byli okouzleni krásou Prahy,a když na zlomu století,stavební konjunktu- ra bezhlavě bourala starou Prahu a lemovala silnice unylými tvary "továren na bydlení",oba zoufale vykřikli na pražské radni knížečkou,pěkně grafi- cky Zdeňkou vyšperkovanou,jež si nrbrala ani v názvu servítky: "Bestia tri- umphans"(Triumfující bestie).Byly v ní myšlenky nečesané a slova neuhlaze- na.Ale urážejte se,úředníci,kterým je hlavním kriteriem vlastní kapsa.

Zdeňka rostla na motivech staré Prahy,obdivovala její romantiku,zá- koutí,prostě její půvab a osobitost.Město je výrazem historických slohů, jež si neprotiřečí,když každá stavba je mistrovským dílem své doby.Takové upřímné obrany se matičce Pate dostalo málokdy a z té atmosféry vyrostl Spolek za starou Prahu.

V zimním Zdeňčině ateliéru ve Všehrdově ulici vznikala staropražské a hlavně malostranská dumavá a lyrická zátiší.Malovala akvarely,dělala lepty a tak mistrně,že znásobovala v nich krásu pražských starých uliček. Malá Strana se stala spicentrem její tvorby.V jejím zimním ateliéru se zro- dila ještě jiná,populární knížečka,kterou napsal Mrštík: "Pohádka máje". V Zdeňčině grafické úpravě se stala bibliofilským skvostem.

O tvorbě Zdeňky Braunerové snah lze říci,že ona sama i její tvorba sklenuly most od starého realismu českého umění k modernímu jeho výrazu. Ale české umění ji vděčí hlavně za její zprostředkování českého umění v pa- říži a francouzského v Praze.Na zlomu století se i její zásluhou v Praze dvakrát objevily velké výstavy pařížské moderní školy.Ovlivnily obě české malíře.K těmto dvěma výstavám přinesla mnoho podnětů i výstava malířského díla norského malíře Muncha.

Braunerová byla jednou z těch,kteří Praze na začátku století zpro- středkoovali výstavu francouzského sochaře Rodina.Byl to český svátek umění,když se v doprovodu českého žáka Mařatky,Alfonze Muchy a Braunerové objevil v Praze a pak odjel s nimi do rodných míst Mrštíků a Úprků nya Mo- ravu.Bručivý Rodin propadl moravkém barevnosti.

Zdeňka ke konci života malovala i na sklo a keramiku.Měla nevšedně široký talent,umocněný vroucí láskou ke Praze.V malostranském ateliéru vznikaly její pozdější obrázky,malby na skle a keramika.Tento ateliér zro- dil její vyzrálou tvorbu a byl důvěrným místem její osiřelosti.V němž rovněž vyhasl její život.